České pohádky, kterým se na Vánoce říká doslova všem a jedním šmahem vánoční. Je to místní vánoční televizní tradice. Někdo je miluje, jiní je pro jejich všudypřítomnost už doslova nenávidí. Jenomže české filmové pohádky, to je také především starobylá architektura. Od rozpadajících se zřícenin až po hrádky, honosné hrady a zámky. A kdo po naší zemi příliš necestuje, může cestovat především díky pohádkám, respektive oblíbeným filmařským lokacím. Připravili jsme pro vás velký přehled o tom, kde se co natáčelo. A samozřejmě včetně fotografií příslušných památek. Veskrze pohádkových.
Hrad Bouzov
Hrad Bouzov (původně Búzov) najdete ve stejnojmenné obci na středozápadní Moravě. Hrad sice působí dojmem dobře zachované středověké památky, ovšem je to jen klam, jelikož současná podoba hradu vychází z romantické přestavby na přelomu 19. a 20. století. Hrad je majetkem České republiky a je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka a v roce 1999 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Patří mezi deset nejnavštěvovanějších hradů v Česku a je jedním z nejvyhledávanějších hradů filmaři. Postaven byl na přelomu 13. a 14. století, ale z tehdejší podoby hradu toho již mnoho nezbylo.
Točily se zde pohádky O medvědu Ondřejovi, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, O Janovi a jeho podivuhodném příteli, Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, Rumplcimprcampr, Princezna Fantaghiro (II, III, IV), Království potoků, Dvanáct měsíčků, O zakletém králi a odvážném Martinovi, Princezna zakletá v čase, Princezna zakletá v čase II a další.
Hrad Křivoklát
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Stojí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem na území městyse Křivoklát v okrese Rakovník. Hrad je majetkem České republiky a je od roku 1965 chráněn jako kulturní památka. V roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR. V letech 1110 až 1113 zde měl kníže Vladislav I. věznit svého bratrance Otu Olomouckého. tak alespoň psal Kosmas ve své kronice, ovšem
archeologický průzkum neprokázal žádné osídlení z 11. až 12. století, předpokládá se proto, že Kosmova zmínka se týká jiného stejnojmenného místa. Křivoklát nejprve sloužil jako lovecký hrad knížat a králů.
Točily se zde například pohádky Honza málem králem, Jak se budí princezny, Jak si zasloužit princeznu, Sůl nad zlato, Třetí princ, Tři veteráni, Anděl Páně a Dívka na koštěti.
Hrad Pernštejn
Pernštejn, jeden z nejromantičtějších a nejzachovalejších hradů ve střední Evropě, leží v Jihomoravském kraji, kde je ukrytý v lesích Českomoravské Vysočiny. Leží u osady Pernštejn, v části městysu Nedvědice, který tvořil podhradí. Tento gotický hrad ze 13. století patřil mocným Pernštejnům. do 16. století byl několikrát vrcholně i pozdně goticky přebudován a rozšířen, přičemž byl přeměněn na reprezentativní, pohodlné sídlo. Přesto ale nikdy neztratil svou obranyschopnost. Dnes je v majetku ČR a v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou.
Na Pernštejně se natočilo přes 30 filmů. Z pohádek se zde točilo především Sedmero krkavců, Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Pták Ohnivák, Sen o krásné panně, Čert ví proč, Princezna Fantaghiro, Kam čert nemůže a O ztracené lásce. Opět jde o jeden z nejvýznamnějších pohádkových filmařských hradů v ČR.
Zámek Červená Lhota
Červená Lhota je renesanční vodní zámek, který najdeme ve východní části jižních Čech, konkrétně na severu Jindřichohradecka u stejnojmenné obce, nyní v části obce Pluhův Žďár. Romantický zámek s rybníkem, parkem a hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou ve vlastnictví státu. Současná podoba zámku vyšla z gotické tvrzi postavené již ve 14. století, první zmínka o zámku je z poloviny století 15., ovšem do podoby pohodlnějšího romantického zámečku byl přestavěn až koncem první poloviny století 16. Začalo se mu říkat Nová Lhota a jméno Červená Lhota se objevuje až na začátku 17. století, kdy zámek získal svou typickou červenou barvu. Prý se to stalo tak, že čert unesl nevěřící zámeckou paní a její krev pokryla stěny nesmazatelnou barvou.
I Červená Lhota drží prim v počtu pohádek a filmů zde natočených, jako např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku.
