Při šetření vody v domácnostech se počítá doslova každá kapka

Šetřit zdroje, energii, finance. Je to pořád dokola. Ve snaze uspořit ale často zapomínáme ne to, že nejvíc mrháme tam, kde to nevnímáme. V koupelnách a kuchyních, každým otočením kohoutku vodovodní baterie. Co s tím?

Utáhněte kohout vlastní spotřeby, ale nezapomínejte přitom na dotažení těsnění u vodovodních kohoutků v celé domácnosti. Kapka ke kapce, to je dohromady moře. Protéci netěsnícím kohoutkem může i 50 litrů vody za den. A to platit zbytečně jistě nechcete. Zkontrolujte také těsnost celého „domácího“ potrubí, včetně topení. Možná na vás čeká ne zrovna příjemné překvapení.

Šeřit vodu můžete úsporným splachováním, které už je dnes praktickým standardem. Ale zlepšit bilanci si můžete i zužitkováním „odpadní“ vody. Stačí vanu po koupeli nevypouštět do odpadu, ale nabrat si pár kbelíků. A s těmi pak splachovat na toaletě. Ne, není to komfortní. Ale je to úsporné. Podobně můžete jímat vodu z pračky, nebo po mytí nádobí. Ta voda by skončila v kanalizaci stejně, tak proč ji neučinit o něco užitečnější, ne?

Protékající toaleta? Zásoba voda v rezervoáru se sice může zdát nekonečná, ale není. Podle situace tak můžete přicházet o stovky, ale v extrému klidně i tisíce litrů vody denně. To když je to opravdu pořádný hukot, a vy třeba vyrazíte na týdenní dovolenou. Mimochodem, není od věci (když už se chystáte na delší dobu pryč), utáhnout přívod vody. Je to i dobrá prevence možných nehod.

Nejsme zrovna fandové příliš jednoduchých řešení, ale někdy jsou fajn. Ano, suchý záchod připomíná středověk, chemická toaleta je zase trochu moc sci-fi. Ale pro „nestálé“ využití se hodí. Třeba na chalupě nebo na chatě, kde nám nedostatek komfortu kompenzuje pohoda přírody.

Vana nebo sprcha? Rozdíl činí přibližně 100 a více litrů. To je celý barel. A pokud byste sami měli pokaždé ručně napumpovat barel vody, asi by to z vás udělalo velké „ochránce“ vodních zdrojů. Sprcha je úspornější, a navíc na ni můžete nainstalovat nejrůznější hlavice, které spotřebu vody ještě snižují.

Je to trik odkoukaný od dietářů. Malý talíř totiž vypadá plný i se skromnou porcí. Takže když si pořídíte menší vanu, budete vždycky „na plnou“ spotřebovávat méně vody. Nikdo vlastně nepotřebuje v koupelně pětimístnou nádrž s vířivkou. S menší vanou můžete šetřit kolem 300 litrů na koupel.

Pro šetření vodou není nezbytné vydávat se do pravěku. Stačí si jen počínat rozumně. Myčka? Ano, proč ne. Jen ji zapínejte, když je opravdu plná. To samé pak platí pro pračku. Má jistě spoustu eko-režimů provozu, které spotřebovávají méně energie a vody. A je opravdu zbytečné přepírat každý kousek oblečení jednotlivě. Nepředpírejte, pokud nemusíte. Počkejte si, až se vám špinavé prádlo nastřádá. Neperte každý den, ale třeba jen 2x týdně.

Vylévat vodu zbytečně do odpadu, to nezní rozumně, že? Takže jestli chcete na pití vodu studenou, nechte si ji odstát třeba v ledničce, a „neodpouštějte“ na každou skleničku. Protože vypít půllitr vody a nechat odtéct 10 litrů… Mít vodu v nádobě, poháru, džbánu danou bokem není špatný nápad. Hlídáte si pitný režim, a zároveň tím šetříte.

Nádobí neumývejte pod tekoucí vodou, při čištění zubů nenechávejte vodu téci zbytečně. Zeleninu oplachujte v lavóru s vodou hezky dohromady. Pak ji můžete zužitkovat třeba pro zalévání kytek. To všechno jsou drobné detaily, střípky. Které ale dotváří celý obraz plýtvání.

Dvojité dno? Připomíná to název nějakého kouzelnického fígle. A trochu jím i je. Vložte do dřezu „padnoucí“ lavor nebo plastovou misku. Ta zachytí vodu, která by při běžné manipulaci, napouštění hrnců a pití zbytečně odtekla. Jednak názorně uvidíte, o kolik vody zbytečně přicházíte. A protože jste ji zachytili, můžete ji zužitkovat někde jinde.

Vy rozhodujete o tom, jakou vodu vlastně (s)potřebujete. Bez pitné to nejde, ale té nám stačí pár litrů na den. Na mytí pitnou mít nemusíme, a ne každá použitá voda je tak špinavá (třeba znečištěná saponátem), aby se nedala využít na zalévání. Zkuste sami přijít na nějaký mechanismus, který by možnost druhotného zužitkování vody ve vaší domácnosti podpořil. Třeba vašemu autu vůbec nevadí, když jej omyjete vodou z vany.

Dobré centrální řešení? Jímání tzv. šedé vody. Té použité. Pokud ji stáhnete do nádrže nebo zakopané cisterny, případně k ní připojíte systém filtrace, máte vyhráno. Vyšší pořizovací náklady se vám vrátí na úsporách spotřeby, a větší nezavilosti. S vlastní zásobou vody máte vy a vaše zahrada nad suchem slušný náskok.

Jímejte a využívejte dešťovou vodu, nic za ní neplatíte. Kreativitě se přitom meze nekladou. Poslouží vám barely, staré necky, kbelíky. Samozřejmě, že nejefektivnější je zařídit si vodosběrný systém, který například stahuje dešťovou vodu ze střechy okapem do nádrže (třeba zakopané pod zemí). Podstatné je, aby voda neodtekla, zbytečně nezahučela do kanálu. Teď ji sice nepotřebujete, ale za pár týdnů? Dešťovku můžete zužitkovat při mytí nádobí, splachování a (v závislosti na tvrdosti vody) při praní prádla.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com