zobrazit 4 fotky
Pestrost rostlin, voňavé květy či bobule mohou lákat děti k jejich požití. Domácí zvířata jako psi a kočky s velkou oblibou žvýkají listy rostlin, protože jim usnadňují trávení.
Jak je známo, některé rostliny obsahují látky, jejichž blahodárné účinky mohou léčit. Vyrábějí se z nich léky nebo kosmetika. Existují však rostliny ať už pokojové nebo rostliny ze zahrad, které jsou jedovaté a mohou být tedy zdraví škodlivé.
Jedovaté rostliny v bytě
Asi nejznámější jedovatou rostlinou je difenbachie (Dieffenbachia), u které stonek obsahuje mnoho jedovatých látek, které při dotyku poškozují oči, pokožku a trávicí ústrojí, takže je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Oblíbený brambořík (Cyclamen) má jedovatou hlízu, která při požití může vyvolat otravu. Pestrý kroton (Codiaeum) obsahuje šťávu, která na pokožce vyvolává ekzémy. Při požití nebo jen žvýkání listů může vyvolat podráždění v dutině ústní, proto by neměl být určitě v dosahuje dětí a zvířat.Pro člověka i pro zvířata je jedovatá cibule hvězdníku – amarylis (Hippeastrum). Obsahuje jedovaté alkaloidy, které mohou vyvolat zvracení a bolesti břicha. Listy a řapíky listů monstery obsahují toxické látky, které dráždí sliznici a na pokožce mohou způsobit záněty. Vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima), která symbolizuje vánoce, obsahuje mléčné šťávy, které při kontaktu s pokožkou způsobují puchýřky. Při požití se objevuje průjem či zvracení. V takovém případě určitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Jedovaté rostliny na zahradě
Nejenom v bytě na nás číhají „jedovatky“, je třeba dát pozor i na zahradách. Může to být letnička, cibulovina, trvalka, keř nebo strom. Jedovaté rostliny najdete i při turistice na loukách, v parcích a v lese např. konvalinky a pryskyřníky. Mezi jedovaté cibuloviny patří též např. bledule, sněženky, tulipány. Květy či listy ocúnu, který se objevuje na podzim na záhonech a skalkách a zbarvuje je do fialkova, jsou také jedovaté.Jedovaté je také semeno uvnitř pecky broskve a meruňky. Zralé plody často skrývají prasklou pecku se semeny, která mohou snadno děti požít.
V parcích často naleznete pámelník bílý (Symphoricarpos albus), který se používá na zahuštění ploch či živých plotů. Jeho bílé plody po zmáčknutí prskají, což děti milují a rády ho používají ke svým hrám. Požití těchto bobulí vede ke zvracení a křečím břicha.
I když za dávných časů lidový léčitelé používali pivoňku lékařskou (Paeonia officinalis) při výrobě nápoje, který měl údajně dotyčnému přivést lásku, vám by mohla přivést nanejvýš mírnou otravu spojenou s nevolností. Rostlina má mírně jedovaté všechny části včetně semen a květních lístků. Stejně tak je to s pěnišníkem (Rhododendron), čimeřicí černou (Helleborus niger), durmanem bílým (Datura candida), jalovcem (Juniperus), jmelím (Viscum), mochyní (Physalis), náprstníkem (Digitalis), srdcovkou (Dicentra)…
V lesích a na loukách můžete najít sasanky a pryskyřníky, které dokáží uchvátit bohatými závějemi květů. Rostliny jsou však jedovaté, pryskyřník obzvlášť prudce. Na pokožce způsobuje popálení a puchýřky, po požití vyvolává zvracení.