Zámek Hluboká nad Vltavou
Zámek Hluboká nad Vltavou stojí ve stejnojmenné obci, pouhých 9 km severně od Českých Budějovic. Patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v ČR, od roku 1947 je ve vlastnictví státu. Obklopen je okrasnými zahradami a anglickým parkem. Historie zámku je dlouhá a spletitá, ve 13. století byl na místě založen strategicky významný hrad Fronburg, který nejspíše založil král Václav I. Původně jej vlastnil Čéč z Budivojovic, jemu jej ale odebral král Přemysl Otakar II. a začlenil jej mezi královské hrady. Majitelé se zde pak střídali až neuvěřitelným tempem. Až panství koupil v roce 1661 Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, zakladatel jihočeské větve rodu. A Schwarzenbergové sídlili na Hluboké téměř 3 století. Na začátku 18. století zámek přestavěli do barokního slohu a ve třicátých letech 19. století začala přestavba do současné podoby. Vlastně ani nešlo o přestavbu. Kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu se rozhodl původní Hlubokou strhnout a na jejím místě vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Inspiroval se přitom anglickou gotikou, respektive jeho manželka Eleonora. Projekt pro něj vypracoval v roce 1839 vídeňský architekt Franz Beer (zároveň pracoval i na projektu zámku Hrádek u Nechanic). Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Z původního gotického hradu a pozdějších zámeckých přepracování nezbylo vůbec nic. Posledním soukromým majitelem zámku byl Adolf Schwarzenberg, který štědře financoval výstavbu československého opevnění a také Benešovu exilovou vládu. V roce 1947 však byl jeho majetek zkonfiskován prostřednictvím zákona č. 143/1947 Sb., tzv. Lex Schwarzenberg. Z pohledu historie je zámek ve své současné podobě vlastně novostavbou spravovanou státem.
Na zámku Hluboká byly natáčeny například pohádky Pyšná princezna, Jezerní královna, Tři bratři, Šípková Růženka a Pan Tau.
Zámek Žleby
Žleby jsou dnes zámkem ve stejnojmenné obci ležící přibližně sedm kilometrů východně od Čáslavi. Od roku 2002 je zámek chráněn jako národní kulturní památka. Původně však šlo o gotický hrad založený ve třináctém století Lichtenburky. od nich hrad koupil Karel IV. a od té doby bylo sídlo často zastavováno. Na konci 16. století byl pozdně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, který opět vystřídal více majitelů. Těmi posledními byli Auerspergové, kteří provedli po polovině osmnáctého století barokní přestavbu. Dochovaná podoba zámku je však výsledkem romantické přestavby v novogotickém slohu, ke které došlo opět Auerspergy. Ti zámek vlastnili až do konce druhé světové války.
Byly zde natáčeny například pohádky Královský slib, O Šípkové Růžence, Kouzla králů, Nejkrásnější hádanka, Tři bratři, Nejlepší přítel a O vánoční hvězdě.
Zámek Hradec nad Moravicí
Zámek Hradec nad Moravicí je zámecký komplex tvořený dvěma zámky. Leží ve městě Hradec nad Moravicí v okrese Opava na protáhlém ostrohu nad řekou Moravicí. Starší je tzv. Bílý zámek, novogotický Červený zámek s hlavní vstupní branou byl postaven až v 19. století. Je tedy přibližně stejně starý jako Hluboká nad Vltavou.
Místo přitom bylo osídlované zřejmě již od první poloviny 8. století a nejpozději od 10. století se zde nacházelo hradiště. Existuje písemná zmínka o neúspěšném obléhání Hradce roku 1060 polským knížetem Boleslavem II. Smělým.
Tato perla Slezska zvítězila v anketě O nejpohádkovější hrad nebo zámek v roce 2008. A vlastně šlo o vítězství tak trochu skandální. O necelých sto hlasů sice zvítězil zámek telčský, ukázalo se však, že to bylo díky zásahu hackera. Naboural se do systému a zvýšil konto telčského zámku a několika dalších památek celkem o tři tisíce hlasů. Zámek v Hradci nad Moravicí nakonec zvítězil nad telčským o 141 hlasů. I přes toto vítězství se zde však točila pouze pohádka Princezna a půl království.
Zámek Sychrov
Zámek Sychrov (německy Sichrow) stojí ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji (16 km na jih od Liberce a 6 km na severozápad od Turnova). Tento státní zámek je zpřístupněn veřejnosti od roku 1950. Jde o unikátním ukázku novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Je tedy patrno, že v 19. století se s novými zámky na našem území, stavěnými (nebo přestavovanými) v novogotickém stylu, doslova roztrhl pytel. K zámku náleží rozsáhlý zámecký park. Od roku 1995 je zámek národní kulturní památkou. Na místě současného zámku stávala původně pozdně gotická tvrz, která byla zničena za třicetileté války. Poté zde byl postaven dvoupatrový barokní zámek, který byl ve 20. letech 19. století rozšířen ve stylu pozdního klasicismu. V letech 1847–1862 následovala přestavba do stylu romantické gotiky. Po druhé světové válce byl majetek Rohanů, posledních majitelů zámku, zkonfiskován československým státem podle dekretu č. 12/1945 Sb.
Natáčely se zde pohádky Kočičí princ, Nejkrásnější hádanka, Nesmrtelná teta a Zlatovláska.
