Všeobecně je známo, že právě oblíbený a pro zdraví „tuzemáka“ nezbytný česnek se má vysazovat (resp. vysévat) již na podzim. Ovšem stále oblíbenějším je jeho vysévání jarní, které je umožněno mírnými zimami posledních let. A důvodů je rovnou několik.
Možná si ještě někteří z vás pamatují, když naši předkové hovořili o takzvané cikorce a měli tím na mysli kávu. Tedy ne tu pravou, ale místní dostupnou náhražku, na kterou od dříve cenově nedostupné kávy brazilské, arabské a jiné dosáhl každý. A to i za válek a jiných období nouze. Byla to vlastně oproti skutečné kávě taková „nevalná“ břečka, ale voňavá a chutnala. Nakonec mnozí nic jiného ani neznali. „Nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?,“ ptal se zestárlý operní umělec ve filmu Kulový blesk. „A nebo na cikorku?,“ dodáváme my. Ovšem jen o kávovinu v případě čekanky zdaleka nejde! Čekanka je totiž zároveň kořením, léčivou bylinou i zeleninou.
Drmku obecnému se lidově říká mnišský pepř a jde o subtropický keř z čeledi hluchavkovité, dorůstající v přírodě subtropů výšky až 6 metrů. Paradoxně lidé věřili, že jako bylina zeslabuje pohlavní pud, ovšem jeho současné využití v medicíně ukazuje něco úplně jiného.
V zahrádkách křehké a časné jarní kvítí deroucí se ze záhonků, skalek a trávníků, v naší přírodě přísně chráněný skvost a v kuchyních a na stolech gurmánů magický poklad, nejdražší a nejvzácnější koření na světě. To je šafrán, jinak též známý jako krokus od latinského názvu Crocus. Ovšem jen jediný šafrán na světě je ten pravý, nekvete na jaře, nýbrž na podzim a suší se pouze jeho blizny. Řeč bude o perském šafránu setém (Crocus sativa).
Salát není vůbec hloupý, byť vypadá jen jako křehké plátky osvěživé zeleně. Reaguje totiž na délku dne i teploty a aby měl výstavní parametry, vyžaduje správnou péči. Odmění se nám však pořádnou porcí chutného zdraví. Když jsme byli malí, babička nám salát ve sladkokyselém nálevu pokapávala smetanou a byla to neuvěřitelná dobrota. K domácí sekané, pečenému masu a dalším pokrmům pak nedocenitelná. Ovšem za horkého dne takový jednoduchý pokrm sám o sobě osvěží, pokud je dobře vychlazený.
Lékořici lysé se též přezdívá sladké dřívko, přitom jde o divoce rostoucí rostlinu, kterou najdeme i v naší přírodě. Tedy v jejích teplejších oblastech. Dařit se jí proto bude i v našich zahradách. A víte, jaká nejznámější „dětská“ pochutina se z lékořice vyrábí? No přece pendrek.
Způsob, jak zajistit ty nejlepší tepelné podmínky pro růst sazeniček, nenáročná metoda pro pozvolnou aklimatizaci z výsevu vzešlých plodin a nakonec trik, jak u některých druhů zeleniny dosáhnout maximálního výnosu. Pařeniště jsou sice trochu primitivní zařízení, ale naprosto efektivní. Máte je na své zahradě také?
Grantový program Sázíme budoucnost podpoří výsadbu a péči o stromy sázené dobrovolníky. K dispozici je 1,5 milionu Kč, každý projekt může získat až 60 tisíc Kč.
Podle toho, jaké rostliny na konkrétní půdě nejlépe prosperují, poznáme, jaké má vlastnosti, v jakém je stavu a jak ji upravit. Samozřejmě záleží na tom, co chceme v zahradě pěstovat. Některé rostliny jsou univerzály, kteří rostou snad všude, ale jiné se specializují na konkrétní půdy, na kterých se jim nejlépe daří. A to platí nejen pro rostliny kulturní a jejich výnosy, ale právě i pro plevele a byliny.
