Jaro je čas pro základové desky

Při stavbě domu začínáme zemními pracemi, které je nezbytně nutné provést ještě před zahájením stavby základové desky. Jako první přichází na řadu hloubení základů, případně ještě předtím zarovnání terénu. Je nutné, aby realizační firma zajistila podle vymezení přesné a spolehlivě provedené hloubení. Základové spáry (pasy) se nakonec po vyhloubení dočišťují manuálně (ručně). Pro hloubení spár a zarovnání terénu je však nutné využít lehkou či těžkou stavební techniku (základové spáry průměrného rodinného domu vyhloubí i minibagr, na velkých stavbách se ale bez těžké techniky neobejdeme.

Stavební techniku ale budete na svém pozemku potřebovat například i při terénních úpravách, respektive při úpravách nebo zakládání vlastní zahrady u domu. Jak ale bude vaše zahrada vypadat, byste se měli rozhodnout ještě předtím, než začnete realizovat úpravy pozemku. Pomocí techniky a jejího správného využití máte totiž vždy šanci dosáhnout zajímavých profilů, respektive základních geometrických útvarů zahrady. Připravíte kvalitní vegetační vrstvy pro budoucí trávník i záhony, případně si necháte vyhloubit stavební jámu pro zahradní jezírko nebo bazén.

K vytvoření potřebného profilu zahrady využijete část hlušiny z vyhloubených základů, kterou jste z pozemku nenechali odvézt. Navážku ale ve finále doporučujeme zhutnit lehčí mechanizací. Zabráníte tak sesouvání nebo sesedání půdy, ke kterým by později určitě došlo.

Základy se hloubí do nezámrzné hloubky, od 80 do 120 cm (běžně 80 cm) v závislosti na nadmořské výšce a půdních poměrech lokality. Hloubku základových pasů stanoví projektant nebo statik. Pokud chcete nezámrznou hloubku snížit, neobejdete se bez kvalitní tepelné izolace. Otázkou je však 'PROČ?'

Po vyhloubení základů domu je třeba základové pasy vylít betonem. Používají se snadno zpracovatelné betony a dávno už neplatí, že je nutné do základového betonu přidat materiál jako kameny nebo železo, případně kvalitní kusy staršího betonu z jiné stavby. Kvalitně začištěné spáry stačí jen vylít a kari sítěmi později zpevníme až základovou desku, stejně tak využijeme ocelové armatury pouze pro kotvení první řady nosného zdiva ze ztraceného bednění, kterou budujeme na vylitých základových pasech.

Pokud však do základového betonu přece jen použijete další materiál, vyvarujte se cihlám, které vstřebávají vodu a při nízkých teplotách by mohly kvůli nasáté vodě zmrznout, popraskat a vaše základy zničit.

Ještě před vylitím základových spár však musíme připravit prostupy pro sítě. Předpokládá se, že výkopy pro ně jsou již připravené a bude ideální, pokud ještě před betonováním sítě na příslušných místech i vyvedeme. Samotnou základovou desku pak budujeme do již zmíněné první řady nosného zdiva ze ztraceného bednění a na zhutněný podklad s vrstvou štěrku.

Pro těžkou techniku je na stavbě vždy nutné vymezit prostor. Dbát bychom měli i na to, aby nepoškodila zbytečně velkou plochu pozemku, proto si vystačíme i s minibagrem a dopravu betonu na stavbu zajistí mix s hydrulickou rukou, který celou betonovanou plochu obslouží z jednoho místa. Pro lehčí a těžkou techniku je nutné na stavbě přesně vymezit prostor k jejímu pohybu.

V minulosti se základy domů budovaly převážně z přírodního materiálu, tedy kamene. Jejich hlavní nevýhodou ovšem byla nízká pevnost. Dnešním nejpoužívanějším materiálem je beton. Při stavbě základové desky patří mezi nejdůležitější ukazatele kvalita vybudované základové spáry. V žádném případě nesmí být před betonováním zalita vodou, rozbahněná nebo dokonce namrzlá.

Základové pásy se zřizují pod nosnými zdmi domu nebo pod zesilujícími příčkami. Mohou mít proměnnou hloubku podle polohy v půdorysu. Základová deska je vlastně konstrukce prováděná na skutečný podklad. Provádí se z betonu a je vyztužena ocelí. Základové desky vždy tvoří úroveň pro položení hydroizolace a provádění nadezdívky - budování nosného zdiva i příček přízemí domu a později betonových podlah. Při betonáži je třeba dodržovat technologické předpisy, používat beton kvality předepsané projektem.

Výroba základové desky se řídí přísnými pravidly. Plošné betonové konstrukce, které nejsou zakryty, je třeba udržovat v určitém časovém období v určité vlhkosti. Než tedy beton vytvrdne, zkrápíme jej vodou, aby byla udržována vlhkost potřebná pro jeho tvrdnutí. Svislé základové konstrukce prováděné nad terénem se betonují do předem připraveného bednění, nebo se provádí z betonových šalovacích tvárnic s dostatečnou výztuží ocelovými armaturami.

Provedení základů je nákladnou částí celé stavby. Cena se zde odvíjí od geologických poměrů, členitosti celé stavby, nebo svažitosti terénu. A zásadním kritériem je pro cenu základů samozřejmě budoucí zastavěná plocha.