Zámek Telč
Zámek Telč stojí ve Vnitřním Městě města Telč, na náměstí Zachariáše z Hradce a nad meandrem Telčského potoka mezi Ulickým a Štěpnickým rybníkem. Zámek je od roku 1995 národní kulturní památkou a od roku 1992 je spolu s historickým centrem Telče zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Patří státu a je přístupný veřejnosti. Dokonce se stal vítězem 1. ročníku ankety O nejpohádkovější hrad nebo zámek.
První telčský hrad zřejmě zanikl při požáru města v roce 1387. Na místě proto byl vzápětí postaven vodní hrad. Později byl přestavěn v gotickém slohu, ovšem za vlastnictví Zachariáše z Hradce byl přestavěn na renesanční zámek v italském stylu, jehož podoba se s menšími úpravami zachovala od 16. století dodnes. Pozornost pozdějších majitelů se zaměřila především na úpravy zámeckého parku.
Na zámku se točily například pohádky Jak se budí princezny a Pyšná princezna, ve městě Telč se točila česká filmová pohádka Vojtěcha Jasného Až přijde kocour.
Vodní hrad Švihov
Gotický vodní hrad Švihov stojí ve městě Švihov v okrese Klatovy. Je chráněnou národní kulturní památkou ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti. Poprvé je zmiňován v roce 1375 jako dílo pánů z Rýzmberka ze Skály. V letech 1480–1489 (v době vlády krále Vladislava Jagellonského) byl nákladně přestavěn v pozdně gotickém slohu, později bylo dostavěno opevnění hradu. Za třicetileté války hrad odolal švédským vojskům, což ale paradoxně znamenalo příkaz k demolici císařem Ferdinandem III. Nedobytné hrady byly vždy trnem v oku vládců. Demolice se však stále oddalovala a v plném rozsahu k ní vlastně nikdy nedošlo. Pobořena byla pouze část hradebního opevnění. V držení posledních vlastníků, rodu Černínů, zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn, ovšem v dezolátním stavu. Rekonstrukční práce začaly v roce 1950, což bylo na svou dobu ojedinělým počinem. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další velké opravy následovaly po srpnových povodních v roce 2002, kdy byla kvůli velké vodě dobudována především soustava vnějšího opevnění.
Na hradě se natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku (hrad představoval honosný statek zlé a chamtivé Popelčiny macechy). Druhou důležitou lokací byl zámek Moritzburg v Německu, protože pohádka byla točena v německé koprodukci. Na Moritzburgu sídlil princ a pořádal se zde slavný ples. Před zámkem Popelka ztratila střevíček.
Zámek Lednice
Spolu se sídelním zámkem ve Valticích vybudovali na jižní Moravě Lichtenštejnové rozsáhlé krajinářské území přezdívané Zahrada Evropy. A právě zámek Lednice je vedle Valtic druhým významným výchozím bodem tohoto území. Navíc jde dlouhodobě o jednu z nejnavštěvovanějších památek v ČR.
Zámek Lednice (německy das Schloss Eisgrub) byl vybudován v obci Lednice na pravém břehu řeky Dyje, pouhých cca 12 km na východ od Mikulova. Spolu s rozlehlou zahradou jde o jeden z nejkrásnějších zámeckých komplexů v naší zemi. Lednické panství získali na přelomu 13. a 14. století Lichtenštejnové, načež jim patřilo téměř 700 let. A o svůj majetek zabavený po druhé světové válce se soudí dodnes.
Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci v polovině 19. století. Tehdy byl zvolen sloh imitující anglickou tudorovskou gotiku, jde tedy o jakéhosi bratříčka Hluboké nad Vltavou a Hrádku u Nechanic. Původní podoba zámku ze 16. století byla renesanční, následovala barokní přestavba ve století 17. podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Rakušana Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámecká zahrada existovala již v 16. století.
Již od období renesance Lichtenštejnové uvažovali o zámku jako o svém letním sídle a zároveň sídle reprezentativním. Součástí zámku byly sbírky uměleckých předmětů a soupravy luxusního nábytku napodobujícího čínský styl. Vrchol éry lednického zámku však představovala právě novogotická přestavba jak exteriérů, tak interiérů. Tomu pak odpovídalo i vybavení nábytkem a dalšími zdobnými prvky. Mimořádný však zámek byl i z hlediska technického vybavení. Však posuďte - již okolo roku 1850 zde byly koupelny se splachovacími záchody, kohouty na teplou a studenou vodu a systém horkovzdušného vytápění. Obytná křídla byla navíc rozdělena na knížecí pokoje, které na sebe navazovaly. Na ně pak paralelně navazovaly pokoje pro služebnictvo. Luxus jaký neměly ani ve 20. století nejluxusnější hotely. Služebnictvo stále po ruce.
Lednický zámek je řazen k nejvýznamnějším stavbám vrcholného romantismu na našem území. V prosinci roku 1996 byl zapsán v rámci celého Lednicko-valtického areálu do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je chráněnou národní kulturní památkou ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti.
Natáčely se zde například pohádky Království potoků, Dračí prsten a Princezna Fantaghiro.
