Yzop lékařský, tak trochu jiná levandule anebo hluchavka? Pokud kvete fialově, laik by si opravdu mohl myslet, že jde o levanduli. Zkušený ale pozná rozdíl nejen vůní. A podle květů a listů yzop správně zařadí mezi hluchavkovité. Tento léčivý zázrak i omamné koření je znám a uctíván již od starověku, zmínky o něm jsou i v Bibli.
Yzop lékařský (Hyssopus officinalis), polokeř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), překrásně kvetoucí, trsovitě rostoucí, vonná a léčivá trvalka. Jak yzop pěstovat a jak jej využít pro své zdraví?
Yzop starověký, posvátný a středověký
Yzop lékařský je velice nenáročná bylina, ostatně to dokazuje i areál jeho rozšíření v přírodě. Totiž od Středomoří až po Kavkaz a Sibiř. Již ve starověku byl yzop považován za významnou očistnou rostlinu, ale i rostlinu léčivou. Šlo o posvátnou bylinu starých Řeků a Římanů. Ti yzopem očišťovali kultovní místa a používali jej jako lék na astma a katar, ale i epilepsii a zmírnění menstruačních bolestí. K nám se yzop dostal někdy ve středověku prostřednictvím klášterních zahrad, kde si jej mniši pěstovali jako prostředek posilující jejich organismus a obohacující svou chutí a vůní pokrmy. Jak se však yzop dostal právě k nim, těžko říct.
)
Yzop byl jednou z nejuctívanějších magických rostlin již od dob starozákonních. V Bibli najdeme zmínku o yzopu na více místech, konkrétně žalm Davidův č. 51, verš 9, popisuje yzop jako velmi silně očistnou bylinu. Pro Hebrejce šlo vůbec o tajuplnou a posvátnou rostlinu, kterou podle pověstí na zem zasadil osobně sám Ježíš, což ale tak nějak časově odporuje Starému zákonu Bible. Každopádně měl yzop pro naše předky silně očišťující a žehnající účinky, projasňoval mysl a odstraňoval hříchy stejně jako cedr. Ten se společně s yzopem symbolicky spaluje k uctění pouti Slunce od zimního k letnímu slunovratu a zpět. Při vykuřování yzop vydává bylinnou, dřevitou a letně teplou vůni.
)
Spalován býval při očistných ceremoniích, pro navázání kontaktu s Bohy a éterickými bytostmi, k uctívání, při modlitbách, pro inspiraci a cestu k osvícení a duchovní moudrosti. Tato silně spirituální rostlina se pro posílení účinku dodnes kombinuje se zmíněným cedrem, ale i kadidlem a mastixem.
Využití yzopu v lékařství, léčitelství i magii
V současnosti se na yzop tak trochu pozapomnělo, a když jej již někdo pěstuje, je to většinou pro okrasu. Jaká škoda, jde totiž o kulinářský i léčitelský zázrak.
Významný renesanční lékař a botanik italského původu Pietro Andrea Mattioli psal ve své knize Herbář neboli Bylinář: „Yzop je vůně libé, chuti peprné a trochu hořké, jež uvolňuje odkašlávání, dává člověku pěknou barvu, čistí mozek a je vhodný pro staré lidi.“ To jsme tedy již u účinků zdravotních. Funguje prý i k léčení některých forem epilepsie, pomáhá v geriatrii a při menstruačních bolestech, má afrodiziákální účinky a v magii se dosud používá k ochraně před negativní energií, černou magií a takzvaným energetickým vampirismem. Kdo věří, budiž mu přáno.
)
Nálev z kvetoucí nati se používá proti kašli a bolestem v krku, chronickému zánětu dýchacích cest a astmatu. Při zánětu hrtanu a mandlí lze nálev použít jako kloktadlo, jednorázově jej lze užívat i při poruchách trávení a nadýmání způsobených dietní chybou. Dlouhodobější užívání působí i proti nechutenství a střevnímu kataru a doporučuje se také při nadměrném pocení.
V době květu (od července do září) sbíráme kvetoucí nať bez spodní dřevnaté části a bez plodů. Nať pak sušíme ve stínu při teplotě do 35 °C. Kromě toho během roku spotřebováváme čerstvou nať (kvetoucí i nekvetoucí) na vaření a k přípravě léčivých nálevů.
Yzop obsahuje silice, glykosidy, třísloviny, organické kyseliny, minerály a pryskyřici (v menším množství). Významný je i obsah vitamínu C. Působí antibioticky, má antibakteriální účinky, podporuje trávení, uvolňuje křeče, lehce projímá a působí močopudně.
