Firma L.A.V. polycarbon s.r.o. se prakticky už od roku 1994 soustředí na prodej a zpracování polykarbonátových desek a segment velkoplošného technického zasklívání, včetně polykarbonátových desek pro zastřešení bazénů. Nesnaží se ale obsáhnout celé univerzum možných služeb, ale specializuje se na určité profily zboží a důraz kladou především na kvalitu. To ostatně podtrhuje zakladatel firmy Ing. Roman Lavička svým obchodním mottem: „Nepodbízíme se lacinými materiály za každou cenu, ale nabízíme maximální poměr ceny a výkonu s důrazem na garantovanou kvalitu.“
Co když ale právě nepotřebujeme zasklívat střechu tovární haly, nebo prostor benzinové čerpací stanice, ale jde nám spíš o něco menšího? Co když potřebujeme jen zastřešit bazén na naší zahradě, ze kterého nás už nebaví vybírat spadané listí? Můžeme se i tady spolehnout na jihočeské profesionály z L.A.V. polycarbon?
Střecha nad bazén? Není problém!
„Nejsme bazénáři, výrobci a dodavatelé unifikovaných forem bazénů, ale pokud jde o zkušenosti s montáží jakéhokoliv zastřešení, můžete se na nás s důvěrou obrátit,“ potvrzuje Lavička. „Naším hlavním záměrem je obchod a zpracování dutinkových polykarbonátů, které se dnes prakticky výhradně na zastřešení bazénů používají, a tak jsme se před zhruba patnácti lety logicky pustili i do této oblasti.“ Od té doby za sebou mají desítky úspěšných instalací bazénových zastřešení. „Typický je příklad, kdy vy už máte bazén, a hledáte jen řešení v podobě zastřešení,“ popisuje modelovou zakázku ředitel L.A.V. polycarbon. „Stačí zavolat, a my přijedeme na místo, navrtáme kolejničky, zajistíme a přidáme aretaci drážek, zastřešíme. Zákazníka pak během chvilky seznámíme s manipulací. Za půl dne je hotovo.“
Polykarbonátové zastřešení bazénu
Právě proto, že bazény nejsou hlavní prioritou společnosti L.A.V. polycarbon, prozradil nám o vlastnostech populárního výplňového materiálu – dutinkových polykarbonátech - mnohem více, než by si asi troufnul průměrný bazénář.
Proč vlastně pořizovat zastřešení bazénu, a jak se vyvíjí přání klientů?
„V poslední době se hodně mění dosavadní trend,“ říká Lavička. „Zákazníci upouštějí od těch opravdu velkých a viditelných (případně podchozích) zastřešení. Spíše začíná převládat požadavek na co nejnižší kryt bazénu, přibližně tak do výšky osmdesáti centimetrů.“ K této změně docházelo postupně spolu s tím, jak se ukazovalo, že klientů skutečně toužících po říjnovém či březnovém koupání ve venkovních bazénech zase tolik není. „Mizí ta prapůvodní tradovaná představa výrobců, že si lidé chtějí prodloužit koupací sezónu „pod střechou“. Je sice pravdou, že teplota uvnitř prodlouží koupací sezónu asi o jeden měsíc. Jenže většina lidí si dnes pořizuje kryt především proto, že chtějí zabezpečit bazén, protože mají malé dítě, nebo už je nebaví sbírat napadané listí.“
Jaké se v současnosti nabízejí na českém trhu materiály k zastřešení bazénů, a čím nad nimi vyniká dutinkový polykarbonát?
Tento materiál vyniká hned z několika hledisek, z nichž prvním jsou určitě tepelně-izolační vlastnosti, ale i nerozbitnost tohoto materiálu. A to je doprovázené lehkostí - nízkou hmotností. Současně se jedná o materiál dostatečně tuhý a proto se nekroutí. Výhoda polykarbonátu je v tom, že se dá ohnout. Pružnost je hlavním typickým prvkem polykarbonátů. Všechny ostatní plasty jsou na tom hůř. U plexiskla by se vám za dva tři roky objevily první mikrotrhliny, a plexisklo by se vám začalo rozpadat.
Nízká hmotnost desek z dutinkového polykarbonátu umožňuje hladký pohyb po hliníkových profilovaných kolejnicích. Když vezmeme průměrnou váhu jednoho standardního oblouku, který má dva metry na šířku, je to nějakých 20-25 kilogramů. A to je ideální hmotnost pro manipulaci jednou osobou. Jako vyšší úroveň, další možná alternativa, se rovněž používá polykarbonát, ale tentokrát v čirém provedení. Průhledností je podobný plexisklu a nebo sklu.
