Dá se zahradou a domácí produkcí zeleniny a ovoce opravdu nasytit rodina?
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Oměj podzimní, jedna z posledních na podzim kvetoucích trvalek
Oměj podzimní kvete od konce léta až začátku podzimu a podívaná je to opravdu báječná. A když svážete tyto vytáhlé rostliny do trsu, aby se nepovalovaly v listopadu po jinak již téměř holém trvalkovém záhonu, vytvoří iluzi, že zima je opravdu ještě hodně daleko. Pozor však, právě oměje jsou prudce jedovaté a to všechny druhy.
Sklizeň v listopadu, ani v pozdním podzimu neodejdete ze zahrady s prázdnou
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Bělotrny zdobí zahradu v sezóně i přes celou zimu
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Libavka líbá zimu, její barevné plody zdobí zahradu i v zimě
Libavka (jinak také líbavka) je vřesovištní rostlina, která upoutá vaši pozornost v zahradách, truhlících i na hřbitovech. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné keře, jiné se hodí do truhlíků a další zase do skalek. Navíc jde o rod zahrnující mnoho půdokryvných druhů.
Co s bylinkami na podzim, které přestěhovat do tepla, a které přežijí zimu
Dělají radost, voní a chutnají. Jenže co s bylinkami v záhoncích a květináčích, když se přihlásí podzim? Opravdu se jich musíme všech zříct? Ne. Některé mohou zimu přečkat, jiné se musí přestěhovat za teplem. A všechny si zaslouží poděkování péčí.
Vyřezávali jsme dýně na Halloween přímo na kompostu. O rok později přišla odměna
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Jak udržet dýňové lucerničky co nejdéle v co nejlepší formě
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
Píchoše, atraktivní a ohrožené cykasy, které se pro svou krásu dmou pýchou
Píchoše řadíme k nejatraktivnějším, ale také v přírodě nejohroženějším cykasům. Jejich velké, zpeřené a tvrdé listy připomínají tuhý plast. Některé druhy pak mají listy působivě namodralé barvy. A ano, listy jsou tím hlavním, čím jsou píchoše zdobné, zdaleka však ne tím jediným. Ostatně stejně jako všechny cykasy.
Dužistopka sladká, okrasný strom s chutnými plody, lék proti opilosti
Chutí připomínají stopky dužistopky sladké rozinky, nejchutnější jsou pak usušené. Navíc tento strom odhalil jedno své velké tajemství. Obsahuje látku, která (dle pokusů na laboratorních zvířatech) snižuje pocit libosti spojený s alkoholem. Vědci si proto slibují, že by mohl být vyvinut lék pro závislé na alkoholu. A testy na lidech začaly již před přibližně deseti lety.
Jak ubrzdit rychle rostoucí rostliny, aby nepohltily celou zahradu
Ceníme si je pro jejich bujný růst, zajímavé listoví a květy, vysokou pokryvnost, popínavost, chutné plody, odolnost, nenáročnost. Jenže přirůstají tak rychle, že za chvíli už kolem nich není k hnutí. Nejsou to vyloženě nezvané druhy, přivandrovalci. Vysadili jsme je sami, těšily nás. Ale teď jich je prostě moc.
Kdy sbírat šípky, plody růže šípkové, a jak je správně sušit
Šípky jsou zázrak domácí lékárny, na který se letos vyplatí nezapomenout. Aby si vámi sesbírané a usušené šípky uchovaly co nejvíc ze svých kvalit, je třeba dodržet pár jednoduchých pravidel.
Jedlé zahrady vám zaručeně zachutnají, co na nich vlastně roste
Trávník zde není trávníkem, krása tu v sobě vždy nese pořádnou a kalorickou porci užitku. Vše nadosah je jedlé. Nabízí se potěšení pro chuťové pohárky i naše zdraví doslova na každém kroku.
Zarděnice, rudě kvetoucí vládkyně africké savany i argentinské plačící dítě
Korálový strom i plačící dítě, jak kde. Když zasadíte semínko zarděnice, vyroste vám korálový útes. Zarděnice jsou stromy nejen exotické, ale i doslova mýtické. Barvou a uspořádáním svých květů přitom evokují iluzi korálu, představu téměř podmořského světa.
Pivoňky bylinné i dřevité, okrasa zahrad, kterou je třeba v přírodě chránit
Ve starověké Číně si pivoňky získaly oblibu císařů, v našich zahrádkách jsou oblíbené již staletí. A dokonce se dostaly na index místního panstva, jelikož se staly oblíbenou zahradní trvalkou chudiny. Přece nebudeme mít v zámeckém parku to samé, co má chudina před svými chaloupkami. Podobného osudu se dočkaly třeba i hortenzie.
Stračka není ostrožka ani ostružka, latinské jméno si půjčila od delfínů
V zahradnictvích běžně narazíte na balení semínek s označením ostrožka stračka, jde ale o zmýlenou. Tedy zmýlenou obchodně a záměrně. Ano, ostruhy má jak stračka, tak ostrožka, jde ale o odlišné rody.
Plně využité záhonky na podzim nezahálí, zeleninu můžete pěstovat až do mrazů
Kalendář dává jasně najevo, že čas prázdnin se už chýlí ke konci. Podzim je na obzoru, a tak na políčka vyrážíme už jen sklízet nebo uklízet. Proto může zaskočit, že zkušení zahradníci teď začínají znovu sázet. Protože vědí, že do zimy je času dost, a do prvních mrazů zvládnou ještě jednu porci úrody.
Plevele obyčejné i neobyčejné, cestovatelé v čase a prostoru
Plevelem bylo původně vlastně všechno rostlinstvo, naši předci sběrači vybírali v přírodě plody, semena, hlízy a cibule stejně jako jiní živočichové. Pak ale lidé dostali nápad sbírané rostliny podporovat, aby jich bylo na jednom místě co nejvíce. Nejprve byla společenstva zřejmě jen zahušťována a později se přišlo na to, že lze konkrétní plodiny pěstovat i v monokulturách. A tím začal boj s rostlinami plevelnými.
Pórek sklízíme v létě, v zimě i na jaře, záleží především na době výsevu
Pór pochází z Přední Asie a Středomoří a je u nás jakožto zelenina pěstován a používán již od středověku. Do Evropy se dostal s římskými legiemi. Ostatně, kdo by jej dnes neznal, hodí se do polévek, lze jej dusit, vařit, zapékat i sušit. A vynikající je i syrový v salátech a pomazánkách.
Správně skladované palice česneku mohou vydržet až do jara
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.