Pitná voda u nás stále zdražuje, přitom paradoxně klesá její spotřeba. Ze 150 litrů pro jednu osobu a den je nyní na průměrných 100 litrech, což jsou 2/3. Je to vlastně začarovaný kruh. Při poklesu spotřeby vody rostou fixní náklady na údržbu a provoz zařízení používaných k získávání, úpravě a transportu pitné vody, ale i likvidaci vod odpadních. Na druhou stranu ale stále slyšíme alarmující hlasy, že s vodou je třeba šetřit. V konečném důsledku dopadá zvyšování ceny pitné vody na každého z nás. Pitnou vodu nezbytně potřebujeme a i přes stálý růst ceny vody ve vodovodním řádu je ta balená řádově dražší.
Dešťovou vodu běžně zachycujeme do různých sudů a barelů a zaléváme s ní své zahrádky – zeleninu, okrasné květiny, stromy a travní plochy. Při troše šikovnosti lze v sudu zachycenou dešťovou vodu přečerpávat i do zavlažovacího systému. Proč ale zdroj vody, který je zcela zdarma, nerozšířit a nevytvořit sofistikovaný systém jímání dešťové vody a zavlažování a čištění vody odpadní a její využití třeba ke splachování WC či praní.
Pokud jímáme dešťovou vodu do sudů a barelů, je pouze třeba vyřešit její přepad do další nádoby či nádob nebo trativodu, aby voda za naší nepřítomnosti či při přívalových srážkách nepodmáčela stavbu, nezamokřovala část zahrady a podobně. Z hospodaření s dešťovou, ale i odpadní vodou však lze také vytvořit sofistikovaný systém.
Dokonce i v případě, že vlastníte studnu s dostatečně silným zdrojem vody, se vyplatí s vodou dobře hospodařit, vhodně ji šetřit, prostě neplýtvat. Pokud s vodou šetříme, dokonce snížíme zatížení kanalizace a zvýšíme tak její životnost. Přitom zužitkujeme vodu, která přispěje ke zvýšení spodních vod v lokalitě. Využívání dešťové vody by mělo vždy vycházet z podmínek dané lokality.
Pokud jímáme dešťovou vodu do sudů a barelů, je pouze třeba vyřešit její přepad do další nádoby či nádob nebo trativodu, aby voda za naší nepřítomnosti či při přívalových srážkách nepodmáčela stavbu, nezamokřovala část zahrady a podobně. Z hospodaření s dešťovou, ale i odpadní vodou však lze také vytvořit sofistikovaný systém.
Dokonce i v případě, že vlastníte studnu s dostatečně silným zdrojem vody, se vyplatí s vodou dobře hospodařit, vhodně ji šetřit, prostě neplýtvat. Pokud s vodou šetříme, dokonce snížíme zatížení kanalizace a zvýšíme tak její životnost. Přitom zužitkujeme vodu, která přispěje ke zvýšení spodních vod v lokalitě. Využívání dešťové vody by mělo vždy vycházet z podmínek dané lokality.
Nádrž na jímání vody
Velikost nádrže na jímání vody by měla odpovídat množství dešťových srážek v lokalitě, poměru mezi pravidelností (nebo nepravidelností dešťových srážek) a rozsahu využití dešťové vody na pozemku a případně i v domě (v tomto případě hraje roli i počet obyvatel domu). Například pro praní je předpoklad spotřeby vody v průměru 16 litrů na osobu a den a na zalévání zahrady 7 litrů na osobu a den (dlužno však říci, že tento údaj je velmi manipulativní, jelikož záleží na velikosti zahrady, rozsahu pěstování, množství zpevněných ploch atd). Jiná je samozřejmě spotřeba užitkové vody v rodinných domech a rekreačních objektech (chaty, chalupy, zahradní domky). A nakonec má zásadní vliv i dostatek a kvalita pitné vody v lokalitě. Například v chatové oblasti, kde je pro 100 chat k dispozici jedna společná studna s pitnou vodou, je třeba nakládat s vodou dešťovou opravdu šetrně.Návratnost investice do jímky
Řešení sběru a využití dešťové vody může představovat i poměrně značnou investici (od cca 10 t. - 1600 l až do cca 150 t – 13000 l). Průměrné domácnosti, která najde optimální řešení, se však náklady vrátí s ohledem na cenu pitné vody a její růst za cca 5 až 8 let. Do nákladů musíme započítat i systém filtrace vody (voda ze střechy samozřejmě není čistým kondenzátem, obsahuje - atmosférické nečistoty, organické a anorganické látky - pyly, klacíky, listí, ptačí trus, prach, kysličníky CO2 a SO2 atd. včetně částeček střešní krytiny a dalších stavebních materiálů). Na paměti bychom též měli mít nebezpečnost některých materiálů – například vodu z měděné střechy a okapů nelze vůbec jímat, je prostě jedovatá.Domovní čistírny odpadních vod
Malé domovní čistírny odpadních vod jsou určené k likvidaci odpadních vod z nejmenších individuálních zdrojů znečištění – rodinných domů a rekreačních objektů. Domovní ČOV nahrazují samonosné plastové septiky a betonové jímky naprosto účinně, ale i svými náklady na pořízení. Vyčistíme jimi odpadní vody z koupelen, sociálních zařízení a kuchyní včetně vody z automatických praček a myček.Důležité je, aby domovní ČOV fungovala i při výpadku elektřiny. Důležitá je také mechanická odolnost nádrží a jejich správné ukotvení v zemi. Přitom by čistírna neměla vyžadovat dodatečné zateplování pro zimní provoz. Dokonce lze přestavět stávající žumpy a septiky na domovní ČOV jejich osazením technologickou vestavbou. Domovní čistírny odpadních vod je možné umístit do terénu jako zapuštěné nebo polozapuštěné, ale i nad úroveň terénu (záleží na typu zařízení). Běžný provoz čistírny by měla zajišťovat interní přečerpávací hydropneumatická čerpadla, čímž se vyhneme možným provozním poruchám.
Domovní ČOV je složena z dmychadla a řídící jednotky, čistírny - biologického reaktoru, přívodu vzduchu do reaktoru, nátoku odpadní vody, odtoku vyčištěné vody, česlicového koše, jemnobublinné aerace, nástavce a zastřešení. Samotný reaktor je nejčastěji válcová nebo hranatá plastová nádrž osazená technologickými přepážkami, vestavbami a vystrojením. V reaktoru probíhá celý proces čištění vody.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com