Zvednout starší, přízemní dům o celé patro je velmi praktické řešení, jak zvětšit obytný prostor o řád, čili krát 2, ale i krát 3! Za zmínku též stojí neopakovatelné kouzlo podkrovního bydlení, ovšem nikdo také neříká, že střechu nemůže mít nadstavba domu plochou, záleží ale na lokalitě a okolní výstavbě. A také na názoru úřadů.
V každém případě ale platí, že ne každý dům je vůbec schopen nástavbu unést, aniž bychom museli zasahovat i do statiky prvního nadzemního podlaží (s nástavbou by tak byla spojena komplexní rekonstrukce), v některých případech ji navíc znemožní úřady.
Nástavbu můžeme realizovat v případě rekreačního objektu, ale i rodinného domu. Pokud nepřichází v úvahu přístavba (zvětšení půdorysu domu), přestavba a zateplení stávajících půdních prostor, je už na řadě pouze možná nástavba. Ať už ale zvolíme jakékoli řešení, každé může vyžadovat různý rozsah ohlášení či povolení podle stavebního zákona. Proto je vždy třeba začít návštěvou stavebního úřadu, kde byste se měli dozvědět, co vás vůbec čeká a jaké kroky je třeba podniknout. Pokud na to ale nemáte chuť či čas, učiní to za vás projektant či architekt.
Nástavba domu
Nejvhodnější doba k realizaci nástavby je, pokud má dům střechu již ve špatném stavu a je třeba ji nikoli jen opravit, ale kompletně rekonstruovat, nebo postavit novou. A pokud to statika přízemních nosných stěn dovolí, můžeme tak získat nejen podkroví, ale i další podlaží. Podkroví se tedy stane podlažím třetím nadzemním. Má-li dům šikmou střechu a my získáme nástavbou pouze podkroví, nejde často ani tak o nástavbu, ale o realizaci nového podkrovního bydlení. Je-li pak střecha ve slušném stavu, nebo alespoň krov a my měníme pouze latě a střešní krytinu, můžeme hovořit o realizaci půdní vestavby.
Problém však nastává, pokud je půda příliš nízká a též úzká. V takovém případě je konstrukce krovu pro půdní vestavbu nevhodná a je třeba zvýšit nosné stěny. To samé platí i v případě, že prostě potřebujeme získat víc místa, než nám může stávající půda nabídnout. Musíme pak sejmout střešní krytinu a krovy, přistavět další obvodové stěny a příčky na stávající přízemní konstrukci a buďto zastřešit a nebo realizovat strop a poté až zastřešit. A ideální je v případě takové nástavby právě jen částečné přistavění nosných stěn a příček (čili nikoli až do výšky dalšího patra) a zastřešení, aniž bychom stavěli strop. Vznikne zajímavý podkrovní prostor, který je dostatečně vysoký a prostorný.
Pracovna v podkroví
V každém případě je ale (a nejen z hlediska statického) nejsnadnější taková nástavba na ne příliš starých domech se střechou plochou. Především takových, které se stavěly často svépomocí za socialismu. I z legislativního hlediska zde bývají nejmenší problémy, jelikož výstavba je v takových lokalitách neuspořádaná, různorodá, každý si stavěl, co chtěl, chybí jednotící architektonický styl či prvek.
Ať je to ale tak či onak, sice ušetříme na realizaci základů a vyhneme se riziku odtrhávání stěn přístavby (pokud zvětšujeme dům půdorysně a původní konstrukce nemá základy, či je má ve špatném stavu), ale práce a investic nás čeká spousta. Je třeba zvednout komíny, realizovat rozvody veškerých instalací, nástavbu vyzdít (ať už jakkoli vysoko) a nakonec znova postavit konstrukci krovu a položit střešní krytinu. Následuje zateplení střechy a vnitřní realizace půdní vestavby.
Nástavba domu
Klíčová je v každém případě (jak jsme již zmínili na začátku článku) statika nosných stěn přízemí, ale i stropu. Nástavbu prostě musí unést. Potřebujeme proto odborné statické posouzení stavby. Musíme vědět, zda vůbec a jaké zatížení unesou základy a obvodové zdi domu, případně jaká stavební opatření nás budou čekat, abychom dosáhli dostatečné únosnosti těchto konstrukcí. Statik prostě musí posoudit všechny konstrukce, kterých se nástavba bude dotýkat. Kromě nosných stěn a základů tedy jde i o ztužující věnce či pozednice.
Přestože se ukáže statika stávající budovy dobrá, je nasnadě použít při nástavbě co nejlehčí stavební materiály, které co nejméně zatíží původní stavební konstrukce. Postup zdění či montáže přitom bude obdobný, jako když stavíme nový dům. A určitě není od věci uvažovat o lehké montované sendvičové konstrukci, případně o pórobetonových tvárnicích a jiných lehkých materiálech. Důležité je též nakonec odlehčení podlahy a výstavba lehkých příček, které mohou být například ze sádrokartonových, sádrovkláknitých nebo dřevoštěpkových desek. Navíc takové konstrukce poskytnou rovný povrch pro obklady a případné interiérové omítky.
Vnitřní realizace nástavby
Pro podlahy můžeme použít lehčený beton, ale také sádrovláknité či cementopískové desky. Tyto materiály zajistí dostatečnou nosnost pro jakoukoli podlahovou krytinu, aniž by původní konstrukce zásadně zatížily. Použít též lze podlahové desky s vrstvou minerální vlny nebo polystyrenu.
A pokud do přístavby naplánujete pouze ložnice, zjednodušíte si problematiku inženýrských sítí. Obejdete se bez napojování vody a odpadů či plynu. Rozhodně se ale nevyhnete rozvodům elektřiny, tepla a případně i televize a internetu. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