Hrad a zámek Český Krumlov
Český Krumlov je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném okresním městě v Jihočeském kraji. Vystavěn byl na skalnatém ostrohu nad levým břehem Vltavy. Od roku 1989 je zámecký areál chráněn jako národní kulturní památka, v roce 1992 byl spolu s historickým centrem města zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Zámek je ve vlastnictví státu a je zpřístupněn veřejnosti. Svou rozlohou více jak 6 ha je po Pražském hradě druhým největším hradním a zámeckým komplex v Čechách. Například v roce 2014 byl třetím nejnavštěvovanějším hradem či zámkem v České republice (po Pražském hradě a státním zámku Lednice).
Krumlovský hrad byl založen v první třetině 13. století buďto Vítkem I. z Krumlova, nebo jeho otcem Závišem z Nechanic, případně dědem Vítkem II. starším z Krumlova. Ovšem roku 1302 krumlovská větev Vítkovců vymřela a hrad zdědil Jindřich I. z Rožmberka. ten rozšířil dolní hrad a jeho syn Petr I. z Rožmberka postavil Horní hrad, který byl přestavěn Oldřichem II. z Rožmberka. Ovšem k do té doby největším stavebním úpravám došlo za nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka. Jeho bratr Petr Vok z Rožmberka se však zadlužil a tehdy již zámek musel prodat císaři Rudolfovi II., který jej daroval svému nemanželskému synovi Juliu Caesarovi. Z té doby pramení pověsti o zvěrstvech psychopatického vlastníka. V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. Krumlov rodině Eggenberků, kteří stáli za barokními přestavbami zámku, stavbou prvního barokního dřevěného divadla (1680) a založením zahrad. V letech 1719–1947 patřil Krumlov rodu Schwarzenbergů, kteří jej ve druhé polovině 18. století různě přestavovali ve stylu vídeňského baroka. Od roku 1871 však sídlili na Hluboké a Krumlov pro ně ztratil na významu. Ostatně se tehdy o Krumlově hovořilo dosti nelichotivě. Nebyla zde elektřina, teplá voda, ani systém vytápění. Z obytného hlediska studená, temná ratejna.
V areálu českokrumlovského zámku a historického centra Českého Krumlova se natáčely například pohádky Z pekla štěstí, Anděl páně 2, Tři životy a Pyšná princezna (i když ta se natáčela hlavně na Hluboké a v Telči).
Hrad a zámek Frýdlant
Frýdlant je státní hrad a zámek, který se tyčí na mohutné čedičové skále nad městem Frýdlant a řekou Smědá v Jizerských horách v okresu Liberec. Komplex se skládá ze středověkého hradu a renesančního zámku a patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v ČR. Hrad byl pro turisty zpřístupněn již v roce 1801, stal se tak prvním hradním muzeem ve střední Evropě. Kromě obvyklých sbírek zámeckého nábytku a vybavení je součástí expozice také sbírka zbraní a dýmek a též zámecká obrazárna. Památka je ve vlastnictví státu a je přístupná veřejnosti. Historie hradu začíná někdy v první polovině 13. století, mohutná věž zvaná Indica však zde stála podle pověsti již roku 1014.
Na Frýdlantu se natáčely například pohádky Rumplcimprcampr, Peklo s princeznou a Jak si nevzít princeznu.
Hrad Zvíkov
Hrad Zvíkov (německy Klingenberg) stojí nad vodní nádrží Orlík u soutoku Vltavy s Otavou v okrese Písek. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Založen byl pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem I. a jeho potomkům patřil až do vymření rodu v roce 1306. Poté hrad získali do zástavy Rožmberkové, od nichž byl vykoupen králem Karlem IV. Za husitských válek se však vrátil do zástavy Rožmberkům, po kterých se zde vystřídali Švamberkové, Eggenbergové a nakonec Schwarzenbergové. Několikrát byl dobýván a přestavován. Velice zajímavý je tvar věže, údajně je to prý z obranných důvodů, kdy měly dělové koule po stěnách věže jenom sklouznout. Profesor August Sedláček nazval toto sídlo ve svém díle králem českých hradů.
Natáčely se zde například pohádky Marie Růžička, Sedmero krkavců a Lotrando a Zubejda.
Hrad Kašperk
Kašperk (německy Karlsberg) je nejvýše položeným královským hradem na našem území (886 m n.m.). Jeho dnes již zřícenina leží v Šumavském podhůří v okrese Klatovy. Založen byl v roce 1356 na příkaz Karla IV. na ochranu obchodních stezek se sousedním Bavorskem. Později měl chránit četné zlaté doly v oblasti. Dnes je chráněnou kulturní památkou přístupnou veřejnosti.
V královské správě Kašperk zůstal jen do roku 1365, kdy jej panovník zastavil Janu Očkovi z Vlašimi. Zástavní držitelé se poté na hradě střídali až do jeho opuštění na počátku sedmnáctého století. Osudovým vlastnictvím byl konec 16. století, kdy si hrad pronajalo město Kašperské Hory. Měšťanům šlo především o panství a hrad zanedbávali. Nakonec se po třicetileté válce stal zdrojem stavebního materiálu. Změna stavu hradu ve zříceninu byla rychlá.
