Proč zateplujeme domy

Zateplení starších staveb

Starší stavby ve většině případů nesplňují podmínky pro energeticky úsporné bydlení, proto jejich majitelé realizují dodatečné zateplení. Jde o poměrně rozsáhlou změnu, která se kombinuje i s výměnou oken, proto je vhodné se před samotnou montáží poradit s projektantem, který navrhne co nejoptimálnější řešení pro konkrétní stavbu. Především je důležité zvolit správný typ zateplení, protože oblíbený kontaktní systém není vhodný pro všechny stavby, zejména pro budovy s velkou vnitřní vlhkostí. Důležitá je nakonec i nová fasáda, která musí kromě jiného ladit s okolím. 

Zateplujeme dřevostavby

I když dřevo jako přírodní materiál samo o sobě výborně izoluje, pokud se chceme vyhnout vzniku tepelných mostů a dosáhnout ještě větších úspor za energie. Správným složením obvodového pláště dřevostavby se také vytvoří příjemné klima v interiéru, který nebude v zimě rychle chladnout a v létě se přehřívat. Pro izolaci dřevostavby jsou vhodné materiály s nízkým difúzním odporem, jako je například dřevovláknitá nebo minerální vlna. Díky těmto materiálům stavba dýchá, neakumuluje vlhkost a tím nevznikají nežádoucí plísně. Vhodné jsou i alternativní ekologické materiály jako celulóza a ovčí vlna či konopí nebo lisovaná sláma. Tyto materiály si stejně jako dřevo sami regulují vlhkost. 

Jaké známe materiály pro zateplení

Mezi oblíbené izolace patří polystyren, který je levný a snadno se opracovává. Dá se zatížit, proto se hodí jak pro zateplení obvodových zdí, tak i pro zateplení podlah, kdy díky nízké váze nezatíží konstrukci domu. Polystyren špatně propouští páru, proto není příliš vhodný pro vlhké domy a dřevostavby. Expandovaný polystyren se používá pro zateplení vnějších stěn, plochých střech, podlah a stropů. Extrudovaný polystyren má nižší nasákavost a pevnost, proto se hodí pro zateplení základů nebo soků domů zvenčí.
Další velmi využívanou izolací je minerální vlna, která oproti polystyrenu propouští vodní páry a není hořlavá. Přitom jde o přírodní materiál. Kamenná vlna vyráběná z čediče vedle svých tepelně izolačních vlastností také velmi dobře izoluje hluk, což je důležité především v příčkách a podlahách, ale i ve střeše a fasádě.

Důležitou skupinou jsou izolace přírodního původu. Patří sem izolace z konopí, která může mít podobu rohoží nebo desek a je vhodná pro celou stavbu, respektive pro zateplení kteréhokoli jejího konstrukčního prvku. 
Izolace ze slámy se používá ve formě slisovaných desek. Tento typ je nutné po určitém čase vyměnit, protože dochází k jeho degradaci. Izolace z ovčí vlny je možné využít v difúzně otevřených systémech, tedy i dřevostavbách. Není vhodná pro zateplení podlah a stropů pro svůj nízký objem a stlačitelnost. 
Foukaná či stříkaná izolace se dostane do těžko dostupných míst, jako jsou dutiny stropů, rohy či složité střechy, kde dokonale vyplní prostor. Tímto způsobem je možné aplikovat například celulózu, granulát z minerální vlny či izolační pěny. Polyuretanová pěna se díky výborným hydroizolačním vlastnostem dá nanášet na ploché střechy. 

Kontaktní zateplení fasády

Vnější kontaktní zateplení fasády domu je jedním z nejoblíbenějších způsobů zateplení především kvůli rychlosti montáže, nízkým nákladům a estetickému vzhledu. Díky vytvoření vnějšího obalu na domě zvýšíme tepelný odpor jeho pláště a snížíme únik tepla ven a vniknutí chladu a nadměrného tepla dovnitř. Podklad pro kontaktní zateplení se nejprve ošetří penetrací, na kterou se následně lepí izolant a ukotví plastovými kotvami k podkladu. Na izolant se nanese vrstva stěrkové hmoty s výztužnou tkaninou a strukturovaná omítka. Jako izolant se pro kontaktní zateplení využívá polystyren nebo minerální vlna. Polystyren je levnější a snáze zpracovatelný, minerální vlna má zase lepší protipožární vlastnosti, proto jí dle norem nahrazujeme polystyren u budov vyšších jak 30 metrů. Navíc propouští vodní páry a je proto vhodná pro vlhké stavby.

Bezkontaktní zateplení fasády

Bezkontaktní zateplení se volí pro stavby, které mají problémy s vyšší vlhkostí, a kontaktním zateplením by se tato vlhkost uzavřela uvnitř domu. Bezkontaktní systém se skládá z nosného roštu, izolantu, odvětrávací mezery, dřevěné kontralatě a vnějšího obložení. Díky bezkontaktnímu zateplení dosáhnou výborných tepelně izolačních vlastností i velmi vlhké stavby. Bezkontaktní systém se dá díky suchému procesu realizace instalovat i při nízkých teplotách, má dlouhou životnost a snadno se udržuje. Jako izolant se nejčastěji využívají výrobky z polyuretanu, celulózy či ovčí vlny. Na izolační vrstvu se montují obklady z dřevotřísky, kovu nebo keramiky. Montáž bezkontaktního zateplení je časově i technicky náročnější, čímž jsou vyšší i pořizovací náklady. Jeho cenu zvyšuje i způsob kotvení a výběr obkladového materiálu. Nejdražším je lícové zdivo. 

