Nadměrné horko nám v místnostech vůbec neprospívá, jsme unaveni, méně se soustředíme a klesá naše výkonnost. Navíc nemůžeme usnout. Horko však může dokonce i způsobit vážné zdravotní potíže, hlavně u starších lidí, kardiaků, ale i dětí. Nabízí se proto řešení v podobě klimatizace, je s ní však třeba zacházet opatrně. Nebezpečný je teplotní šok při opuštění klimatizovaného interiéru. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by nikdy neměl být příliš velký. Jakou klimatizaci vybrat a jak ji používat?
Jakou klimatizaci si vybrat?
Především záleží na potřebách a také možnostech stavebních úprav. Nejjednodušší a nejlevnější je mobilní klimatizace, kterou si lze například vzít na víkend s sebou na chatu či chalupu. Tato klimatizace nevyžaduje žádnou složitou instalaci. Podobné je to s klimatizací okenní, která si vystačí s otvorem v okně. Naopak nejúčinnější a také nejdražší je klimatizace dělená, čili splitová. Dělená klimatizace je složena ze dvou částí - venkovní a vnitřní, a ty jsou spolu propojené potrubím. Vyžaduje to náročnou instalaci zahrnující i drobné stavební práce, především však odborné znalosti. Levnější variantou jsou pak takzvané ochlazovače vzduchu, ovšem v jejich případě nemůžeme o klimatizaci vůbec mluvit.
Mobilní klimatizace se vyrábí jako kompaktní (vše mají v jednom) a nebo dělené (split). Mobilními klimatizacemi pohybujeme pomocí koleček, umístíme je proto téměř kdekoli a bez jakékoli složité instalace a ovládáme je pomocí zabudovaného termostatu. Mobilní klimatizace jsou hlučnější, mají chladicí výkon cca 2-4 kW a elektrický příkon cca 750 až 1500 W. Vyrábí se buďto pouze pro účel chlazení, nebo s přidanou elektrickou topnou spirálou. Teplo je mobilní klimatizací z interiéru odváděno ven ohebnou vzduchovou hadicí o průměru cca 13 cm. Lze využít otvor v okně, ve zdi, ale i komín, případně pootevřené okno či dveře. Oproti kompaktním mobilním jednotkám mohou mít ty dělené i i vyšší chladicí výkony (cca 2-4kW). Jejich venkovní část umístíme např. na balkon, pod okno, za dveře a propojení s vnitřní částí se provede ohebným potrubím s rychlospojkami.
Mobilní klimatizace
Okenní klimatizační jednotky se umisťují do oken, ale i do stěn. Zadní část jednotky musí vždy zasahovat do venkovního prostoru a čelní panel musí být v klimatizované místnosti. Chladicí výkon těchto jednotek může být cca od 3 kW do 5,5 kW. S instalací si poradí zručný kutil či zedník. Vlastně jde o typ svým způsobem mobilní klimatizace, určené především pro chlazení. Vyrábí se ale i v provedení s tepelným čerpadlem, kdy je vybavena přepínacím ventilem, který obrátí chod a jednotka pak funguje jako topení.
Dělené (splitové) klimatizace jsou vždy určené k pevnému zabudování. Venkovní jednotka je s vnitřní propojena potrubím, přičemž vzdálenost mezi nimi může být až 30 metrů. Všechny dělené klimatizace jsou standardně vybavené dálkovým ovládáním s možností nastavení nočního režimu. Lze je též vybavit skupinovým ovladačem pro více jednotek a nebo zónovým ovladačem pro více místností s různými teplotními režimy. Dělené klimatizační jednotky se vyrábí většinou v provedení s tepelným čerpadlem. Vnitřní jednotky umístíme na stěnu, parapet či strop každé místnosti, kterou chceme klimatizovat. Chladicí výkony dělených jednotek jsou od 2 do 16 kW.
Okenní klimatizace
Nástěnná vnitřní klimatizační jednotka
Jak používat klimatizaci
S klimatizací je třeba především zacházet opatrně. Nebezpečný je teplotní šok při opuštění klimatizovaného interiéru. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by nikdy neměl být příliš velký. Odborníci a hygienici doporučují cca 6 až 8 oC. Navíc by neměl vzduch z klimatizace foukat přímo na nás, jelikož má výrazně nižší teplotu. Pokud tyto 2 zásady nedodržíme, můžeme si způsobit až zdravotní problémy (bolesti hlavy, nachlazení, záněty dutin a kloubů, především ramen a kolen). Další stinnou stránkou klimatizací je možnost přenášet infekční choroby, hlavně katary horních cest dýchacích či nosohltanu, přenášejí ale i viry a plísně.
