V roce 2023 se v ČR vytřídilo zhruba o 6,5 tisíce tun skla méně než v roce 2022. A to je rozhodně škoda. Ne že bychom my Češi netřídili jako diví, vlastně v tom patříme v Evropě k nejlepším, jenže právě sklo patří při třídění k nejdůležitějším surovinám. Sklo se totiž jako obalový materiál dá používat opakovaně, zachovává chuť i nutriční vlastnosti potravin a je možné ho recyklovat na 100 %. Nové skleněné obaly přitom mohou obsahovat až 90 % použitého (recyklovaného) skla.
A v číslech můžeme pokračovat dál, recyklací jedné tuny skla se dá zabránit uvolnění až 300 kg CO? do ovzduší. Skleněné lahve se přitom dají používat až dokud se nepoškodí. Je proto více než škoda, že se český objem recyklace skla snižuje. Na pořadu dne je nyní novela takzvaného obalového zákona, která cílí na plastové nápojové obaly a také reklamní letáky, mohli bychom se však posunout o kousek dál právě i v případě skla. Existuje totiž jen omezený počet typů vratných skleněných lahví. Některé lze odevzdat jako zálohované jen po celých přepravkách, jiné vůbec. A bohužel někteří lidé stále vyhazují sklo do komunálního odpadu, dokonce i to vratné, čímž komplikují proces recyklace. Co na téma recyklace skla říkají odborníci?
)
„Až 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizovaných obalových společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí,“ řekl Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. Bohužel však pozitivní trend nenastal právě u třídění skla. Vytřídilo se přibližně o 6,5 tisíce tun použitých skleněných obalů a lahví méně, což pocítili i čeští skláři.
)
„Množství použitého skla, které jsme získali z trhu v České republice, se v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 snížilo o 20 %. Důvodem je kromě poklesu třídění skla také prodej střepů do okolních zemí,“ vysvětlila Regina Bělohoubková, mluvčí firmy Vetropack Moravia Glass, která působí v Česku jako jediný recyklátor skla, který ze skla zároveň vyrábí nové skleněné obaly.
„Sklo je 100% recyklovatelný materiál. V rámci procesu recyklace se vyseparované skleněné střepy roztaví a směs se použije na výrobu nových skleněných výrobků,“ uvedl Miroslav Horký, vedoucí recyklační linky společnosti Vetropack Moravia Glass. „Pokud lidé házejí sklo do komunálního kontejneru, přispívají tím jen ke zvyšování objemu odpadu na skládkách.“
)
„Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů a léčiv. Zabraňuje kontaminaci a zachovává chuť, vůni a kvalitu produktu. Poskytuje silnou bariéru proti kyslíku, vlhkosti a dalším vnějším faktorům, což pomáhá zachovat čerstvost a trvanlivost produktů, zejména citlivých položek, jako jsou potraviny a nápoje,“ objasnil docent Pavel Diviš z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Vysokého učení technického v Brně.
„Vyseparované použité skleněné obaly, které putují na recyklaci, jsou využity jako druhotná surovina, čímž se šetří primární surovina, v tomto případě například sklářský písek, a zároveň i energie na její zpracování. Sklo se totiž vyrábí především ze surovin jako je písek, soda a vápenec. Recyklace skla snižuje potřebu těžit a zpracovávat tyto suroviny, šetří přírodní zdroje a chrání ekosystémy,“ doplnil Pavel Diviš.
)
Podle Borise Sluky, generálního ředitele společnosti Vetropack Moravia Glass, není použité sklo odpadem, ale cenným zdrojem. Řekl: „Použité skleněné lahve či potravinářské obaly nepovažujeme za odpad, ale za zdroj, protože nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla, pokud lidé v Česku budou házet použité sklo do zelených a bílých kontejnerů. Při recyklaci navíc sklo neztrácí žádné své původní vlastnosti. Ročně dokážeme recyklovat až 170 tisíc tun použitého skla, přičemž jediným limitujícím faktorem je jeho nedostatek. Za každých 10 procent střepů, které přidáme do vsázky, ušetříme přibližně 3 procenta energie a 7 procent oxidu uhličitého. Pokud budou lidé házet nepotřebné sklo do zelených a bílých kontejnerů, můžeme tak společně přispět k ochraně životního prostředí v Česku.“
)
Nedostatečné množství střepů se přitom může promítnout do cen nových skleněných obalů. Výroba skla z primárních surovin je nejen emisně náročnější, ale také dražší. „Jelikož se tyto materiály musí těžit a zpracovávat, používání recyklovaného skla (střepů) šetří těžbu surovin a související náklady na dopravu. To pomáhá snížit celkové náklady na výrobu skleněných obalů,“ uzavřel téma Pavel Diviš.
Zdroj: Botticelli, Vetropack Moravia Glass, Vysoké učení technické v Brně, Česká asociace odpadového hospodářství
)