Dominantou a zároveň jádrem hradu je rozměrný palác ukončený na obou kratších stranách hranolovými obytnými věžemi. Hrad obepíná hradba, ke které byla při pozdně gotických úpravách přistavěna budova takzvaného purkrabství. Právě k ní přiléhá na západní straně protáhlý dolní hrad, z něhož se však mnoho nedochovalo. Stejně tak mnoho nezbylo z vnějšího pozdně gotického opevnění.
Natáčela se zde pohádka Anděl Páně a v okolí i některé scény pohádky Tři oříšky pro Popelku, stejně jako trilogie Za trnkovým keřem, Na pytlácké stezce a Pod jezevčí skálou. Hrad leží v srdci CHKO Šumava.
Zřícenina hradu Krakovec
Krakovec je dnes již jen zříceninou původního gotického hradu ve stejnojmenné obci okresu Rakovník. Stojí na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka na hranici chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Od roku 1965 je chráněnou kulturní památkou a je přístupný veřejnosti.
Krakovec byl postaven na místě staršího panského sídla, které bylo založeno na konci čtrnáctého století Jírou z Roztok. Ten jej pro své velké dluhy prodal Jindřichu Leflovi z Lažan. Nejčastěji se majitelé hradu střídali za husitských válek, až jej roku 1443 koupil Albrecht z Kolovrat a jeho potomci si dali podle hradu jméno Krakovští z Kolovrat. Sídlili zde až do roku 1548, kdy Krakovec získali Lobkovicové, kteří provedli přestavbu na renesanční zámek. Od té doby však místo především chátralo, až v osmnáctém století byl znovu upraven k obývání, ovšem roku 1783 vyhořel a v 19. století se stal zdrojem stavebního kamene. Je to škoda, protože podoba hradu byla kdysi vrcholnou ukázkou architektury královské dvorské stavební huti Václava IV. Obranná funkce hradu byla v rámci tohoto stylu potlačena na nezbytné minimum a pozornost byla při stavbě věnována především obytnému komfortu, který představovala hlavně trojice velkých obytných paláců. Na Krakovci byl vlastně završen vývoj hradní architektury a zahájena přeměna hradů na obytné zámky - kvalitativně zcela odlišná panská sídla.
Na Krakovci byly natáčeny pohádky Ať žijí duchové a Princ a Večernice, konkrétně souboj prince Velena s mocným Mrakomorem.
Zámek Ploskovice
Ploskovice (německy Schloss Ploschkowitz), tento půvabný zámek stojí ve stejnojmenné obci v okrese Litoměřice, přibližně šest kilometrů na východ od Litoměřic. Založen byl ve vrcholně barokním slohu až v první čtvrtině osmnáctého století Annou Marií Františkou Toskánskou hned v sousedství staršího panského sídla (dnes již více jak 100 let zbořeného). Ta se na zámek odstěhovala ze Zákup a perličkou je, že kvůli utajení vysokých nákladů na stavbu zámku spálila účty. Nedochovaly se ani žádné dokumenty z počátku stavby a není znám ani architekt. Ovšem podle slohového rozboru mohlo údajně jít o Octavia Broggia, Václava Špačka, nebo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V polovině devatenáctého století získali Ploskovice Habsburkové, načež se staly letním sídlem bývalého císaře Ferdinanda I. Zámek v Ploskovicích se proto dočkal velké přestavby pod taktovkou architekta Jana Bělského. Hlavní budova byla zvýšena o patro a na konci východních arkád byl přistavěl pavilon jako protiklad klasicistní budovy na opačném konci zámku. Ferdinand I. se do Ploskovic nastěhoval v roce 1854 a zámek využíval až do své smrti v roce 1878.
Další perličkou Ploskovic je, že po vzniku Československa došlo k pokusu o oddělení Sudet, proto zámek obsadil v listopadu 1918 litoměřický Bürgerwehr. Sice to netrvalo dlouho, ale zámek byl i za tak krátkou dobu značně poškozen. Zámek pak přešel do vlastnictví státu a jeho východní pavilon začal sloužit od roku 1919 jako česká škola. Za první republiky také zámek využívali jako své letní sídlo ministři zahraničních věcí. Po roce 1938 zámek fungoval jako nacionálně socialistická politická škola nacistického Německa a po roce 1945 sloužil potřebám základní školy a státního statku. V roce 1952 však začaly památkové úpravy a v šedesátých letech dvacátého století byl zámek zpřístupněn veřejnosti.
Když jsme v případě hradu Krakovec upozornili na souboj prince Velena s Mrakomorem, Ploskovice představovaly v pohádce Princ a Večernice právě Velenovo domovské sídlo.