Pokud si kupujeme vajíčka, již se neprodávají dlouhá desetiletí jako kdysi obalená novinami a opatrně ukládaná po jednom do košíku či papírového pytlíku. Plata na vajíčka po šesti, osmi, deseti, patnácti a nebo třiceti kusech zná opravdu každý. Ovšem jejich další využití poté, co vajíčka spotřebujeme, je velmi zajímavé. Kromě různých výtvarných a dekoračních výtvorů z nich totiž lze udělat pěstební jify. Rychle, snadno a zdarma!
Lilie kvetou tak nádherně, že samozřejmě nemohly uniknout péči šlechtitelů a nabízen je dnes nepřeberný počet především různě kvetoucích hybridů. Lilie jsou cibulovinami, které nevyžadují mnoho péče a přesto nám právě vysazené vydrží v zahradách až mnoho let. Výsadbu cibulí lilií přitom můžeme zahájit již na konci zimy. Právě nyní.
Skočec obecný, celkem sympatické jméno velice pěkné „kytky“, která však dovede zaručeně zabít. Umírání je zdlouhavé a bolestivé. A skutečně se tato okrasná rostlina, která ve světě vede ligu smrtících květin, stala běžnou součástí českých zahrad a parků. A mnozí to o ní ani neví. To je již více známý ricinový olej, který se z prudce jedovatých semen skočce vyrábí.
Botanikům z botanické zahrady v Tróji se podařil opravdu husarský kousek. Namnožili totiž ze semen vzácnou masožravou láčkovku uťatou.
Ne každá vrbina se hodí k řezu, ovšem právě například vrbina tečkovaná je pro tyto účely skutečným skvostem. Kromě toho, že vypadá nádherně v okrasné zahradě, si můžeme říznout puget do vázy a nebo vrbinu doplnit jako sytě žlutý barevný tón do květinových aranží. A může v nich dokonce i dominovat, tvořit „rámec“.
Téměř legendární oddenek, který si teď nemálo z nás ordinuje jako prevenci proti nachlazení, nám nemusí jen pomáhat. V dávkách, jaké si běžně dopřáváme, našemu zdraví spíše škodí.
Že je problém uchování rostlinného genofondu aktuální, dokazují mnohá současná data. A nemusí zrovna propuknout apokalypsa, ať již v jakékoli podobě. Například ještě na konci 19. století bylo v USA pěstováno cca 7000 druhů brambor a dnes je to již o 6800 méně! My sami lidé jsme zjevně pro tuto planetu apokalypsou.
Vyrazit do závodu dřív, než se ozve startovní výstřel. Zbytečně nečekejte, až sleze sníh, umoudří se počasí a konečně se prohřeje půda. Předpěstovávejte a předsazujte, získejte náskok.
Je nejvyšší čas začít rychlit sadbu, tedy nechat klíčit semínka a připravovat si sazenice rostlin s delší vegetační dobou. Vlastně se obvykle začíná již v lednu, záleží však na nárocích konkrétních rostlinných druhů a světelných podmínkách. Semena mnohých je lepší vysévat později, aby nebyly rostlinky tolik vytažené. Ovšem nakličují se i semínka pro následnou konzumaci, což je oblíbená strava především vegetariánů a veganů. Spousta bílkovin, vlákniny a vitamínů právě v zimě. Jaké ale použít ke klíčení nádoby a jaké osivo?
Překlad názvu novely Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek do angličtiny je „The Snowdrop Festival“ a pokud si tato tři anglická slovíčka zadáte do vyhledávače, nepřestanete se divit.
Luštěnice trnitá je neobvykle kvetoucí letnička dorůstající výšky cca 150 cm. Její neopakovatelné květy se zdánlivě podobají velkým pavoukům s dlouhýma nohama. Mohou za to především dlouhé tyčinky, které připomínají nohy pavouků sekáčů. Též se říká, že tyčinky a čnělky řídkých, vzdušných květů tvoří dojem pavučiny. Ovšem své jméno získala luštěnice trnitá podle svých trnů a též trnité žilnatiny na rubu listů.