Ani ta nejšikovnější hračka na světě není schopná podat očekávaný výkon, pokud s ní budeme zacházet v rozporu s návodem anebo doporučeným nastavením. Skutečně rozsáhlá studie ze Spojených států amerických právě tímhle nahlodává legendu „fantastických“ chytrých termostatů.
Chytré termostaty se nechválí samy. Hračka, na kterou můžete přes neméně chytrý telefon dohlížet, má prý potenciál ušetřit doma okolo 10-12 % energie spotřebované na vytápění, a až 15 % na klimatizaci, chlazení. Kdo to říká? Inu, hlavně jejich výrobci a ti, co je prodávají. Někteří pak odhad očekávaných úspor sází ještě výš. Ale musí se nechat, že svou chválu nevaří z vody. Opírají se hlavně o výsledky certifikovaných laboratoří, které pro ně jejich produkty testují. Takže je všechno v nejlepším pořádku? To právě bohužel ne.
Termostaty, které měly šetřit
Ve Státech a nejen tam platí už několik let chytré termostaty za ideální řešení pro úspory energií. Jako všeobecně doporučovaný recept jej prakticky všichni řadí někde mezi – zateplete si dům, vyměňte stará okna za nová, pořiďte si tepelné čerpadlo – a proto jde o jednu z nejprodávanějších užitečných hraček do domácností. Lidé očekávají, že po roce používání uvidí za energie účet, ze kterého se nesesypou.
)
Očekávají, že za investici do chytrého termostatu uvidí aspoň tu slíbenou o desetinu nižší spotřebu. Jenže to se zhusta neděje. Spotřeba je po roce používání chytrého termostatu, a to v dost nezanedbatelném počtu případů, o střízlivé 2-3 %, ale někdy taky i o 5-10 % větší, než byla před pořízením té úsporné hračky. Naštvaná otázka, proč se to k čertu děje, tedy nutně musela zaznít. A tým badatelů a ekonomů z Univerzity Johnse Hopkinse a univerzity v Chicagu se pustil do hledání odpovědi.
Hledání neuspokojivé odpovědi
Šlo o chytré termostaty, a tak na to šli chytře. Vzali pro potřeby výzkumu 1385 různých domácností – půlka z nich dostala termostat zadarmo, druhá už ho měla – a napojili je, pochopitelně se svolením, na systémy distančního sledování. Prostě šmírovací program, který každou hodinu posílal data o podmínkách a svém nastavení na datovou centrálu.
Výzkumníci to takhle nechali „běžet“ rok a půl, a získali tím unikátní balík dat – celkem asi 16 milionů po hodině odstupňovaných záznamů o spotřebě elektřiny, asi 700 000 hlášení o denní spotřebě zemního plynu. A pak měli až překvapivě jasno. Ale raději postupně – jak tedy zní hlavní závěry té dosud největší studie/experimentu, zacíleného na reálný přínos chytrých termostatů?
- Chytré termostaty nemají statisticky ani ekonomicky významný vliv na spotřebu energie.
- V některých případech mohou zvýšit spotřebu elektřiny o 2,3 % a spotřebu plynu o 4,2 %.
- Chytré termostaty tedy nedosahují úspor, které výrobci/prodejci slibují.
Znamená to tedy, že se tu celou dobu o desetiprocentních úsporách lhalo? Ne!
Chyba není na vašem příjimači
Výrobci a prodejci termostatů říkali pravdu, ani předchozí testy z certifikovaných laboratoří se nemýlily. Chytré termostaty jsou skutečně chytré. Jejich uživatelé však nikoliv.
Takhle natvrdo to badatelé z Univerzity Johna Hopkinse samozřejmě neřekli, velmi neutrálně hovořili o úskalích lidského faktoru při řízení inteligentních technologií. V praxi to ale obnášelo to, že běžní uživatelé do samo-ladících se a vysoce-automatizovaných termostatů v jednom kuse vrtali, pře-nastavovali je, hráli si s nimi a měnili původní propočty a naplánované nastavení hodnot.
Těch změn oproti nejoptimálnějšímu nastavení, zásahů do vytápění, větrání, klimatizace se za průběh testu odehrálo přes 4 miliony. V podstatě každý uživatel měl tedy více než jedenkrát pocit, že to chytrý termostat nedělá dost chytře. A když se to tímhle vrtáním rozhodilo, nebyla už nová nastavení stejně energeticky účinná, jako prve propočítané hodnoty. Užitečnost a úspornost chytrých termostatů prostě kompromitovalo, že do nich jejich majitelé všemožně šťourali.
Experiment také prokázal, že nejvíc toho „vrtání se a šťourání“ do nastavení chytrých termostatů se odehrávalo mezi šestou a jedenáctou dopolední, a pak kolem páté - šesté večerní.
Lidsky se to dá vysvětlit třeba tím, že kvůli paragrafu s dětmi anebo vlastní nemoci nepůjdete ráno do práce – zůstanete doma – a trochu si přitopíte. Anebo se večer po příchodu z práce rozhodnete pořádně vyvětrat anebo přitopit si na noc. Ve výsledku tím ale zahodíte onen pečlivě propočítávaný úsporný režim chytrého termostatu do koše.
Je chytrý termostat řešení?
Jsou tedy chytré termostaty při úsporách energie opravdu na nic? Studie potvrzuje, že to bohužel přesně tak je. Ale dvakrát tak mrzuté je i zdůvodnění, vysvětlení. Chytré termostaty skutečně mají potenciál ušetřit až 10 % energií a být naopak velmi užitečné.
Jen se do jejich nastavení nesmí zbytečně vrtat a šťourat.
Zdroj: nber.org, bfi.uchicago.com, WhatIsSmartEnergy.org, TreeHugger.com
