Proč a jak pěstovat zeleninu hydroponicky?

Jen samotná voda nestačí! Nebo ano?

Byť můžeme o hydroponii hovořit již u starých Egypťanů a jiných dávných kultur (např. visuté zahrady Mezopotámie), první pokus pěstovat rostliny ve vodních roztocích bez půdy je v západním světě datován do doby před 250 lety. John Woodward (1661-1728), profesor lékařství na Grashamově koleji v Londýně, referoval v roce 1699 o vlastních pokusech tohoto druhu. Pěstoval zahradní mátu nejprve v dešťové vodě, potom ve vodě z Temže a nakonec v kalné vodě z nějakého kanálu z Hyde parku, kterou ještě promíchal prstí. Stanovil váhu pokusných rostlin při zasazení a při vyjmutí z pokusných nádob. Pozorováním a naměřenými výsledky došel k závěru, že rostlinná hmota se netvoří z vody, ale z určitých látek obsažených v půdě. Největšího přírůstku rostlinné hmoty dosáhly rostliny ve třetí nádobě - s největším množstvím nečistot. A tento princip byl později jen potvrzen. Paradoxem je, že běžně necháváme sazeničky svých oblíbených pokojovek zakořeňovat v pouhé vodě. Ovšem zdání klame. Ano - rostliny časem „pustí“ ve vodním roztoku kořeny, které poměrně rychle naplní použitou nádobu a též nadzemní část rostlin začne brzy růst. Pitná voda ale obsahuje obsahuje minerální látky a dokonce i dusičnany. A právě tyto minerální látky mohou určitou dobu stačit při fotosyntetické reakci k tvorbě stavebních látek rostlin. Ale zdůrazňujeme – POUZE URČITOU DOBU! Rostliny později vyžadují upevnění kořenů (keramzit, kamínky, … ) a živný roztok. Samozřejmě to nejde bez sluníčka a tedy fotosyntézy a bez tepla.

Vraťme se ale ještě na několik řádků do historie. Nalezené egyptské hieroglyfy popisují pěstování rostlin ve vodě, což je vlastně základem hydroponie. Název této metody je pravděpodobně odvozen od řeckého slova hydor – voda a Pomona – bohyně zahrad. Dnes jde o pěstování rostlin vyživovaných výhradně látkami z živných roztoků a upevněných jiným způsobem než přirozenou půdou.

Výhody pro zákazníky i pěstitele

Hydroponie je z mnoha důvodů výhodná pro pěstitele i konečné zákazníky. Rostliny mají především stálý přístup ke konkrétním živinám, nikdy nejsou stresovány jejich nedostatkem, rostou proto rychleji a lépe. Hydroponicky pěstovaná zelenina má vyšší obsah vitamínů a minerálních látek než ta z půdy. Při dobré péči jsou rostliny velice vitální. A co víc – hydroponická zahrada je méně náročná na prostor – kořeny rostlin se nerozvětvují, jelikož nemusí hledat živiny v půdě. Pěstební médium je navíc sterilní, čímž je eliminován výskyt plevelů, půdních chorob a škůdců. My tedy nemusíme používat pesticidy a produkce je proto zcela „čistá.“ Hydroponický systém pěstování zeleniny navíc můžeme zcela zautomatizovat (automatika s časovačem) a náklady na lidskou práci a údržbu jsou tak minimální. Rostliny se pak zalévají cca jednou až dvakrát za 14 dní – v závislosti na velikosti a typu nádoby. Při každé zálivce přitom dostanou i živiny. Hovoříme o konkrétní aplikaci vody a živin ke každé rostlině. Pomocí substrátu je navíc maximálně snížen odpar vody.

