Jak aplikovat anhydritový potěr před pokládkou krytiny

Na anhydritový podklad můžeme pokládat libovolnou podlahovou krytinu a vhodný je samozřejmě i pro realizace podlahového vytápění. V praxi známe 4 druhy anhydritových potěrů, přičemž se každý liší vlastnostmi a použitím. Prvním je potěr na izolační vrstvě, poté potěr spojovací a potěr na separační vrstvě a nakonec, i když vlastně PŘEDEVŠÍM, potěr topný. Topný potěr má nejčastější využití právě u podlah, určených k podlahovému vytápění, dnes tolik oblíbenému a především praktickému řešení vytápění interiéru.

Topný potěr

Topný potěr má vynikající tepelnou vodivost, kombinovanou s výbornou přilnavostí tekuté směsi k topnému systému. Topný potěr optimálně přenáší teplo. Izolační vrstvy, které je nezbytné pečlivě vybrat a také potrubí instalujeme do roviny, pro rovnoměrné a pravidelné zakrytí těchto vodičů podlahového vytápění. Přitom je nutné přesně dodržet pokyny k procesu ohřevu, a to při prvním i pozdějším užívání systému!

Potěr na izolační vrstvě

Potěr na izolační vrstvě používáme všude, kde jsou výrazně zvýšené požadavky na izolaci (zvukovou i tepelnou). Tento potěr tedy využijeme v bytech a rodinných domech, ale i administrativních objektech. Potěr se vždy pokládá až na izolační vrstvy, odkud pochází i jeho název. Důležité jsou stabilita i další vlastnosti izolační vrstvy a předpokládaná zátěž podlahy. Ty mají zásadní vliv na nezbytnou tloušťku potěru.

Tepelně i zvukově izolační vlastnosti jsou vždy závislé na použitých izolačních materiálech (vybíráme je velmi pečlivě). Pokud má použitý materiál menší stlačitelnost, umístíme ho vždy nahoře a vyskytnou-li se jakékoli překážky (třeba potrubí), aplikujeme nejprve vyrovnávací potěr, případně přídavnou izolaci (potrubí nesmí do potěru jakkoli zasáhnout). Materiál ukládáme zásadně na suchý a čistý podklad, který nesmí mít žádné praskliny či díry. Ještě před aplikací izolace a potěru musí být hotové veškeré omítky.

Spojovací potěr

Spojovací potěr je určen k vyrovnávání povrchů. Ty potom lze bez potíží použít jako podklad. Spojení musí být vždy dokonalé, celistvé a pevné. Podklad nesmí být narušen jakýmikoli prasklinami či trhlinami, ale ani znečištěním.

Potěr na separační vrstvě

Tekutý potěr na separační vrstvě je volně pohyblivý, proto jej použijeme, není-li podklad vhodný k pokládce potěru spojovacího. Potěr na separační vrstvě má časté uplatnění, pokud požadujeme velmi rychlou a cenově výhodnou sanaci podlahy (ideální pro staré zástavby).

I zde však platí pravidlo suchého a čistého podkladu bez děr, trhlin a prasklin. Proto je nutné veškeré díry a praskliny uzavřít. Stejně tak musí mít nosný podklad rovný povrch. Separační vrstva se pokud možno ukládá ve dvou vrstvách (utěsnění potěru a parotěsné zábrany jsou jednou z těchto dvou vrstev).

Nezbytné podmínky ukládání anhydritových potěrů

Minimální teplota v interiéru by při pokládce potěru měla být 5 ^oC, maximální pak 30 ^oC. Při tuhnutí potěru je nutné zabránit průvanu a je-li vysoká vzdušná vlhkost, je nezbytné provádět nárazové odvětrání. Novou a teprve tuhnoucí podlahu přitom musíme ochránit před přímým slunečním zářením. Nová podlaha je pochozí po 1 dni a zčásti ji můžeme zatížit po 5 dnech, kdy dosahuje 50% své konečné pevnosti. Potěr vždy ukládáme na suchý a čistý podklad, bez prasklin, trhlin a děr.

Příprava na pokládku podlahových krytin na topný potěr RADDiBIN

Následující pokyny platí pro pokládku elastických a textilních podlahových krytin, ale i parket, pokládaných na vytápěné podlahové konstrukce.

Před pokládkou krytiny musí být potěr dostatečně vyzrálý, zbytová vlhkost v potěru musí dosahovat hodnot ≤ 0,3% CM pro parotěsné podlahové krytiny a ≤ 1,0 % CM pro podlahové krytiny paropropustné. I v případě, že topný potěr vyschl bez pomoci podlahového topení (za běžných podmínek), musíme před pokládkou krytiny zapnout topení. Teplotu přitom musíme postupně zvyšovat a zase snižovat.

Nejprve provedeme funkční ohřev, kterým zkontrolujeme funkčnost vytápěné podlahové konstrukce. Tento ohřev provádíme nejdříve 7 dní po ukončení pokládky anhydritového potěru (u potěrů cementových po 21 dnech). První ohřev má vstupní teplotu 25 ^oC a tu udržujeme 3 dny. Poté nastavíme maximální vstupní teplotu a udržíme ji 4 dny. Poté, co vytápění vypneme, potěr ochráníme před příliš rychlým ochlazením a průvanem.

Potěr nám ale může pomocí vytápění i vyloženě vyzrávat. Potom zvolíme odlišný postup. 7 dní po pokládce anhydridu podlahu postupně ohříváme. Opět začneme na 25 ^oC a každý den teplotu navyšujeme o 10 ^oC, a to až na maximální výkon topného systému. Vstupní teplota vody však nesmí přesáhnout 55 ^oC. Tuto teplotu udržujeme alespoň 3 dny, přičemž záleží na tloušťce potěru.

Tyto dny musíme místnost řádně větrat, ale bez průvanu a nesmí se nám na ni dostat nevhodně otevřeným oknem déšť. Nikdy přitom nesmíme překročit teplotu 60 ^oC a pokud se tak stane, může to být pouze na velmi krátkou dobu a topení ihned regulujeme na 55 ^oC.

Vysušení potěru kontrolujeme tak, že ještě při vytápění na potěr položíme fólii o velikosti cca. 50 x 50 cm, a to v oblasti, kde jsou vodiče topení. Okraje fólie připevníme po celém jejím obvodu k ploše potěru pomocí lepicí pásky. Jestliže se pod přilepenou fólií během 24 hodin neobjeví žádné stopy vlhkosti, potěr je suchý. Teplotu pak můžeme snížit až na 18 ^oC (teplotu povrchovou).

Vlhkost však pro jistotu ještě před pokládkou podlahové krytiny přeměříme CM přístrojem. Tuto práci vždy provádí odborník a dbát musí především na to, aby nepoškodil podlahové vytápění.