Zateplení soklu domu

Pokud se zateplí obvodové stěny domu bez soklu, může docházet ke vzniku tepelných mostů, kde vniká chlad do domu a následné vzlínání vlhkosti do fasády a zdiva. Izolace soklu by měla mít minimální nasákavost, mrazuvzdornost, vysokou pevnost v tlaku a možnost kombinace s různými typy hydroizolací. Sokl se izoluje minimálně 80 cm pod úroveň upraveného terénu izolací zhruba o 2 až 3 cm tenčí, než je zateplení obvodového zdiva. Izolace by však neměla být tenčí než 10 cm. Vhodným materiálem pro izolaci soklu je extrudovaný polystyren, který má obecně dobrou odolnost vůči působení vlhkosti a nízkou nasákavost. Většinou je nutné tepelnou izolaci soklu kombinovat s hydroizolací.

Vnitřní zateplení obvodových stěn

Vnitřní zateplení obvodových stěn domu je méně využívané a volí se zejména v případech, kdy nechceme či nesmíme porušit vnější vzhled budovy, například historické fasády. Vnitřní zateplení je nákladnější a přináší řadu nevýhod. Především dojde vnitřním zateplením k zmenšení vnitřního prostoru. Místnosti rychleji chladnou a hrozí riziko kondenzace vnitřní vlhkosti a následně vzniku plísní. Při vnitřním zateplení je nutné instalovat parozábranu, která zabrání pronikání vzdušné vlhkosti do stavební konstrukce. Vnější obvodové zdivo není navíc chráněno proti povětrnostním podmínkám, jako je tomu u zateplení vnějšího a nevyhneme se zcela ani tepelným mostům.

Zateplování podlah

Teplo v domě uniká i podlahou, proto je důležité zateplit i tuto konstrukci. Při zateplování podlahy je nutné se zaměřit na místa, kde se svislé stěny napojují na základovou konstrukci. Na těchto místech se často vytvářejí tepelné mosty, kondenzuje vlhkost a může hrozit vznik plísní. Pro zateplování podlahy na terénu jsou vhodné desky s vysokou pevností a nízkou nasákavostí, jejichž tloušťka závisí na energetické náročnosti budovy. Pro standardní domy je postačující tloušťka izolace okolo 120 mm, pro nízkoenergetické a pasivní domy je to okolo 250 mm. Jedním z hojně využívaných materiálů pro zateplování podlah je například pěnový polystyren. 

Zateplování střech

Ploché střechy je nutné izolovat především proti průniku vody, úniku tepla a vytváření tepelných mostů. Izolace může přispět i k větší požární odolnosti budovy. Na nosnou střešní konstrukci se natáhne parozábrana, následně kvalitní izolace, hydroizolace a povlaková krytina. Jako izolaci je možné použít dražší materiály jako je pěnový polyuretan, extrudovaný polystyren, pěnové sklo, ale také materiály využívané pro zateplení šikmých střech – polystyren a minerální vatu. Tloušťka izolace může být jakákoli, u polystyrenu nejčastěji kolem 20 cm, u minerální vaty kolem 22 cm.

Při zateplování šikmých střech ovlivňuje tloušťku izolace trámová konstrukce, tedy velikost a vzdálenost trámů. Šikmou střechu je možné izolovat několika způsoby, avšak ten nejběžnější je vkládání izolace mezi krokve. Minimální tloušťka izolace by měla při běžných rozměrech krokví okolo 22 cm. Na interiérové straně je vždy nutné položit parozábranu, která zabrání pronikání vlhkosti z interiéru do konstrukce střechy. Střecha by měla být dostatečně odvětrávána, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti. 

Zateplování stropů

Při zateplování stropu se izolace pokládá na vlastní konstrukci stropu, nebo do podhledu pod stropem. Pod izolaci je nutné položit také parotěsnou fólii. Ideální tloušťka izolace pro zateplení stropu se pohybuje okolo 20-24 cm, v závislosti na kvalitě a typu izolačního materiálu. Při dobrém zateplení stropu dosáhneme nejen úspor za energie, ale také výborných zvukově izolačních vlastností. Vhodným izolačním materiálem pro zateplování stropů je osvědčená minerální vlna, která dokonale vyplní všechny prostory stropní konstrukce a má zároveň vynikající protipožární vlastnosti. 

Zateplení oken izolačními skly

K největším tepelným ztrátám oken dochází nevhodným zasklením. Při zateplování oken se tedy v první řadě vymění standardní sklo za sklo izolační (dvojsklo či trojsklo), které se následně důkladně utěsní. Touto výměnou dosáhneme především snížení nákladů na vytápění až o čtvrtinu, zamezíme nepříjemnému rosení oken a zlepšíme jejich zvukově izolační vlastnosti. Zateplení oken výměnou skel lze provést za běžného provozu domácnosti a není třeba žádat o stavební povolení. Nedochází také ke změně vzhledu budovy, jako v případě kompletní výměny oken, proto je vhodné i pro historické budovy.