Podle jakých kritérií vybrat klimatizaci
1. Vzhled
Klimatizační jednotky jsou výrazným doplňkem interiéru, prostě jsou vidět, proto se rozhodujeme nejen podle ceny a výkonu, ale právě i podle vzhledu především vnitřní jednotky. Výrobci dnes mají oproti tradičním bílým nástěnným jednotkám ve svých nabídkách i cenově dostupné designové modely určené do moderních domácností, ale i reprezentativních prostor. Pokud však máte i přesto obavy, že bude nástěnná klimatizace rušit vzhled interiéru, lze sáhnout po jednotce kazetové, instalované do stropního podhledu, případně mezistropní, kde vidíme pouze mřížky na stěně či stropu. Vyrábí se též jednotky parapetně-podstropní, vhodné do nízkých podkrovních prostor, kde nelze jednotku umístit na zeď.
Nástěnná vnitřní klimatizační jednotka
2. Výkon
Výkon je samozřejmě naprosto nejdůležitějším kritériem při výběru klimatizace. Je to zcela logické, čím větší prostory chceme klimatizovat, tím větší potřebujeme výkon klimatizační jednotky. Například pro místnost o objemu 70 m3 (obestavěný prostor) potřebujeme klimatizaci o chladícím výkonu 2,5 kW. Záleží však také na teplotních podmínkách místnosti, potřebný výkon klimatizace ovlivňuje velikost oken, jejich orientace vůči světovým stranám, kvalita izolace stropu či podkroví, množství instalovaných elektrických spotřebičů, které prostor zahřívají apod.
3. Spotřeba elektřiny a náklady na provoz
Obecně lze říci, že čím lacinější je klimatizace, tím více spotřebuje elektřiny. Je proto třeba sledovat zařazení vybírané klimatizace do energetické třídy (vybíráme A+ a vyšší). Většina klimatizací přitom dnes umožňuje i režim vytápění. Tyto klimatizace jsou sice dražší oproti starším typům, mají však nižší spotřebu až o 40%. Provozní náklady též ovlivňuje fakt, jak často budeme klimatizaci používat. Investice do úsporné klimatizace, kterou však budeme používat jen občas, se bude vracet jen obtížně.
Podstropní klimatizace a venkovní jednotka
Kazetová klimatizace
K ochlazování (nebo topení) interiéru dochází změnou skupenství chladiva a výše tlaku v měděných rozvodech uzavřeného klimatizačního okruhu. Elektrickou energii přitom spotřebovává především pohon kompresoru klimajednotky. Vnitřní jednotka jí spotřebuje jen minimum. Kompresor klimatizační jednotky je nejdůležitějším komponentem.
Výkon kompresoru je automaticky upravován elektronikou podle nastaveného teplotního komfortu. Spotřeba elektřiny klesá se snižujícím se rozdílem nastavené a skutečné vnitřní teploty. Čili na nejvyšší výkon funguje kompresor pouze za největších veder. Za průměrného počasí si vystačíme se středním výkonem kompresoru. Pokud má navíc chladící okruh již dostatečně „nachlazeno,“ výkon kompresu se opět sníží. A funguje to i opačně, čili i vytápění klimatizací lze považovat za poměrně úsporné.
4. Složení klimatizace
Klimatizace se skládají ze dvou základních částí - vnitřní jednotky umístěné v interiéru a venkovní jednotky umístěné v exteriéru. Vnitřní a venkovní jednotka jsou propojené měděnými rozvody, ve kterých proudí chladivo s olejem, napájecím a komunikačním kabelem. Vnitřní jednotka se nejčastěji montuje na místa, aby nefoukala chladný vzduch přímo na nás. Standardně je ovládána dálkovým ovladačem. Více místností klimatizujeme multisplitovou jednotkou. Jedna venkovní jednotka pak klimatizuje více místností a každá vnitřní jednotka může být jiná (lze kombinovat jednotky nástěnné, kazetové, podstropní atp.).
