Alergii na pyl se také lidově říká senná rýma a způsobují ji pylová zrnka. Ta se podle rostlinného druhu od sebe liší velikostí i tvarem, některá způsobují alergikům vážné problémy, jiná jsou téměř neškodná. Která a proč? Záleží především na tom, jakým způsobem se pylová zrna (tedy samčí pohlavní buňky obsahující rostlinné spermie, analogii těch živočišných) dostávají k samičím (vajíčkům v semenících květů). Rozlišujeme rostliny větrosprašné a hmyzosprašné. Tedy rostliny, jejichž menší pylová zrna se šíří v obrovském množství větrem (klidně i desítky kilometrů daleko), nebo hmyzem (tato zrna bývají větší a těžší).
Aktuální pylová situace
Začněme ale aktuální pylovou situací. V týdnu od 20.3. do 27.3. jsou nejvýznamnějšími alergeny jasan, olše, topol, vrba, jilm a cypřišovité rostliny. V minulém týdnu přitom nedošlo k žádné zásadní změně v druhovém složení pylových aeroalergenů. Nejdominantnějším byl a stále je pyl olše, který však již pomalu odezní. Častá jsou nyní pylová zrna slabě alergizujícího topolu a téměř nealergizujících rostlin cypřišovitých, stejně jako tisu. Pomalu se přitom rozbíhá pylová sezóna jasanu, naopak končí nebezpečné lísky. Obecně pak platí, že za ochlazení (resp. po něm) koncentrace pylových alergenů v ovzduší přechodně klesá, za oteplení naopak stoupá. Na konci března pak začne pylová sezóna břízy, což je nejsilnější jarní pylový alergen, záleží však na počasí. Pokud bude teplé, suché a větrné, bříza alergikům opravdu silně znepříjemní život. (Zdroj: proalergiky.cz)
)
Rostliny větrosnubné a hmyzosnubné (větrosprašné a hmyzosprašné)
Všechna pylová zrna obsahují alergizující bílkoviny, ovšem pyl hmyzosnubných rostlin se obvykle k lidem nedostane, případně jen v malém množství. Příčinou pylových alergií je tedy téměř výhradně pyl rostlin větrosnubných. Kvůli značným vzdálenostem, na které je tento pyl přenášen, může alergen škodit i v místech, kde vlastně rostliny způsobující pylové alergie ani nerostou. V průměru přitom stačí cca 10 až 20 pylových zrn na 1 m3, aby se u alergika spustily příznaky alergie. A je nasnadě, že může být tato hodnota překračována až tisícenásobně.
)
Oproti tomu květy hmyzosnubných rostlin jsou obvykle velké, nápadné a vonné, aby lákaly hmyz (některé dokonce i silně smrduté) a jejich pyl se do ovzduší dostává jen v nepatrném množství. Alergické reakce může tento pyl způsobit nejčastěji při sběru květů, válení se po louce apod., tedy při bezprostředním kontaktu alergika s rostlinami. Čili běžných řezaných květin a třeba pylů ovocných stromů se alergici příliš bát nemusí.
)
Nejčastější alergie? Rozhodně vedou traviny!
A jaké druhy rostlin u nás způsobují nejčastější alergie? Budete se divit, ale jsou to traviny, tedy pyly travin. Ty stojí za až 50 % případů pylové alergie. 25 % se pak týká pylů dřevin a bylin. Alergici přitom negativně reagují na různé druhy pylů, u některých můžeme hovořit o specializaci na konkrétní rostlinný druh, tedy pyl konkrétního druhu rostlin, jiní jsou alergičtí na pyl více druhů rostlin, kdy hovoříme o takzvané polyvalentní alergii.
Všudypřítomný žlutý prášek
Ať již jde o malá pylová zrna větrosnubných druhů či větší zrna druhů hmyzosnubných, je průměrná velikost pylového zrna cca 0,05 mm. Jen těžko lze proto pylová zrna spatřit pouhým okem. Ovšem pyl větrosnubných druhů se vyskytuje často v takovém množství, že doslova vidíme jakýsi nejčastěji žlutý prášek. Ten je všudypřítomný, kalí vodu, špiní všemožné povrchy a pro svůj objem viditelný je. A to velice dobře. Zajímavé je též, že pylové alergii mohou kvůli alergizujícím bílkovinám způsobovat i některé potraviny. Hovoří se o takzvaných zkřížených alergiích.
