Latinsky je znám jako Guaiacum coulteri, česky se mu říká guajak. V San Isidro Llano Grande se mu ale přezdívá spíše KEŘ ŽIVOTA. Endemická nevysoká dřevina s nafialovělými kvítky tu platí za univerzální léčivku. Tedy, platila. Tento druh guajaku ze zdejší krajiny prakticky na přelomu nového tisíciletí vymizel. Prý kvůli nešetrnému hospodaření, kácení a vypalování, klimatickým změnám.
Ta ztráta začala místní tížit až poté, co ve známost vešlo, že guajak tu vyhynul. A proto také způsobila nemalý rozruch zpráva, že se pracovníkům Útvaru péče o životní prostředí (UMA) podařilo v poblíž Casa Wabi roce 2017 objevit několik posledních keřů. Vláda podpořila plán na jejich záchranu a návrat do krajiny. Se zřejmým předpokladem, že bude třeba ty poslední exempláře citlivě namnožit. A tak se zrodil plán na Guayacán Pavilion.
Pěstírna a památník v jednom
Jde o objekt pěstírny té lokální endemické odrůdy guajaku. Formálně je to plně funkční pěstitelské zařízení, které zajišťuje optimální podmínky pro růst pod šitým nebem, včetně té správné porce vláhy, zástinu a nezbytného zázemí pro zahradníky. Zařízení je současně uzpůsobeno přístupu návštěvníků, aby si mohli příběh záchrany vyslechnout. Ale mimo tenhle klasický rámec je Guayacán Pavilion ještě o něčem jiném.
Je stavbou - památníkem, připomínkou nepromarněné druhé šance. A také architektonickým ztvárněním varování lidstvu. Protože na celém světě jsou v ohrožení vyhynutí stovky, možná tisíce druhů rostlin, keřů a stromů. Jejichž ztráty si nejspíš povšimneme, až bude pozdě. Guayacán Pavilion je školkou pro malé guajaky, ale nikoho nenechává na pochybách, že není jen tak obyčejným místem.
Z popela tu jako fénix vstává rostlinný druh, který už byl za hranou existence. A pokud něco se světem kolem nás a naším vztahem k přírodě neuděláme, nebudou nám brzy ani takové pavilony stačit. Je pozitivní vidět, jak tu chytrá architektura napomáhá záchraně druhu. Ale mnohem lepší by bylo, kdyby nebylo třeba taková zařízení stavět.
Zdroj: Ambrosi I Etchegaray
Foto-kredit: Jaime Navarro, Sergio López