Přestože se zdá, že se architektura a přírodní prostředí nacházejí na opačných pólech, není pochyb o tom, že na sebe mají obrovský vliv. Výrazem této skutečnosti v architektuře samotné je mj. organický trend, který je jedním z nejzajímavějších trendů poslední doby.
Organická architektura v dějinách stavebnictví
I když by se mohlo zdát, že na organickou architekturu má největší vliv právě trend udržitelného stavebnictví, ukazuje se, že tento způsob navrhování objektů měl své stoupence již v 19. století. Stalo se tak mj. díky sochaři Horatiu Greenoughovi, avšak za skutečného prvního šiřitele tohoto trendu je považován Louis Sullivan, který ve své knize „Výšková kancelářská budova“ vydané v roce 1986 říká, že utváření architektury nespočívá ve vymýšlení tvarů budov, ale v jejich nacházení v přírodě. Přírodní prostředí považoval za množinu řešení všech problémů, se kterými se mohou architekti při své práci setkat.
Charakteristickým znakem organické architektury je hladké a plastické tvarování formy staveb, často po vzoru živých organismů. Tento trend se stal velmi populárním díky modernistickému trendu v 50. a 60. letech 20. století. Využití organické moderny v designu můžeme vidět zejména u jednoprostorových veřejných budov, včetně kostelů a divadel.
Dnes díky rozvoji stavební technologie dokážeme předpoklady organické architektury ještě lépe využívat při realizaci dalších stavebních projektů. Pokroky v akustice, nauce o materiálech a nové výpočetní techniky způsobily, že dnešní budovy ještě lépe harmonizují s přírodním prostředím díky použití vhodně zvolené formy.
Organická architektura v současném stavebnictví
Jak ukazují projekty realizované v Evropě, trend organické architektury dokládá, že je možné vytvářet objekty, které jsou nejen funkční, ale také přitahují pohled díky své netriviální formě.
Organický trend navíc skvěle zapadá do současných ekologických trendů vč. nízkouhlíkové výstavby díky využití technologií, které mají pozitivní dopad na ekosystém.
Příkladem je vinice Lahofer nacházející se v Dobšicích u Znojma. Tento objekt byl navržen tak, aby splynul s kopcovitou krajinou a zároveň poskytl svým uživatelům vše potřebné. V projektu byly použity mj. okna a dveře v systémech Aluprof – MB-86SI a MB-SR50N, které, díky vysoké tepelné izolaci snižují energetické nároky budovy, a tím umožňují velké úspory provozních nákladů.
Dalším zajímavým příkladem organické architektury, do které byla zakomponována moderní, ekologická řešení, je sídlo firmy Press Glass v polském městě Konopiska. Oválné tvary kancelářské budovy dobře zapadají do prostředí plného jezírek, potůčků a hájů a celek doplňuje zasklení využívající systémů Aluprof MB-SR50N EFFEKT, MB-86 SI a MB-77HS.
Organická architektura je důležitá i v bytové výstavbě. Na základě jejích nastolených trendů vznikly mj. Circle Wood House, kulatý dům nacházející se v blízkosti Kampinoského národního parku, a Wind House v Izabelinu. V obou těchto domech je jedním z nejvýraznějších prvků velká míra prosklení postaveného na systémech Aluprof známých z dříve popsaných projektů.
Let's build a better future
Vliv ekologie na architektonická řešení vidíme ve stavebnictví již řadu let. To dokonale ladí s dosud používanými trendy, včetně právě organické architektury. Forma stavby připomínající přírodní tvary mnohem lépe zapadá do přírodní krajiny v místě, kde se stavba nachází.
Použití energeticky úsporných systémů Aluprof navíc zavádí prvek šetrnosti k životnímu prostředí, který se projevuje mj. v nízkoemisní až úplné klimatické neutralitě objektu. A díky tomu může sloužit dalším generacím ještě lépe a snižovat rychlost klimatických změn.
Článek sponzorovaný společností Aluprof