)
Pylová sezóna se dělí na tři období
Prvním jarním dominantním chrličem pylu je líska. Pylová sezóna je přitom období, kdy se v ovzduší vyskytují pyly. A bohužel trvá až deset měsíců v roce. Rozdělit ji můžeme v našich podmínkách na tři období, kdy v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou přitom pyly dřevin, trav a plevelů.
Prvním obdobím je časné jarní. V tuto dobu se v ovzduší vyskytují především pyly dřevin. Následuje období pylů travin a obilovin, což je druhá polovina jara a první polovina léta. Posledním obdobím je druhá polovina léta a časný podzim, kdy jsou hlavními alergeny pyly bylin. Zároveň v tuto dobu dominují i spory plísní.
)
Pylový kalendář a pylové zpravodajství on-line
Pylový kalendář je vlastně celoročním přehledem období kvetení a tedy výskytu nejčastějších rostlinných alergenů. Bohužel však záleží i na aktuálním počasí, proto je třeba k údajům v pylovém kalendáři přistupovat s rezervou. Rostliny prostě nekvetou podle kalendáře, ale podle počasí. Za chladnějšího počasí se navíc obvykle pylové riziko snižuje a naopak. Proto je sice pylový kalendář důležitý, ale ještě důležitější je aktuální pylové zpravodajství, které popisuje aktuální výskyt různých pylů v ovzduší. Jinak též hovoříme o Pylové informační službě. Každý týden je jejím prostřednictvím zveřejňován aktuální stav a předpověď na nejbližší období.
Koncentraci pylů v ovzduší měří 12 pylových stanic rozmístěných po České republice. Každý rostlinný druh má jiný tvar a velikost pylového zrna, čehož odborníci využívají při určování zachycených pylů.
Pylové zpravodajství pro další země Evropy v angličtině a němčině najdete ZDE.
)
Alergie jsou vlastně dědictvím po našich předcích
Kromě pylů trpíme i dalšími alergiemi, třeba na roztoče, mléko, různé druhy ořechů, lepek, srst různých druhů zvířat, ale třeba i vápno a jiné chemikálie. Například pětina dětí ve věku do šesti let trpí kožními alergiemi a třeba u kojenců jsou obzvláště nebezpečné třeba alergie na některé cizokrajné ovoce. Alergie jsou definovány jako nepřiměřená reakce imunitního systému na různé látky v našem okolí, které se mohou zdát na první pohled jako zcela neškodné. Těmto látkám říkáme alergeny a ty jsou nejčastěji původu rostlinného a živočišného.
)
Podle historických pramenů se s alergiemi potýkali již obyvatelé starého Řecka a Říma, přesné dějepisné statistiky až do současnosti však neexistují. Vědci však zjistili, že je náchylnost k alergiím silně dědičná, lidstvo si proto tyto skony v sobě nese již dlouhé generace. Hovoříme o takzvané atopii, čili genetickém sklonu k alergiím. A také hovoříme o takzvaných atopických genech, jichž dnes známe již stovky a v naší zemi je má podle zdrojů Všeobecné zdravotní pojišťovny cca 40 procent populace. A toto číslo prý postupně mírně narůstá. Nosiče některých z atopických genů mají přibližně pětasedmdesáti procentní pravděpodobnost, že se v průběhu života člověka nějaká forma alergického onemocnění vyvine.
Zjistit přesné číslo alergiků v ČR není snadné a zřejmě ani možné. Navíc ne každý řeší své potíže u lékaře. Specialistu na alergie prý pravidelně navštěvuje jen každý třetí alergik. Pokud tedy vyjdeme z předpokladu, že alergiemi trpí až třetina obyvatel, řeší své alergie s lékařem přibližně desetina populace.
)
Aktuální nárůst objemu alergií v populaci je vlastně jakousi daní z luxusu a čistoty. Ovšem k výzkumu příčin a mechanismu alergických reakcí můžeme přistupovat z mnoha úhlů pohledu, velmi efektivní je například molekulární genetika.
Zdroj: pyly.cz, proalergiky.cz, avcr.cz, wikipedia.org