Zámek a zámecký park Průhonice
Průhonický zámek stojí ve stejnojmenné obci v okresu Praha-západ. Spolu s Průhonickým parkem je národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO. Na zámku dnes sídlí Botanický ústav Akademie věd ČR, který zámek také spravuje. V přízemí najdeme expozice zaměřené na historii zámku a parku, vývoj zahradního umění, ale i prezentaci umění, vědy a výzkumu.
Na místě dnešního zámku byla ve 14. století postavena gotická tvrz se statkem pánů z Říčan. Ta měnila majitele, až byla na začátku 16. století přestavěna na zámek, který však byl zpustošen za třicetileté války. Obnovu ruiny zahájili až jezuité po roce 1669, vsadili na trojkřídlý půdorys a mezi zámkem a kostelem postavili pivovar. Nevlastnili však zámek dlouho, pouze do roku 1685, odkdy zámek opět měnil rychle své majitele a chátral. Až v roce 1802 se stal jeho majitelem hrabě Jan Nepomuk Nostic-Rieneck, který nechal zámek přestavět v klasicistním slohu, již v letech 1889 až 1894 však byl zámek opět přestavěn, tentokrát na popud Arnošta Silva-Taroucu do novorenesančního slohu. Zároveň byla zvýšena věž, osazeny renesanční štíty a atiky. Souběžně začal právě Silva-Taroucca budovat okolní park. Jenže se tak trochu finančně přepočítal a v roce 1927 prodal zámek i s parkem československému státu. Botanický ústav ČSAV se na zámek přestěhoval po druhé světové válce a práva později přešla na Botanický ústav Akademie věd České republiky, který zde sídlí dosud. Na seznam národních kulturních památek byl zámek s parkem zapsán v roce 2010.
Zámecký park u zámku Průhonice je jedním z nejvýznamnějších zámeckých parků v naší zemi. Park začal budovat výše zmíněný hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Díky svému mimořádně silnému estetickému cítění vytvořil park, který dosud představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Hraběte tenkrát očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče, proto postupně přikoupil další pozemky a zvětšil původní rozlohu parku až na dnešních 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil také zdařilé vodní dílo. S obrovským citem byly vybírány i rostliny včetně dřevin a pečlivě byly voleny průhledy na zámek. Vybudováno zde bylo také rozsáhlé alpinum, navíc v parku najdeme významnou sbírku rostlin, která má i vysokou vědeckou hodnotu.
Pohádkové scény byly spíše natáčeny v průhonickém parku, ovšem využíván byl v některých případech i zámek. V Průhonicích se natáčely například pohádky S čerty nejsou žerty, Ať přiletí čáp, královno, Ať žijí duchové!, Koloběžka první, Kouzelný měšec, Plaváček, Popelka, Princezna se zlatou hvězdou, Tři veteráni a Třetí princ.
Hrad Kost
Kost je gotický hrad, který se stal jedním ze symbolů Českého ráje. Leží v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice v okrese Jičín, a je chráněnou kulturní památkou. Založen byl zhruba v polovině čtrnáctého století, prvním písemně doloženým majitelem hradu byl Beneš III. z Vartenberka. Poté hrad měnil majitele, až přestal být za Lobkoviců využíván a začal chátrat. Zanedbaný hrad sice koupili v roce 1637 Černínové z Chudenic, prováděli zde však přibližně 100 let jenom nezbytnou údržbu pro hospodářský provoz a správu panství. Poslední vlastníci, rod Kinských, přišli o hrad v roce 1945, ale po roce 1989 jej získali v restitucích zpět. Zajímavé je, že původní hrad z první poloviny čtrnáctého století byl záměrně zbořen a ve druhé polovině téhož století byl na jeho místě postaven nový, který byl dále upravován, než začal podléhat chátrání. Sice dnes nejde vyloženě o zříceninu, ale užitnou (obytnou) hodnotu má již jen minimální.
O to zajímavější je však filmovou kulisou, natáčeny zde byly pohádky O ztracené lásce a O ztraceném princi. Na hradě, který dávno ztratil svou slávu. Točily se zde však také pohádky Radůz a Mahulena (scény na hradbách), S čerty nejsou žerty (především hradní kuchyně a okno do vězení) a Řachanda (druhou hlavní lokalitou pohádky je zámek Dětenice).
Zámek Hrádek u Nechanic
Neogotický zámek Hrádek u Nechanic leží kousek od centra vsi Hrádek, nedaleko městečka Nechanice u Hradce Králové. Zámek byl navržen a stavěn zároveň se zámkem Hluboká nad Vltavou. Vídeňský architekt Franz Beer totiž pracoval zároveň na projektech obou zámků ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Nový zámek se rozhodli postavit na tzv. Lubenském vrchu Harrachové. Dokončen byl v roce 1854 jako hlavní reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu. Projekt zámku nakonec upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt Karel Fischer. Navrhoval dokonce i veškeré interiéry. Okolí zámku bylo upraveno do podoby anglického parku s přilehlou oborou a bažantnicí.
