Pitná voda u nás stále zdražuje, přitom paradoxně klesá její spotřeba. Ze 150 litrů pro jednu osobu a den je nyní na průměrných 100 litrech, což jsou 2/3. Je to vlastně začarovaný kruh. Při poklesu spotřeby vody rostou fixní náklady na údržbu a provoz zařízení používaných k získávání, úpravě a transportu pitné vody, ale i likvidaci vod odpadních. Na druhou stranu ale stále slyšíme alarmující hlasy, že s vodou je třeba šetřit. V konečném důsledku dopadá zvyšování ceny pitné vody na každého z nás. Pitnou vodu nezbytně potřebujeme a i přes stálý růst ceny vody ve vodovodním řádu je ta balená řádově dražší.
Dešťovou vodu běžně zachycujeme do různých sudů a barelů a zaléváme s ní své zahrádky – zeleninu, okrasné květiny, stromy a travní plochy. Při troše šikovnosti lze v sudu zachycenou dešťovou vodu přečerpávat i do zavlažovacího systému. Proč ale zdroj vody, který je zcela zdarma, nerozšířit a nevytvořit sofistikovaný systém jímání dešťové vody a zavlažování a čištění vody odpadní a její využití třeba ke splachování WC či praní.
Pokud jímáme dešťovou vodu do sudů a barelů, je pouze třeba vyřešit její přepad do další nádoby či nádob nebo trativodu, aby voda za naší nepřítomnosti či při přívalových srážkách nepodmáčela stavbu, nezamokřovala část zahrady a podobně. Z hospodaření s dešťovou, ale i odpadní vodou však lze také vytvořit sofistikovaný systém.
Dokonce i v případě, že vlastníte studnu s dostatečně silným zdrojem vody, se vyplatí s vodou dobře hospodařit, vhodně ji šetřit, prostě neplýtvat. Pokud s vodou šetříme, dokonce snížíme zatížení kanalizace a zvýšíme tak její životnost. Přitom zužitkujeme vodu, která přispěje ke zvýšení spodních vod v lokalitě. Využívání dešťové vody by mělo vždy vycházet z podmínek dané lokality.
Jímání vody do menší nádoby
Jímání vody do menší nádoby
Jímání vody do menší nádoby
Jímání vody do nadzemní plastové nádrže
Nádrž na jímání vody
Velikost nádrže na jímání vody by měla odpovídat množství dešťových srážek v lokalitě, poměru mezi pravidelností (nebo nepravidelností dešťových srážek) a rozsahu využití dešťové vody na pozemku a případně i v domě (v tomto případě hraje roli i počet obyvatel domu). Například pro praní je předpoklad spotřeby vody v průměru 16 litrů na osobu a den a na zalévání zahrady 7 litrů na osobu a den (dlužno však říci, že tento údaj je velmi manipulativní, jelikož záleží na velikosti zahrady, rozsahu pěstování, množství zpevněných ploch atd). Jiná je samozřejmě spotřeba užitkové vody v rodinných domech a rekreačních objektech (chaty, chalupy, zahradní domky). A nakonec má zásadní vliv i dostatek a kvalita pitné vody v lokalitě. Například v chatové oblasti, kde je pro 100 chat k dispozici jedna společná studna s pitnou vodou, je třeba nakládat s vodou dešťovou opravdu šetrně.
Návratnost investice do jímky
Řešení sběru a využití dešťové vody může představovat i poměrně značnou investici (od cca 10 t. - 1600 l až do cca 150 t – 13000 l). Průměrné domácnosti, která najde optimální řešení, se však náklady vrátí s ohledem na cenu pitné vody a její růst za cca 5 až 8 let. Do nákladů musíme započítat i systém filtrace vody (voda ze střechy samozřejmě není čistým kondenzátem, obsahuje - atmosférické nečistoty, organické a anorganické látky - pyly, klacíky, listí, ptačí trus, prach, kysličníky CO2 a SO2 atd. včetně částeček střešní krytiny a dalších stavebních materiálů). Na paměti bychom též měli mít nebezpečnost některých materiálů – například vodu z měděné střechy a okapů nelze vůbec jímat, je prostě jedovatá.
Plastové jímky určené k zabudování v zemi
Plastová jímka zabudovaná do země
Domovní čistírny odpadních vod
Malé domovní čistírny odpadních vod jsou určené k likvidaci odpadních vod z nejmenších individuálních zdrojů znečištění – rodinných domů a rekreačních objektů. Domovní ČOV nahrazují samonosné plastové septiky a betonové jímky naprosto účinně, ale i svými náklady na pořízení. Vyčistíme jimi odpadní vody z koupelen, sociálních zařízení a kuchyní včetně vody z automatických praček a myček.
Důležité je, aby domovní ČOV fungovala i při výpadku elektřiny. Důležitá je také mechanická odolnost nádrží a jejich správné ukotvení v zemi. Přitom by čistírna neměla vyžadovat dodatečné zateplování pro zimní provoz. Dokonce lze přestavět stávající žumpy a septiky na domovní ČOV jejich osazením technologickou vestavbou. Domovní čistírny odpadních vod je možné umístit do terénu jako zapuštěné nebo polozapuštěné, ale i nad úroveň terénu (záleží na typu zařízení). Běžný provoz čistírny by měla zajišťovat interní přečerpávací hydropneumatická čerpadla, čímž se vyhneme možným provozním poruchám.
Domovní ČOV je složena z dmychadla a řídící jednotky, čistírny - biologického reaktoru, přívodu vzduchu do reaktoru, nátoku odpadní vody, odtoku vyčištěné vody, česlicového koše, jemnobublinné aerace, nástavce a zastřešení. Samotný reaktor je nejčastěji válcová nebo hranatá plastová nádrž osazená technologickými přepážkami, vestavbami a vystrojením. V reaktoru probíhá celý proces čištění vody.
