Pěstitelské kouzlení s vejci, hnojení vaječnými skořápkami, ale i celými vejci, pěstování ve skořápkách. Vajíčka jsou vynikajícím hnojivem, hlavní důvod se jmenuje vápník.
Ne že by dávalo zahrabávání celých vajec větší smysl než zahrabávání skořápek. Jde spíše o otázku takříkajíc filozofickou. Bylo první vejce nebo slepice? A co z toho vyroste? Odpověď je jednoduchá, bude se lépe dařit rostlinám, tedy odpověď na druhou otázku. Na tu první odpovědět nelze, jedinou možnou (tedy podle našich současných znalostí) odpovědí je evoluce.
)
Vápník, draslík, sodík a fosforečné kyseliny
Kromě vápníku získávají rostliny postupným rozkladem vaječných skořápek také draslík, sodík a fosforečné kyseliny. Vaječné skořápky prostě zlepší kondici půdy přidáním důležitých minerálů a živin a hlavně jejich vhodnou kombinací. A jelikož se rozkládají pomalu, tyto látky dodávají do půdy průběžně po dosti dlouhou dobu. Řádově v mnoha letech, záleží ale na tom, nakolik skořápky nadrtíme. A pozor, vaječné skořápky jsou zásadité, nehodí se proto k hnojení rostlin vyžadujících kyselou půdní reakci. Například borůvky, rododendrony, azalky, maliny a další kyselomilné druhy (třeba i mnohé skalničky) vaječnými skořápkami neobohacujte.
)
Zahrabávat celá syrová vajíčka?
A co se stane, když zahrabete vajíčka celá? Časem prostě prasknou a rozloží se i jejich obsah, ten však pro samotné hnojení zahrady nemá valný význam. Jde hlavně o skořápky, je proto lepší obsah vajíček využít smysluplněji a zbytečně jej neznehodnocovat, ostatně i vajíčka něco stojí, zatímco skořápky nám zůstanou jako živočišný odpad. S množstvím vaječných skořápek se to však také nesmí přehánět, ostatně jako se vším. Pokud přidáte každé rostlině nadrcené skořápky, ze čtyř až pěti vajec, půjde o ideální stav.
)
Smísit se zeminou a nebo nasypat na povrch
Možnosti se přitom nabízí dvě, buďto materiál smísíme se zeminou při přípravě záhonů a nebo jej nasypeme na povrch okolo rostlin. Tedy bez zakrytí zeminou. Postupně rozkládané látky se tak budou dostávat do půdy spolu se zálivkami a za dešťů. Použít lze skořápky z vajec syrových, tedy skořápky, které nebyly vařené, ale i vajec, která jsme vcelku uvařili. A dokonce je dobré též nevylévat vývar z vařených vajíček, ale nechat jej zchladnout a později použít k zálivce. Zálivka vývarem totiž dodá rostlinám trochu vápníku rovnou, čímž posílí stavbu rostlin a bude bránit hnití kořenů. Rostliny zesílí.
Naprosto nejlépe funguje vývar z vařených vajec na drobné ovoce a na kvetoucí rostliny, jejich květy jsou pak krásnější, bohatší. Použít jej však můžeme spolu s vaječnými skořápkami i pro rostliny pokojové. Ideální je vajíčka oloupat a skořápky spolu s membránou, která obsahuje nejvíce živin, vrátíme do horké vody, případně je předtím ještě více nadrtíme. Chceme-li pak především co nejvydatnější zálivku, je třeba skořápky rozemlít na prášek a poté ještě povařit ve vodě zbylé po vaření vajec. Kromě zálivky lze navíc tuto vodu použít i k postřiku a zavlažování (rosení) listů.
)
Pěstování rostlin ve vaječných skořápkách
A nakonec můžeme s vaječnými skořápkami udělat ještě jednu věc, můžeme v nich pěstovat rostliny. Tedy ne dlouho, ale můžeme je využít místo malých květináčků pro rychlení sazenic, případně si můžeme ve vaječných skořápkách předpěstovat zelenou velikonoční výzdobu a nebo chutné a zdravé klíčky pro zlepšení naší stravy. Dělá se to tak, že čisté vaječné skořápky necháme v kartonu na vajíčka a do každé skořápky dáme třeba lžičkou trochu zeminy, poté semínka a opět trochu zeminy. Dobré je použít vajíčka vyfoukávaná, která musí mít před vyfoukáváním otvory na obou stranách, načež zhruba třetinu skořápky z jedné strany odebereme zcela. Získáme tak odtokový otvor, abychom rostlinky nepěstovaly v bahně a kořínky neuhnívaly.
)
Plato s vaječnými květináčky a semínky necháme na slunném vnitřním okenním parapetu a zeminu občas rosíme, aby byla stále vlhká a semínka mohla vyklíčit. Dostatečně velké rostliny pak již přemístíme do většího květináče a vaječné skořápky se zbylou zeminou třeba přidáme na kompost a nebo rovnou do záhonů. Při rozbíjení skořápek je potřebná opatrnost, aby se nepoškodily kořínky mladých rostlinek.
)
