Každá konstrukce má vedle funkční stránky také stránku estetickou. Vzhled konstrukce může být zajištěn kvalitně provedenou nosnou konstrukcí (např. z pohledového betonu, nebo lícového zdiva), nebo musí být zajištěn vhodnou povrchovou úpravou. Tady se jedná buď o nátěrové systémy, nebo systémy omítkové, případně o úpravu pomocí obkladu. Povrchové úpravy samozřejmě mají za úkol také ochranu nosné konstrukce před okolními vlivy. Tomu je přizpůsoben druh, složení a kvalita povrchové úpravy. Použití povrchové úpravy také neklade tak vysoké nároky na kvalitu provedení povrchu nosné konstrukce.
V současné době se vrací do módy použití pemrlovaných omítek, nebo chcete-li omítek z tzv. umělého kamene. Stejně tak u podlah dochází k použití leštěných teracových směsí. V minulosti byly tyto povrchové úpravy poměrně hojně využívány a po období, kdy se nechtělo majitelům nemovitostí tyto povrchy obnovovat, vzhledem k náročnosti těchto oprav, a docházelo k jejich přetírání nejrůznějšími nátěrovými systémy, je zde naopak doba, kdy jsou takové povrchové úpravy obnovovány i nově vytvářeny.
Pro opravy i nové povrchy jsou současně hojně využívány prefabrikované směsi jako je BETOSAN SUK, které mají jednak výhodu stálé kvality a současně je jejich směs optimalizována z hlediska trvanlivosti a zpracování. V případě oprav je možné naladit směs z hlediska barevnosti jak pojiva, tak plniva. Obvykle se jedná o barevnou variantu s šedým cementovým tmelem a kombinací bílého a černého kameniva. Možné je však dosáhnout poměrně široké barevné škály jak cementového tmelu, tak i využít různé druhy kameniva. V našich podmínkách se nejvíce jedná o kamenivo bílé, černé, červené a zelené. Při opravách prvorepublikových vil a činžovních domů dochází k realizaci oprav, které jsou přiznány a je tedy možné porovnat postupy využívané na počátku 20. století a nyní.
Podkladem pro pemrlované omítky může být jak zdivo, tak jádrová omítka i betonová konstrukce. Samotná pohledová vrstva má tloušťku mezi 12 a 20 mm. Spojení s podkladem je řešeno pomocí adhezního můstku, případně za použití mezivrstvy a to v závislosti na samotném podkladu. Ten musí být vyspraven a připraven pro použití omítky. Současně je nutné klást důraz na ošetřování povrchu nově vytvořené omítky. Pojivem je portlandský cement a je tedy nutné minimalizovat objemové změny v omítce v průběhu jejího zrání a také pro toto zrání dodat dostatečné množství vody. Jedná se o cementovou tenkovrstvou úpravu a podle toho je nutné k ní přistupovat. To znamená minimalizovat vliv vysokých i nízkých teplot, slunečního osvitu, pohybu vzduchu (větru) v blízkosti konstrukce a dalších vlivů.
Po vyzrání je omítka finalizována pomocí pemrlice, která je v dnešní době poháněna pneumatickými kladivy. Úpravu však lze provádět i kartáči, pískováním, nebo v případě menších ploch ruční pemrlicí. Okraje konstrukcí jsou obvykle zakončeny různě širokou paspartou. Finální vzhled je vhodné domluvit mezi zúčastněnými stranami předem a ideálním postupem je vytvoření referenčních ploch, které jsou vzájemně odsouhlaseny.
Pro vytvoření požadovaného estetického dojmu i funkčnosti je potřeba pečlivě postupovat jednotlivými kroky vytváření omítky i přípravy podkladu.