)
Yzop lékařský v kuchyni, obzvláště francouzské
Jestli má někdo právo hovořit o yzopu v kuchyni, jsou to Francouzi. Ti přidávají yzop do různých omáček, polévek a nádivek, ale i likérů, již od nepaměti. Lze jej však využít i k netradičnímu ochucení zeleninových salátů a pečených či dušených mas (zvěřina, maso králičí, kuřecí i jehněčí). Yzop má jako koření jemné aroma a podávaný spolu s potravinami podporuje trávení. Do likérů, ale i parfémů, se přidává aromatický olej z yzopu. Pomáhá dobře trávit tučná jídla a skvěle se doplňuje s bobkovým listem, mátou, petrželkou, tymiánem, kerblíkem a třeba i bršlicí.
)
Okrasná rostlina v zahradě
Yzop může být velice prospěšný i jako okrasná rostlina v našich zahradách, nejenže působí nádherně svým keřovitým, trsovitým, trvalkovým vzrůstem a květy, ale také nádherně v zahradě voní, což ale nevoní třeba běláskům zelným. Ty odpuzuje.
Přitom je jako okrasná rostlina v zahradách yzop velice nenáročný. Ve svém přirozeném prostředí roste na suchých a kamenitých místech, která jsou silně osluněná. Hodně sluníčka a chudší propustnou půdu mu proto dopřejeme i v zahradě, přidáme však ještě závětrné stanoviště. Jinak yzop není náročný jak na živiny, tak na zálivku. Vlastně je to nezmar. Yzop můžeme rozmnožovat semeny vysetými někdy v březnu až dubnu. Semínka klíčí přibližně 20 dní a rostlinky rostou zpočátku velice pomalu. Později se jednotí na vzdálenost 30 centimetrů a je dost dobře možné, že v prvním roce nám yzop vůbec nevykvete. Jako trvalka nám vydrží až 5 let, navíc jde o rostlinu medonosnou.
)
Pokud sazenice rychlíme v teple, přesadíme je na finální stanoviště, když již mají alespoň dva pravé lístky. Yzop lze množit i vegetativně oddělky, které odebíráme mateřské rostlině v létě či na podzim.
Yzop je dokonce pro svůj keřovitý a košatý vzrůst oblíbený do okrasných živých plotů, lze jej snadno tvarovat. Voňavý plot z yzopu se vysazuje ve sponu 20 cm, přičemž tvarování a sestřihávání musí být opravdu pravidelné. Dosáhneme tak košaté a dostatečně husté koruny. Pokud yzop pěstujete právě kvůli jeho vzhledu, je nejdůležitější podzimní řez. Zjara potom poroste bujně. V případě živých plotů je však třeba stříhat vícekrát v sezóně.
)
Jako solitérní bylinu je vhodné yzop vysadit na jižní svah chráněný před větrem. Tedy do míst, která jsou slunná a teplá. Pro pěstování yzopu se nehodí mokré, kyselé a písčité půdy, vyloženě mu vyhovuje půda dostatečně vápenitá. Na podzim je nejlepší na budoucí stanoviště yzopu přidat chlévskou mrvu či kompost. Na jaře pak ještě přidáme hnojivo s vápníkem. Jelikož yzop má spoustu lístků a větviček, potřebuje pozemek bez vytrvalých plevelů (pýr či svlačec), kterým by se stal oporou. Je proto vhodné zem kolem yzopu obsypat například mulčovací kůrou.
)
Popis yzopu
Yzop lékařský je typickou středozemní bylinou, která se hravě přizpůsobila podmínkám našich zahrad i klimatu. Je to vytrvalá a stálezelená rostlina keříčkovitého vzrůstu, větvičky (výhony) má hojně větvené a za vhodných pěstebních podmínek běžně dorůstá výšky až 60 cm (obvykle 20 až 50 cm, v extrému až 1,5 m). Listy jsou dlouhé, úzké, vstřícné, střídavé a hustě žláznaté, od července yzop vytváří v úžlabí horních listů přesleny drobných květů, které mají barvu modrou, růžovou až purpurovou, nafialovělou a bílou. Květenstvím je lichoklas a každý má 3 až 7 květů. Na květech jsou patrné dva pysky, které jsou dole srostlé v úzkou lysou rourku. Horní pysk je kratší a vykrojený, dolní delší a třílaločný. Výrazné jsou také 4 dlouhé tyčinky i čnělka, které vyčnívají daleko z koruny.
)
)
Příbuzným druhem yzopu je například Agastache urticifolia (vytrvalá aromatická bylina severoamerických indiánů, rostlina léčivá i koření, ostatně jako yzop).
Zdroj: abecedazahrady.cz, kouzlovuni.cz, living.cz, wikipedia.org, zdravi-liftea.cz, bylinkyprovsechny.cz, culinabotanica.cz, naturway.cz, botanic.cz, zdravinadlani.cz
