Jak přestěhovat letněné rostliny zpátky do domu

Rostliny přestáváme letnit ke konci léta, kdy již mohou noční teploty klesnout pod 5 °C, což je již velmi nízká teplota, která by mohla mnohým letněným rostlinám uškodit. Lze je sice ochránit například netkanou textilií, ale proč riskovat. Lepší je rostliny přenést na teplejší stanoviště, třeba do nevytápěné zimní zahrady a nebo rovnou na jejich původní místo do bytu. Za roky pěstování již máme vychytáno, kterým rostlinám se kde v bytě nejlépe daří.

Přestěhování rostlin zpět do interiéru je spojeno s několika nezbytnými úkony. Prvním z nich je něco jako „výstupní prohlídka“. Co to znamená? Musíme se přesvědčit, zda nejsou napadené především škůdci, ale i chorobami. Napadené rostliny by pak mohly v bytě rozšířit nežádoucí škůdce a choroby na jiné a my máme zaděláno na vážný problém. Je proto třeba pečlivě zkontrolovat hlavně spodní strany listů a vegetační vrcholy, kde se škůdci vyskytují nejraději. Vegetační vrcholy jsou mladé, šťavnaté a na spodní straně listů jsou škůdci pro změnu dobře maskováni, na první pohled na ně není vidět, ale ani na ně neprší.

Pokud škůdce najdeme, musíme je zlikvidovat a v případě okrasných rostlin se nemusíme bát chemie, i když i u nich lze použít nezávadné postřiky například na bázi olejů. Abychom se škůdců zbavili zcela, je třeba postřik opakovat po několika dnech, nejlépe i vícekrát. Někteří úporní škůdci nás dokonce mohou donutit konkrétní rostliny zlikvidovat, třeba puklice. To samé co pro škůdce platí samozřejmě i pro choroby. V obou případech je před přenesením do bytu potřebná karanténa.

Do bytu si též nezanášíme plží a šnečí záškodníky. Ti mohou být ukryti dokonce i v substrátu a nebo mezi květináčem a podmiskou.

Může se též stát, že po letnění mohutně rozrostlým rostlinám již nevyhovují mobilní nádoby, potřebují větší. Ty mohou být navíc poškozené třeba kvůli převrácení za silného větru apod. Neleníme a nádoby vyměníme za nové a větší. Pokud chceme použít starší nádoby, musíme je důkladně vymýt a sterilizovat, abychom nezpůsobily infikace rostlin zárodky chorob. 

Na konci léta prostě není problém rostliny, které se brzy začnou připravovat na období odpočinku (vegetačního klidu), přesadit. Nejlepší je sice jaro, ale na konci léta je to také možné, obzvláště proto, že budeme rostliny zazimovávat a nemusí si proto dohánět tvorbu kořenového systému, než přijdou mrazy. Pokud jsou totiž letněné rostliny v opravdu dobrém zdravotním stavu a chutná jim, snadno jejich kořeny zaplní prostor v květináči.

Při přesazování vždy volíme o něco větší květináč (nejčastěji o cca 3 cm) a použijeme co nejkvalitnější substrát, nejlépe určený pro konkrétní rostlinný druh. Obsah substrátu se liší jak pH, tak poměry minerálů a jiných látek. Některé chtějí půdu písčitější, jiné humóznější a některé dokonce žádnou (např. orchideje).

Po přesazení by měly rostliny růst ve stejné hloubce jako před přesazením, některé druhy ale snesou rozdíly. Podstatně větší nádobu též můžeme vyplnit inertním materiálem (např. keramzitem), do kterého rostlinu zapustíme i s původním květináčem.

Dále je třeba odstranit žloutnoucí a poškozené listy, někdy i části stonků či stonky celé, při přesazování pak problematické části kořenů, především ty uhnívající. Jen by šířily houbové choroby.

Do období vegetačního klidu zazimované rostliny hnojíme a zaléváme, ovšem dávky hnojiva i závlahy postupně snižujeme. To je však již poměrně obsáhlé téma, jelikož různé druhy to vyžadují jinak, některé dokonce chtějí zcela spát, jiné se naopak v zimě probouzejí k novému životu a bohatě kvetou. Univerzální rada prostě pro toto období neexistuje.

Hlavně zpočátku bude dobré rostliny navrácené do interiéru rosit, aby si snáze zvykly na sušší vzduch, obzvláště když jsme na ně nechali v létě pršet.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com