Na zámku byla natáčena pohádka Princ a Večernice, ve které se stal sídlem právě Večernice (Libuše Šafránkové). Točily se zde však i pohádky Anička s lískovými oříšky, Elixír a Halíbela a Fišpánská jablíčka. Jako oblíbená filmařská lokace posloužil filmům Atentát, Hotel pro cizince, Kulhavý ďábel, Jana Eyrová, Náhrdelník, Dobrodružství kriminalistiky, Mandragora, Panství, Tmavomodrý svět, Andělská tvář, Kronika mladého Indiana Jonese a dalším.
Zřícenina hradu Frýdštejn
Zřícenina hradu Frýdštejn leží v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou. Dominantou tohoto hradu je velká hradní věž, která byla postavena na nejvyšší pískovcové skále, a která je dosud z celého hradního komplexu nejzachovalejší. První zmínka o hradě je z konce 14. století a od poloviny 16. století začal být hrad neobyvatelným. Vlastníky měnil doslova jako ponožky, na jeho osudu se podepsaly husitské války, stavovská vzpoura i válka třicetiletá. Jako hodnotné je již více jak 350 let považováno pouze panství, které k hradu náleží.
Natáčena zde byla pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kde byl takzvaný černý hrad sídlem zlých čarodějnic.
Hrad Pirkštejn
Hrad Pirkštejn stojí v Ratajích nad Sázavou a zvaný je dolním hradem. Postaven byl ve 14. století v jihozápadní části ratajské ostrožny Jindřichem z Lipé. A proč dolní? Dějiny hradu totiž úzce souvisí s dějinami druhého ratajského hradu, který byl později přestavěn na zámek. První písemná zmínka o obou hradech pochází až z roku 1346, zanedlouho poté hrad získali páni z Pirkštejna, kteří jej pojmenovali Pirkštejn podle svého rodového hradu Sloup (německy Bürgstein). V té době byl Pirkštejn sídelním ratajským hradem a to až do šestnáctého století, kdy byl druhý horní hrad přestavěn Malešickými z Černožic na renesanční zámek. Zajímavé je, že Pirkštejn byl udržován i po přestěhování panstva na zámek. Poškozen a opuštěn byl až za selského povstání v roce 1627 a v letech 1713–1724 byl přestavěn na faru se zvonicí. Od té doby hrad patří církvi, která jej v roce 2015 pronajala pražskému kavárníkovi Ondřeji Kobzovi. Veřejnosti je hrad až na výjimky nepřístupný.
Na Pirkštejně byla natáčena pohádka Princ Bajaja.
Hrad Houska
Hrad Houska byl vlastně přestavěný na zámek. Leží ve východní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, v katastrálním území Houska u obce Blatce v okrese Česká Lípa. Chráněn je jako kulturní památka. Původní gotický hrad byl založen za vlády krále Přemysla Otakara II., kdy se měl stát správním centrem okolní krajiny. Tuto roli mu však brzy vyfoukl hrad Bezděz. O přestavbu hradu na renezanční zámek se zasloužili v 16. století příslušníci rodu Hrzánů z Harasova. Majitelé se po nich ale rychle měnili a po třicetileté válce bylo rozhodnuto o zboření stavby, ke kterému však nedošlo. Strženo bylo pouze opevnění a hospodářské předhradí. Byla to vůbec zajímavá doba, protože stavby, které se za války z vojensko-strategického hlediska nějak osvědčily, náhle upadly v nemilost. Od začátku osmnáctého století zámek vlastnili Kounicové. A právě tento rod provedl na začátku devatenáctého století rozsáhlejší stavební úpravy. Další rekonstrukcí hrad (zámek) prošel zhruba po sto letech za Josefa Šimonka. Zajímavé je, že i přes zánik opevnění patří Houska k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II. Původní gotické stavby se dokonce dochovaly až do výše druhého patra včetně mnoha architektonických detailů.
Na hradě (zámku) Houska se natáčely například pohádky O svatební krajce, Propast věků a Dilino a čert.
Hrad Bítov
Hrad Bítov leží přibližně 9 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Založen byl již v 11. století na místě původního velkomoravského hradiště. Vlastně byl prvním z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici tehdejšího přemyslovského státu. První písemná zmínka o Bítově pochází z roku 1061. Hrad byl tehdy členěn na tři části oddělené navzájem valy. Bítov bránil postupu německé kolonizace směrem na sever. Před polovinou 13. století začala přestavba Bítova, z níž je dodnes zachováno torzo válcové věže s břitem a torzo hradního paláce ukryté v hmotě pozdně gotických budov okolo nepravidelného nádvoří. Od 14. století Bítov patřil Lichtenburků, kteří provedli další přestavbu. Navíc začali budovat jádro hradu na východní straně, tedy v místech dnešního paláce. Od té doby ale proteklo v řece Dyji, nad kterou hrad leží, mnoho vody. A jeho současná podoba je dílem mnoha budoucích stavebních úprav. V 17. století byl hrad přestavěn na barokní opevněný zámek, další romantická gotizující přestavba hradu (vlastně již zámku) byla provedena v první polovině 19. století.