Hlavní výhody hydroponického pěstování zeleniny

• rostliny jsou životaschopné - rostou rychleji
• živiny jsou spolu s vodou dopravovány přímo ke kořenům
• kořenová soustava se nevětví a neoslabuje tak rostlinu, kořeny mají živiny stále
• rostliny nepotřebují pro svůj vývoj půdní mykorhizu (symbiózu s houbami)
• zabezpečíme stálé množství vody s živinami u kořenů pomocí ukazatele vodní hladiny
• nemusíme používat pesticidy
• riziko chorob a škůdců je nízké
• zelenina je čistá, není umazaná od hlíny, nehnije zdola
• rostliny za větších veder nezasychají, přitom zálivka není nutná každý den (jednou až dvakrát za 14 dní)

Jak postupovat při přesazování rostlin do hydroponických nádob

• Úplně nejjednodušší je začít s hydroponií už u semen. Semena uložíme na měkkou a savou podložku, kterou předtím zalijeme vodou, přidat můžeme startovací hnojivo určené pro klíčení semen. Semena nemusí být ve vodě vyloženě ponořena, stačí jim vlhkost z podložky. Kdy rostlinky vyklíčí a trochu povyrostou, rovnou je přesazujeme do hydroponických nádob. 
• Můžeme však k hydroponii použít i starší rostliny a větší sazenice, které klíčily a zakořeňovaly v půdě. Rostlinu vyklopíme z květináče, kořeny propereme v čisté vodě a poškozené kořeny odstraníme. 
• Hydroponická nádoba se skládá z vnitřní nádoby s různým uspořádáním otvorů ve dně, ale i na bocích, kterými prorůstají kořeny do živného roztoku. Vnější část nádoby je již zdobná (např. keramika). Vnitřní vložka je zasunuta do zdobné nádoby. Ovšem použít můžeme i systémy, které byly vyvinuté k pěstování zeleniny v halách. A ty mají podobu trubek s otvory na děrované plastové nádoby či desek s otvory a spodní vanou pro živný roztok. 

• Pro upevnění kořenů v nádobách je důležitý sterilní substrát. Používá se vermikulit, čedičová vata, štěrk, říční štěrk, keramzit, perlit, písek, ale také drcený polystyren. Substrát musí rostlinu dobře upevnit a přitom zabezpečit dobrý přístup kyslíku a vody ke kořenům. Kořeny nesmí být zcela ponořené v živném roztoku.
• Živný roztok je základním klíčem k úspěchu. K jeho přípravě používáme zásadně hnojivo určené pro tento způsob pěstování. Optimální pH roztoku je 5-6 (použijeme pH testy, které se prodávají v akvaristice či jako doplňky k bazénové chemii). Živný roztok nesmí obsahovat příliš vysokou koncentraci živin – rostliny by to poškodilo a například zeleninová produkce by potom byla třeba plná dusičnanů. Vodu vždy doléváme podle ukazatele hladiny a živiny přidáváme každé 2-3 týdny. Ideální je použít pomalu se uvolňující hnojivo, které pak doplňujeme méně často. 

• Vnější keramickou nádobu nejprve zalijeme vodou tak, aby sahala 2-3 cm pod dno vložky, ovšem výšku hladiny je třeba volit podle délky kořenů. Partie kořenů kolem kořenového krčku musí být vždy nad vodou kvůli přísunu kyslíku. Vodu občas vyměníme a zároveň zkontrolujeme, zda kořeny nezahnívají. Pěstitelé též doporučují naplnit nádobu mezi dvěma výměnami živného roztoku na 2 až 3 dny čistou vodou, rostliny to osvěží.
• Pokud pěstujeme trvalky a nikoli zeleninu – třeba pokojovky či jahody, je třeba zajistit v období vegetačního klidu, aby kořeny zasahovaly do živného roztoku jen svými špičkami. 
• První dny od zasazení zajistíme rostlinám klid a stín. Až kořeny zesílí, pak teprve rostlinám dopřejeme i dostatek sluníčka. 

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.hydroponie.cz, www.grower.cz, www.ireceptar.cz, www.shutterstock.com