Pergoly do každého počasí

Co jsou pergoly

Slovo pergola pochází z latiny (pergula, pergere = krýti). Je to prvek zahradní architektury, který má lehkou konstrukci a je nejčastěji porostlý popínavými rostlinami, které vytváří perforovaný přírodní strop a stěny. Je tak dosaženo optimálního zastínění pro horké letní dny. Pokud chceme, aby pergola zároveň chránila před deštěm, zastřešíme ji. Podle způsobu zastřešení může být střecha pokryta popínavkami (pokud použijeme např. průhledný polykarbonát), nebo nemůže, respektive by to nemělo žádný smysl (pokud použijeme tradiční střešní krytiny). Pergoly jsou určené k odpočinku nebo libovolné společenské činnosti, mohou však sloužit i jako alespoň minimální ochrana zaparkovaného automobilu nebo jako zahradní předěl, oplocení a podobně.

Jaké materiály ke stavbě pergoly použít a kam ji postavit

Obecně lze na stavbu pergoly použít stejné materiály, jaké používáme u ostatních zahradních staveb – nejčastěji pouze dřevo (ale i dřevoplast či plotovky z recyklovaného plastu), kámen, cihly, beton, kov, sklo, polykarbonátové desky a jiné. Pergola může být zcela otevřená, nejčastěji ale částečně uzavřená stěnou (nejčastěji zarostlou rostlinami) a případně zastřešená. Mnohdy je zastřešená pergola opatřena také okapy. Pokud pergolu navážeme na dům, respektive obytný prostor, stane se příjemným přechodem na zahradu, s posezením u domu, často v kombinaci s terasou a případně i zahradním krbem. Příjemný pobyt v pergole pak podtrhne vhodná výsadba rostlin, nejlépe trvalek. Intimní prostředí zajistí smíšená výsadba keřů, přes které z okolí nikdo neprohlédne. Vhodné je také zavěšení rostlin v mobilních nádobách (například muškátů), které do pergoly přinesou pestré barvy.

Pergola přitom nemusí být situována pouze u domu či v odlehlém koutu zahrady. Může vytvářet optické předělení pozemku, zahrady od domu nebo třeba zahrady od technického zázemí. Může se tak doslova stát plotem. Nejčastěji se staví pergoly ve tvaru obdélníhu, bez střechy nebo s jednoduchou střechou s mírným sklonem. V rozích pozemků najdeme pergoly rohové. Výjimkou však nejsou ani pergoly kruhové či jiných půdorysů, situované volně v prostoru zahrady. Nesmíme si však plést pergolu s altánem, který má vždy dřevěnou podlážku, většinou bývá kruhového či kruhu podobného konvexního tvaru, vždy je zastřežen a po svém vnitřním obvodu poskytuje posezení. Uprostřed pak může, ale nemusí být umístěn stůl.

Konstrukce pergol

Základem každé pergoly jsou sloupy. Ty mohou být a nejčastěji i jsou dřevěné. Dalším řešením je vyzdění sloupů cihlami, kamenem či třeba z betonových tvarovek. Základní konstrukční sloupy musí být dimenzované tak, aby unesly zastřešení. Pokud tedy budujeme lehkou pergolu otevřenou, která bude mít ve stěnách a na střeše pouze dřevěné výplně (mříže a triláže), porostlé popínavkami, vystačíme si s
dřevěnou konstrukcí sloupů a nosníků (vazníků). Vždy přitom použijeme stejný druh dřeva, ideálně borovici či modřín. Způsob opracování dřeva volíme podle stylu zahrady a staveb na ní. Čili hrubě tesané hranoly použijeme pro pergolu u selského stavení, v prostředí lesa či u lesa je vhodná třeba kulatina, pro japonské zahrady si s dřevěnými prvky vyhrajeme různým zašpičatěním a pestřejším použitím dřevěných prvků. Vhodné jsou však i oblouky z kovovýh profilů, nebo třeba bambusu.

Pokud se nerozhodneme pro zděné nosné sloupy, které se ukládají na betonový základ, postačí zabetonovat kovové nosné kotvy (patky), ke kterým se dřevěné nosníky přišroubují. Kotvu lze do země také zatlouct, musí však být dostatečně dlouhá. Betonový základ pro patky se buduje čtvercový o rozměrech 30 x 30 cm či 45 x 45 cm. Samozřejmě není vyloučeno i jiné řešení. Vybetonovat lze například celou plochu pergoly.

Zásadní jsou pro pergoly výplně jejich konstrukce. Nejčastěji jsou to dřevěné mříže a triláže. Není však vyloučena ani jedna či dvě plné stěny z prken či palubek, případně rákosových rohoží. Triláže mohou mít ve spodní části plnější výplň. Pokud triláže slouží pouze jako opěra popínavek, mohou být řídké, z tenkých laťěk. Nejčastěji jsou mříže tvořené latěmi spojenými takzvaným plátováním. Latě tak do sebe zapadají a vytvářejí celistvý profil. Důležitý je též masivní rám, jelikož pak mají mříže delší životnost a jsou odolnější klimatickým vlivům a deformacím. Velmi efektní je též použití bambusových tyčí, a to ve stěnách i na střeše. Mříže lze použít pro popínavé rostliny i na zdi nebo jako samostatné předěly v zahradě.

Osazení pergoly

Vybereme pruhy, do kterých vysadíme popínavky. Musí to být vždy alespoň 25 cm od sloupků, pokud jsou na betonových základech. Půdu zryjeme, odstraníme všechen plevel a obohatíme substrátem či kompostem a pohnojíme rozpustným a plným hnojivem (60 až 90 g na m²). Každá popínavá rostlina bude vyžadovat cca 1 m² připravené půdy. Jámu pro každou rostlinu vyhloubíme 2 x širší a hlubší, než bude její kořenový bal a rostlinu uložíme hlouběji. Rostlinu uložíme do země tak, aby se nakláněla směrem k pergole. Kořeny zahrneme zeminou a mírně ji stlačíme. Popínavky zalijeme a rozložíme kolem nich nastýlku (5 až 10 cm organické hmoty). Ke sloupkům umístíme svislé dráty a rostliny vyvážeme – pomůžeme jim tak uchytit se na konstrukci. Obzvláště růže je nutné vyvazovat pravidelně.

Výběr popínavek

Popínavé rostliny volíme podle jejich vitality, stylu a rozměru konstrukce pergoly. Popínavky musí být odolné vystavení větru a mrazu. Volíme takové druhy, které nerostou až příliš bujně. Jde nám o to, abychom je museli co nejméně často zastřihávat. Vybíráme především stálezelené rostliny (klasikou je břečťan, ovšem třeba v kombinaci s opadavým psím vínem, které vytvoří na podzim úžasné barvy) a s řidšími listy nebo jednoletky (hrachor, fazol, kultivary plaménku), jimž lze každý rok odstranit horní část. Vhodné jsou samozřejmě i růže, ovšem pouze pnoucí odrůdy s převislými květy. To vše lze doplnit mobilními nádobami s kvetoucími rostlinami, které lze zavěsit od stropu, na stěny či položit na zem.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com