Větrat interiéry prostě musíme. Považte – každý z nás prodýchá denně cca 15 kg (12.000 litrů) vzduchu, přičemž uvnitř budov, ať už jakýchkoli, trávíme v průměru 90 % času. Že obsahuje námi vydýchaný vzduch vysokou vlhkost (v průměru vydýcháme 2,5 litru vody denně) a minimum kyslíku, je nasnadě. Do této „práce“ se navíc připojují i domácí zvířata, od večera do rána pokojové rostliny, ovšem i stavební konstrukce, jejich povrchy a vybavení interiéru. Sečteno, podtrženo, již po několika hodinách se v místnosti mnohdy nedá dýchat. Třeba vlhkost se do vzduchu navíc dostává praním, koupáním, vařením a dalšími lidskými činnostmi. Nejhůře jsme na tom v rušných částech měst a v místech zasažených smogem a exhaláty. Větrat je v těchto případech mnohdy nejen nežádoucí, ale dokonce i škodlivé. Ovšem i zde větrat musíme a tedy nejlépe klimatizací s filtrací vzduchu.
Pokud je v místnosti vzduch čerstvý, cítíme se zde příjemně již od samého začátku, kdy do místnosti vstoupíme. Nakonec – v moderních futuristických kancelářských budovách je čistý, svěží vzduch mnohdy tím jediným, co nám poskytuje kontakt s přírodou. O to víc, když výhled z budovy poskytuje minimum zeleně.
Optimální vlhkost vzduchu v místnosti by měla být cca 45 %, přičemž by vzduch měl obsahovat dostatek kyslíku a neměl by mít příliš vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud se pohybujeme či odpočíváme v místnosti s vydýchaným, nevětraným vzduchem, pociťujeme únavu, mohou nás pálit oči, bolet hlava a špatně se soustředíme. Z dlouhodobého hlediska se pak mohou vyskytnout vážné zdravotní potíže.
Přirozené větrání dokořán otevřeným oknem
Jak správně větrat přirozeným způsobem
Přirozené větrání okny a balkónovými či terasovými dveřmi je vlastně jednou z jistých přirozeností civilizovaného člověka. Od dob, kdy jsme se ubytovali v domech a kdy jsme tyto domy opatřili zasklenými okny a dveřmi, větráme. Ovšem jak větrat správně? Až když sami cítíme, že vzduch v místnosti je vydýchaný, prakticky již nedýchatelný?
Platí, že místnosti, ve kterých se pohybujeme, bychom měli pořádně vyvětrat nejméně třikrát denně, přičemž je třeba okna vždy otevřít dokořán. Nejčastější větrání vyžadují kuchyně, ložnice + dětské pokoje a koupelny, ovšem toto pravidlo se v dnešní době dosti mění, jelikož kuchyně spojujeme s hlavními obytnými prostory a jídelními kouty, mnohdy umisťujeme například sprchový kout i přímo do ložnice a podobně. Větrat je třeba spíše častěji a na kratší dobu (do 5 minut). I za největších mrazů se pouze vymění vzduch, ovšem povrchy stavebních konstrukcí a předmětů v interiéru nestačí vychladnout. V zimě ovšem větráme rychle, zatímco v létě můžeme využít přirozenou cirkulaci vzduchu mnohdy i libovolně dlouho (samozřejmě v domech bez klimatizace).
Přirozené větrání dokořán otevřeným oknem
Zároveň je třeba vědět, že větráním střešními okny v podkrovních místnostech můžeme využít komínového efektu (vytvoření teplotního rozdílu a rozproudění vzduchu) a příčného provětrání. Teplý vzduch je vždy lehčí než studený – stoupá tedy vzhůru (komínový efekt). Účinek komínového efektu je ale závislý na rozmístění oken, přičemž nejlepší je, pokud máme v podkroví k dispozici okna fasádní i střešní. Příčné provětrání (vlastně průvan) je zase způsobeno tím, že okna jsou rozmístěna proti sobě.
Zároveň s dostatečným větráním je třeba minimalizovat nadměrné zvlhčování vzduchu v místnostech. Čili je třeba zavírat dveře do koupelny, pokud se koupeme či sprchujeme (krátké puštění vody do umyvadla nehraje velkou roli), po dokončení hygieny pak vždy otevřeme okno a nebo pustíme ventilátor a zároveň otřeme dlažbu a obklady. Není též vhodné sušit mokré prádlo v místnostech – použít lze balkón, zahradu či sušárnu (jako sušárna může fungovat i technická místnost rodinného domu). A pokud přece jen musíte sušit prádlo v bytě, dělejte to u otevřeného okna. Při vaření je též vhodné používat poklice, kromě minimalizace vzdušné vlhkosti ušetříme i na energiích (vaření, odvětrávání digestoří). Je též třeba nestavět nábytek přímo k obvodovým zdem – nechte zdivo větrat.
Přirozené větrání střešním oknem
Přirozené větrání v noci chladí
Příjemný, vlahý noční vzduch kromě větrání též snižuje teplotu ve větrané místnosti a nám se lépe spí. Ochlazení stavebních konstrukcí též zlepší vnitřní klima následujícího dne a sníží náklady na klimatizaci. Ideální je využít v noci komínového (podkroví) či příčného efektu větrání a v horkých dnech spíš nevětrat.
Větrat můžeme i průběžně
Moderní okna jsou vybavena ventilačními klapkami. Při jejich otevření dochází za vhodných podmínek k nepřetržité výměně vzduchu. Ventilační klapky mohou být navíc vybavené filtrem, čímž je zamezeno pronikání nečistot, pylu a hmyzu zvenčí. Ovšem mikroventilací je vhodné větrat jen když nejsme doma, v opačném případě to nestačí. A určitě není právě vhodné permanentní větrání výklopnými křídly okna. Pouze tak eliminujeme tepelně izolační opatření a výrazně zvyšujeme náklady na vytápění. A pokud nejsme doma, zveme dovnitř nežádoucí návštěvníky.
Výklopné křídlo okna
Větrání lze i programovat a zautomatizovat
Je k tomu ale třeba oken, jejichž funkce jsou doplněné elektrickým či solárním pohonem, případně i senzory deště a větru. Samozřejmě zcela bezpečně bude fungovat naprogramovaná klimatizace, ovšem zaplatíme dost peněz za spotřebu elektřiny. A co v pasivních domech, kde se vlastně přirozeně větrat nedoporučuje a při jejichž dokončování je testována neprůvzdušnost budovy (BLOWER DOOR TEST)? V pasivních domech zajistí pravidelné větrání rekuperační jednotka, jde o řízenou výměnu vzduchu, kdy je příchozímu studenému vzduchu zároveň předáno i teplo vzduchu odchozího, samozřejmě především v zimě.
Poslední mýtus
Myslíte, že vyvětráte dveřmi, které otevřete do právě neobývané místnosti? Ale kdeže, pouze rozředíte nekvalitní vzduch se vzduchem o něco kvalitnějším, ale též nevyhovujícím. Zavřete se do utěsněné skříně, kterou jste předtím několik dní neotevřeli a sami uvidíte, jak dlouho v ní vydržíte. Doporučujeme provádět tento pokus za asistence další osoby a naprosto jej nedoporučujeme klaustrofobikům.