Na Bítově se natáčely například pohádky Tajemství staré bambitky a Sen o krásné panně.
Zámek Vranov nad Dyjí
Zámek Vranov nad Dyjí je vlastně původně hradem, který byl později přestavěný na barokní zámek. I on byl spolu s Bítovem součástí řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici tehdejšího přemyslovského státu. A pozor, Vranov nad Dyjí má tak úžasnou strategickou polohu, že vlastně nebyl nikdy dobyt!
První písemný doklad o hradu najdeme již v Kosmově kronice (cca 1100). V 15. století získal tento zprvu královský majetek bohatý a mocný rod Lichtenburků, ale od 16. století se zde střídali majitelé jako na běžícím pásu. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové, ale nedobyli. Zkázu hradu však dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Přestavba na barokní zámek začala v roce 1665 podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Z původního hradu se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s mnoha drobnými stavbami. Za druhé světové války zámek koupil jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. A po jejím skončení se zámek stal státním majetkem.
Na zámku ve Vranově nad Dyjí se natáčely dvě známé české pohádky. Nesmrtelná teta s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli a Andělská tvář Zdeňka Trošky.
Zřícenina hradu Helfštýn
Rekonstrukce zříceniny hradu Helfštýn od olomouckého Atelieru-r získala Českou cenu za architekturu za rok 2021 pořádanou Českou komorou architektů. Tato zřícenina u Týna nad Bečvou v okrese Přerov v Olomouckém kraji je od roku 1963 chráněnou kulturní památkou. Hrad vlastní Olomoucký kraj.
Hrad Helfštýn byl založen na počátku čtrnáctého století a k jeho významnému rozšíření došlo zřejmě na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu provedli Pernštejnové a posledním rodem, který na hradě sídlil, byli Bruntálští z Vrbna. Ti dokončili renesanční palác. Během třicetileté války a po ní byl hrad využíván již jen k vojenským účelům, načež od druhé poloviny 18. století chátral. Snahy o zpřístupnění zříceniny návštěvníkům začaly v 19. století, ovšem památkové úpravy z druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled hradu. Helfštýn byl vlastně přizpůsoben pro každoroční setkávání uměleckých kovářů. Až rekonstrukce z první čtvrtiny 21. století se ukázala býti zdařilou.
Na Helfštýně se natáčela pohádka O živé vodě a také pohádková pověst ze středověku s názvem Janek a Anežka.
Hrad Český Šternberk
Český Šternberk je gotický hrad přestavěný na zámek. Stojí na břehu Sázavy jenom pár kilometrů od nájezdu na dálnici D1 na území stejnojmenného městyse v okresu Benešov. Chráněn je od roku 2008 jako národní kulturní památka. V restituci byl hrad v roce 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, panu Zdeňku Sternbergovi.
Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova a název hradu je odvozen právě od erbu rodu Divišoviců, konkrétně zlaté osmicípé hvězdy (německy znamená Stern hvězda a Berg hora). Šternberkové pak hrad vlastně neustále získávali a zase ztráceli. V roce 1841 byl koupen Zdeňkem ze Šternberka, načež jeho rod hrad vlastnil až do roku 1949, kdy byl jejich majetek vyvlastněn státem. Ovšem tehdejšímu majiteli, Jiřímu Sternbergovi (1888–1965) se podařilo se stát správcem a kastelánem hradu. Za dobu svého správcovského působení sepsal inventář hradu, čímž zachránil mnoho původních předmětů. Tedy vlastně svého rodového majetku, o který později požádal jeho syn.
Na hradě byly natáčeny především interiéry pohádek Anděl páně a Arabela.
Seznam některých dalších hradů a zámků, kde byly natáčeny české pohádky
- Blatná: Šíleně smutná princezna
- Boskovice: O pokladech
- Buchlovice: Čertova nevěsta
- Častolovice: Kocour v botách, Loupežníci
- Dětenice: Řachanda
- Konopiště: Jak se budí princezny
- Kroměříž: Peklo s princeznou
- Lemberk: Tajemství staré bambitky
- Litomyšl: Sedmero krkavců
- Náchod: Tajemství lesní země
- Sovinec: Freonový duch
- Veveří: O Radkovi a Mileně
Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, csfd.cz, Wikipedia, kudyznudy.cz
Kvíz: Dejte si do souvislostí ikonické hrady a zámky se slavnými českými pohádkami
Bítov, Blatná, Bojnice, Boskovice, Bouzov, Buchlovice, Častolovice, Červená Lhota, Český Krumlov, Český Šternberk, Dětenice, Frýdlant, Frýdštejn, Helfštýn, Hluboká, Houska… Abecedně bychom mohli pokračovat do nekonečna. Jak k nim ale přiřadit například tituly Anděl páně, Ať žijí duchové, Dívka na koštěti, Pyšná princezna, Popelka, Čert ví proč, S čerty nejsou žerty, Jak se budí princezny, Nesmrtelná teta, Princ a večernice a jiné? Pobavte se s námi naším kvízem.