Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.
Slovo pangejt vlastně vnímáme jako vulgarismus a pokud ne, pak jako něco velmi nepříjemného, nepřístojného, jako místo, kde rozhodně nechceme skončit. Však také výrazivo “skončil v pangejtu (škarpě)“ znamená, že konkrétní člověk zbankrotoval, zkrachoval, zadlužil se, stal se bezdomovcem, psancem, špínou společnosti. Jenže ona je v pangejtech i spousta krásy, půvabu a dokonce i přehršle zdraví. Tedy alespoň co se týká rostlin.
Libeček je nejen skvělé koření, které hravě strčí do kapsy třeba tradiční petržel, ale také všelék, bylinka. Pěstovat přitom můžeme tuto rostlinu v zahradě mnoho let na stejném místě a každý rok bude stále mohutnější. Stačí jen na zimu starou hmotu seříznout u země a na jaře vyrazí v ještě větší síle.
Yzop lékařský, tak trochu jiná levandule anebo hluchavka? Pokud kvete fialově, laik by si opravdu mohl myslet, že jde o levanduli. Zkušený ale pozná rozdíl nejen vůní. A podle květů a listů yzop správně zařadí mezi hluchavkovité. Tento léčivý zázrak i omamné koření je znám a uctíván již od starověku, zmínky o něm jsou i v Bibli.
Objev kriticky ohroženého čmeláka klamavého potvrzuje smysluplnost mozaikové seče v Českých Budějovicích. Tomuto hmyzu evidentně prospívá, že město některé části parků neseče tak často. Hmyzu se tak daří zachovat přirozenou pastvu. A právě čmeláci klamaví jsou na pastvu velmi vybíraví.
Menší zahrady a vyloženě malé zahrádky trpí nedostatkem místa na pěstování rostlin. A pokud přece jen máme nějaké nároky na alespoň trochu rozumný objem výpěstků, nezbývá nám nic jiného, než jít do výšky. V případě rostlin s vysokými nároky na pěstební plochu je to vyloženě nezbytné.
Rýmovník cítíte již na dálku, ale co teprve, když utrhnete jediný lístek a promnete mezi prsty. Anebo si jej vložíte do nosní dírky, nejlépe 2, do každé jeden. Navíc si snadno připravíte odvar, který pak můžete inhalovat. Zapomeňte na drahé nosní kapky a jiné léky. Rýmovník se nepyšní svým českým jménem náhodou.
Víte, co znamená, když se řekne MÍT KOZÍ NOHY? Že si obujete levou botu na pravou nohu a naopak. Proč se ale po kozách jmenují rostliny? Třeba bršlice kozí noha, kozí brada, tetlucha kozí pysk, zimolez kozí list a kozinec blanitý?
Květy klitorie skutečně připomínají to, co nese rostlina ve svém názvu. A nejen to. Sušené květy rostliny navíc dovedou měnit barvu nápojů do modra či fialova a mají i velice zajímavé léčivé účinky.
Před klejichou, tedy konkrétně klejichou hedvábnou, která je jedním z až 200 druhů klejich, varují nejen ochránci přírody z Pálavy. Ohroženy jsou celé teplé oblasti jihu Moravy. Tato původem výhradně americká kvetoucí kráska si dovede velmi razantně podmanit lokalitu, na které se vyskytne. Půvabně kvetoucí a přesto agresivně invazní druh. Nezabírá přitom vůbec nic, jedině herbicidy, ty však zahubí i další rostlinstvo v místech aplikace.
Mluvit o budoucnosti produktů z konopí si žádá pohled do minulosti. Ne zrovna krátká ale nesmírně cenná lekce z historie Spojených států amerických si totiž zaslouží připomenutí. Proč sem taháme stát na jiném kontinentu? Inu, právě tam se totiž zrodila temná legenda o zlém konopí. Což byl příběh, který svět do té doby ještě neslyšel.
Magické slovo mandragora zná asi každý, mezi magické rostliny opředené nádechem tajemna ale patří i mnohdy zcela běžné bylinky a dřeviny. Tedy alespoň dříve lidé v jejich magickou moc věřili. Tyto rostliny chránily bezpečí rodiny, odháněly zlé síly a neštěstí, měly nám naopak přinášet štěstí, lásku a také pevné zdraví.
Náš imunitní systém nás chrání před různými příčinami onemocnění včetně virů, bakterií, plísní a alergenů. A pokud je naše imunita oslabená, choroboplodné zárodky napadají naše tělo a způsobují různá onemocnění. Existuje však mnoho způsobů, jak tomu zabránit. Kromě bylinek přitom podpoří naše tělo i úplně obyčejné návyky.
Kdo si pěstuje byliny v květináčích na terase či balkóně, má to snadnější. Stačí nádoby na podzim přenést do interiéru, ovšem ne všechny bylinky budou po uplynulém vegetačním období v bytě dále prosperovat. Jak pěstovat bylinky v bytě?
Od pokojovek očekáváme krásu, radost z kousku živé přírody uvnitř domácnosti. Ale užitečnost, prospěšnost zdraví? Překvapivě, i to je možné. S příchodem zimy určitě doceníme, když nám květináče nabídnout asistenci zelené lékárny, pohotovou pomoc proti nemocem a prevenci nachlazení. Které rostliny to dokážou?
Příprava svátečních oslav, vykřesávání té správné nálady ze zimní ne-nálady, může být někdy dost vyčerpávající. Fyzicky i psychicky. Občas se proto vyplatí, v zájmu zachování nekonfliktně pohodové atmosféry a zdraví ostatních členů domácnosti, trochu zvolnit tempo a dopřát si zklidnění. Třeba nad šálkem bylinkového čaje.
Spěch se nevyplácí, ale ne vždy je důvod čekat. Sklizeň vydatné úrody si můžete dopřát v rekordní rychlosti, pokud včas vysadíte ty správné plodiny. Které patří k těm, co přirůstají skutečně závodní rychlostí?
Aby pěstitelé dosáhli sklizně vanilky, musí rostliny kvítek po kvítku opylovat ručně. Najatí pracovníci dovedou za jednu směnu opylovat až tisíc kvítků a to s notnou dávkou jemnosti a trpělivosti, i když to na první pohled vypadá trochu brutálně. Květ je třeba poškodit.
Vlaštovičník větší, v zahradách plevel, přitom vlastně báječná léčivá bylina. I když zároveň i nebezpečná. Tak je to ale se všemi drogami, v míře více než hojné ublíží, v míře rozumné pomohou. S vlaštovičníkem a takzvanou „vlaštovčí vodou“ se však pojí i jedna zajímavá stará pražská pověst až faustovského charakteru.
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?