Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Ještě než se vůbec rozhodnete s plísní v květináči začít bojovat, je třeba zjistit, zda vůbec jde o plíseň. Mohou to totiž být usazené soli a vápno ze zálivky a hnojiv, které rostliny nejsou schopné vstřebávat a proto se postupně hromadí na povrchu substrátu. Rozdíl je pak jasný, jde o materiál drobivý a dosti suchý, což právě plísně nejsou. Ale při jen minimálním množství zkušeností plísně rozpozná od solí a vápenných výkvětů každý.
Podzim není jen velké finále sklizně, hotovo a konec sezóny. Je to spíš zaklenutí bloků před startovním výstřelem, který přijde po zimě. To, jak rychle příštím rokem vyrazíte do cíle, je dáno podzimní přípravou. Neradi se opakujeme, ale to, co uděláte na své zahradě teď, rozhodne o tom, jak vám práce půjde celý příští rok. Jedním z nejzásadnějších úkonů, který ve vlastním zájmu nesmíte opomenout, je správné hnojení.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Motyčku nedáte z ruky, jen když si jdete zasprintovat s konví; po večerech rostlinkám zpíváte a pak ještě studujete ze zahradnických almanachů? Děláte pro ně první poslední - ale pořád to neroste tak, jak jste si představovali? Pak nesprávný vývoj plodin a jejich nedostatečná úroda nemusí být nutně výsledkem ne-péče nebo špatného počasí, ale nevhodného pH půdy. Co s tím?
Uvádí se, že luskoviny dovedou obohatit jeden hektar půdy až o 40 kg dusíku (ale i mnohem více), což je ohromné množství. Mohou za to hlízkové bakterie, které se vyskytují na kořenech rostlin čeledi bobovité, s nimiž žijí v symbióze.
Plíseň okurková se nespecializuje pouze na okurky, jak jméno plísně napovídá, ale také na cukety. Smutné je, že tato plíseň výrazně sníží odrůdu a dokonce dovede i zlikvidovat celé rostliny. Zprvu se začnou na listech tvořit bílé až šedavé skvrny a nakonec povlaky na celých plochách listů. A jak začne plíseň napadat i plody, máme po úrodě.
Neuvěřitelně jednoduché a funkční. Přeslička je vlastně vnímána jako plevel, který se objevuje i v zahradách, nejen na loukách a rumištích. Ovšem právě přeslička je úžasná bylina, která nejenže léčí nás lidi a funguje jako prevence vůči mnoha chorobám, ale dokonce dovede i potlačovat plísně na rostlinách. Má totiž významné fungicidní schopnosti.
Na rozdíl od například molic a mšic se o třásněnkách tolik nemluví, ovšem „paseku“ dovedou napáchat pořádnou. Rostlinám škodí sáním rostlinných šťáv, ještě nebezpečnější je však přenos viróz. Mají tedy vlastně mnohé společné se savými mšicemi.
Mšice, tito nejrozšířenější škůdci v našich zahradách napadají v podstatě jakýkoli rostlinný druh včetně našich oblíbených pokojovek. A ani je nemusíme letnit, aby se k nim mšice mohly dostat. Jsou snad všudypřítomné a rozmnožují se doslova bleskově (za rok vytvoří 6 až 16 generací).
V případě motýlů vědci vypozorovali, že spíše než k úbytku druhů dochází rychleji k úbytku počtu jedinců jednotlivých druhů motýlů v krajině. A tento jev je často velmi nenápadný. Na vině je především automobilová doprava, průmysl a zemědělství. Nejmarkantnější je pak tento jev v městských a průmyslových aglomeracích a v lokalitách s intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Všichni motýli jako celek tak vykazují markantní úbytek (za posledních 100 let cca 30%).
Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.
Taky už se nemůžete dočkat, až opadnou mrazíky? Starý rok se překlopil a je tu nový, je tedy na čase začít přemýšlet, jak se budete letos realizovat na zahrádce. Abychom se mohli celou sezónu těšit z krásných barev a bohaté úrody, je třeba věnovat dostatek času přípravě.
Podzim je nepřekonatelně krásné období právě kvůli proměně krajiny, při které hraje zásadní roli dozrávání a ukončování vegetačního období. A právě listy stromů a jejich měnící se barvy, pokud jde o druhy opadavé, hraje klíčovou roli na malířských paletách přírody. Jedno je však jisté, všechno toto listí skončí na zemi a dokonce i dosti jehličí. Co pak s ním?
Pokud ve své zahradě narazíte na různé fyziologické poruchy ovocných dřevin, byť tyto nejsou zrovna napadené nemocemi a škůdci, může být příčinou nedostatek draslíku (K), hořčíku (Mg), bóru (B), fosforu (P) a nebo vápníku (Ca). Právě nyní, tedy na podzim, je proto zásadní nezanedbat výživu ovocných dřevin.
Někdo přidává do květináče vlastní ostříhané nehty, a roste mu to jako blázen. Druhý zalévá vodou s vyluhovanými cibulovými slupkami, třetí básní o zázračném působení pravého koňského hnoje a další nedá dopustit na slepičince, zatímco ostatní sypou na pole průmyslový granulát s výživou.
Klejotokem mohou trpět ovocné stromy v každé zahradě. A bohužel u starších stromů jej již odstraníme jen obtížně, proto je třeba zakročit již v mládí dřevin. Klejotok je vlastně jakýmsi gumovitým slizem (pryskyřicí, klej = pryskyřice), který na vzduchu tuhne a hnědne (rostlinný exsudát).
Vaječné skořápky jsou velmi zajímavým materiálem, který nevyužijeme pouze jako součást velikonoční výzdoby, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jak je využít, kam se hodí a kam určitě ne?
Je to boj, který většina z nás svádí každý rok, a bez ohledu na zdánlivě pozitivní výsledek se do něj musíme pouštět znovu a znovu. Nelze jinak: chodníky zarostlé plevelem totiž nejsou zrovna hezkou vizitkou. Takže ať už se chodník nachází na našem zápraží nebo v uliční části, přiléhající k pozemku obce, je třeba zbavit se ve spárách zeleně. Teď je na to ideální čas.