Především ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) je vhodný i k osázení velkých ploch, stejně jako k realizaci pravidelně zastřihávaných živých plotů. A ne náhodou nese své jméno, jelikož jsou jeho plody skutečně velkou pochoutkou a požehnáním právě pro ptáky.
Ptačí zob by prostě neměl chybět v žádné zahradě. Většina druhů ptačího zobu je opadavých, pořídit si však můžeme i odrůdu Ligustrum ovalifolium (ptačí zob vejčitolistý), která má listy částečně vytrvalé, ale i druhy stálezelené. Jako solitéry vysazujeme vzácnější druhy poloopadavé, případně stálezelené, k výsadbě živých plotů jsou vhodné druhy opadavé, které výborně snáší řez. Ideální je pro živé ploty odrůda Ligustrum vulgare Atrovirens, která má temně zelené listy. Jestliže vám stačí nižší živý plot (cca 1 m), bude vám vyhovovat např. zakrslá odrůda Ligustrum vulgare Lodense, která dokonce ani nevyžaduje žádný řez. Bude stačit jen občas prosvětlit koruny rostlin.
Stálezelené a poloopadavé druhy ptačího zobu se hodí spíše na chráněná stanoviště a do teplejších lokalit. Opadavé druhy vysazujeme zásadně jako prostokořené, poloopadavé jako kontejnerované, nebo alespoň s kořenovým balem. Rostlinám se dobře daří v polostínu i na plném slunci. Pouze se vyhneme výsadbě na místech, kde v zahradě odpočíváme, grilujeme apod., protože květy mohou někomu zapáchat.
Zralé plody ptačího zobu
Ptačí zob je ideální vysazovat na jaře, kdy si do další zimy vytvoří dostatečně bohatý kořenový systém. Na půdu nemá tento keř žádné nároky, daří se mu prakticky v každé. Může být i lehce alkalická, stejně jako kyselá, písčitá, jílovitá apod.
Před výsadbou ptačího zobu musíme upravit kořeny a rostliny sestřihneme na stejnou výšku 20 až 25 cm. Dosáhneme tím hustých větví již nízko u země.
Zásadní je pro živé ploty kromě některých odrůd (např. Ligustrum vulgare Lodense) pravidelný řez, který provádíme v zimě a v létě, případně i potřetí v září. Zimní řez se provádí v předjaří jako radikální. Především zanedbané a přestárlé živé ploty vyžadují tento řez, kterým rostliny zmladíme ještě před rašením. Řez provádíme buď na krátké čípky až k zemi, nebo větve sestřihneme na výšku 40 cm a zcela odstraníme výhony poškozené, slabé a špatně rostoucí. Radikálním zimním řezem posílíme tvorbu nových výhonů.
Výsadba ptačího zobu
Více péče pak bude takto sestřihnutý živý plot vyžadovat i v následujících letech, bude třeba upravovat jeho tvar, dokud nedosáhneme tvaru požadovaného. V každém případě ale častější řez podpoří husté větvení a bohatou násadu nového dřeva.
Letní řez je pro keře méně namáhavý, jelikož kratší letorosty jsou měkké. Můžeme je proto i kompostovat. Letní řez provádíme sbíhavě, čili u země budou keře širší než v koruně. Směrem vzhůru se tedy zužují, což zamezí škodám v zimě při bohaté nadílce sněhu a zároveň zajistíme dostatek slunce, které pak snadněji proniká do porostu. Zároveň zabráníme nežádoucímu zasychání větví.
Třetí a poslední řez můžeme provést ještě na začátku září, ale není nutný. Provádí se pouze pro rychlejší dosažení požadovaného tvaru rostlin.
Plody ptačího zobu jsou bobulovité peckovice. Ty jsou nejprve zelené a postupně při dozrávání až zčernají. A právě na nich si bude až dlouho do zimy pochutnávat ptactvo, které tak přilákáme do své zahrady. Keře ptákům zároveň poskytnou přirozené úkryty. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