Polykarbonátové zastřešení bazénu
Jaké máte zkušenosti s vlastnostmi mikroklimatu uvnitř zastřešeného bazénu? Nedochází k nadměrnému přehřívání interiéru, vysrážení páry, tvorbě plísní?
Primární účel spočíval v tom, aby se voda ohřála a zůstala déle teplá. A k tomu skutečně dochází. Čili už jen tím, že uzavřete nějaký prostor, a vítr vám teplo nevyfoukává, dochází nezbytně i k přehřívání. za horkých dní může být uvnitř klidně i 40 – 50 °C. A samozřejmě také vysoká vlhkost vzduchu. Pokud extrémně zanedbáte údržbu (mytí, čištění), může skutečně dojít ke vzniku plísní. Není to ale příliš typické. Pochopitelně, když necháte bazén zcela ladem, plíseň se vám začne dělat i na dlaždičkách a jiných materiálech. Bazény vždy vyžadují alespoň nějakou minimální péči. Většinou ale naprosto postačí samotná bazénová chemie, která pak bude obsažena i ve vodní páře. Celý prostor je tak desinfikován včetně krytu bazénu.
Jak optimálně ošetřovat plochy z polykarbonátových prosklívacích desek?
Je to plast, takže zasahovat do něj nějak mechanicky, řekněme 'na drsno', nepřichází v úvahu. Poškrábal by se. Výrobce sám uvádí, že se jedná o samo-oplachovací materiál (oprší). Zádrhel může nastat u samotného hliníku konstrukce zastřešení - u hliníkových profilů. Proto samotný hliníkový profil bez další povrchové úpravy nedoporučujeme. Příčinou je právě původ a kvalita nejrůznějších bazénových technologií, které se vozí z celého světa. Pak snadno může dojít k tomu, že hliník začne vytvářet „mapy.“ Sice tím netrpí funkčnost bazénového zastřešení, hliník to vydrží, ale jde o nepříjemnou estetickou záležitost. Oxidace prostě většinou není 'hezká.' Proto doporučujeme a používáme u hliníkových profilů elox (stříbrně-hliníkový vzhled), nebo komaxitové práškové lakování (používá se třeba na ledničkách).
Na kolik by mě přišlo zastřešení 6 x 3 metrů venkovního zahradního bazénu?
Je dobré si uvědomit, že polykarbonátové dutinkové moduly jsou typizovaného provedení, na šířku mají všechny 210 centimetrů. To znamená počítat v násobcích této míry (630, 840 atd.), protože příplatky za atypy jsou docela veliké. Čili takové standardní zastřešení pro bazén 630 x 350 centimetrů (tedy i s okraji bazénu) bude stát včetně DPH cca sedmdesát tisíc a více. Vždy záleží na konkrétní zakázce. Včetně doplňků to nakonec může být i 120 000 korun. Navíc existují různé příplatky za kolejnicové a bezkolejnicové systémy. I když by se mezi nimi nemusel zdát patrný žádný rozdíl (kromě barvy), všechno má svá pro a proti. Když použijete kolejnicový systém, může vám trochu překážet, pokud na kolejnici našlapujete. Na druhé straně sice bezkolejnicový systém vypadá sofistikovaněji a lépe se po něm chodí, ale když vám tam zapadne třeba kamínek, máte problém.
Jaká je životnost tohoto materiálu (nejen z hlediska záruční doby, ale i funkčnosti)?
My poskytujeme na naše zboží záruku deset let, ale ani po sedmnácti a více letech nepozorujeme změny ve vzhledu nebo funkčnosti. Z hlediska odolnosti můžeme prezentovat kvalitu polykarbonátových dutinových desek například na námi zhotovené instalaci, která byla provedena před devíti lety nad halami slévárny Motor Jikov. Zastřešení vypadá stále dobře, byť je polykarbonát umístěn nad náročným prostředím.
Barevné varianty
K dispozici je několik základních barev. V typickém provedení čirá (průhledná), mléčná (na světlíky) a kouřová (na pergoly), z barevných odstínů pak modrá a zelená (mořská zeleň).
Teplo pracuje
Jako každý plast je polykarbonát obzvláště “háklivý“ na tepelnou roztažnost. Počítá se s třemi milimetry na metr délky materiálu při teplotním rozmezí od mínus 40 do plus 140 stupňů Celsia. I když je toto rozpětí značné, počítá se s ním při instalacích montážních prvků (přítlačné lišty, dilatační spáry, H-profily, ve kterých se materiál může pohybovat). Polykarbonátové desky jsou háklivé také na UV záření. Proto musí být všechny prvky UV stabilizovány.
