Jak odstranit skvrny z vany? Barva usazenin vám poradí, jakou metodu čištění zvolit

Odstranění skvrn z vany záleží na dvou provázaných detailech. Jednak na typu minerálu, který je původcem oné skvrny, usazenin, a za druhé pak na materiálu, z něhož je vana vyrobena. Nesprávný postup čištění totiž může zasáhnout povrch vany víc, než konkrétní skvrnu. A to jistě nechcete. Vany se dnes vyrábí z ledasčeho. V trendu je designově propracovaný dřevěný masiv, hrubý kámen, litý mramor nebo čedič, tvrzené sklo.

Tyto materiály ale pořád patří, i přes svou estetickou vzhlednost, k nepříliš rozšířeným. Standardní vana je dnes stále ještě nejčastěji produktem smaltované oceli, akrylátu nebo zodolněné keramiky. Platí, že keramika je o něco odolnější vůči abrazi (obroušení, drhnutí, pískování), zatímco při akrylátech a smaltu je třeba počínat si trochu víc s citem, abyste náhodou nepoškodili relativně tenký povrch.

Minerální skvrny vznikají ve vaně kombinací několika faktorů. Asi nejpodstatnější je tvrdost/měkkost vody, její pH, které ovlivňuje vznik vodního kamene. Svou roli hraje provedení vodovodního potrubí a baterie, které může určité chemické reakce v kombinaci s vodou stimulovat. Ve hře je i kvalita baterie/těsnění, bránící například průběžnému odkapávání vody.

Víc než teoreticky záleží také na frekvenci používání vany (řekněme, že v letním bytě ji nebudete používat tak často), průměrné teplotě vody (vyšší teploty napomáhají mineralizaci). Ke koktejlu procesní chemie přispějí i vaše specifické tělesné nečistoty a složení kosmetiky, užitých hygienických prostředků. Pochopitelně tu mohou zapracovat bakterie.

Tohle všechno pak jde ruku v ruce s tím, jak vanu zběžně udržujete čistou. Jestli ji například vysušujete dosucha po každém mytí, jestli je koupelna větraná anebo s vysokou mírou kondenzace, vlhkosti. Optimálně by se čištění vany od prachu, nečistot a zbytků mýdel a šamponů mělo odehrávat jednou týdně. Když se to správně sejde (nebo naopak nesejde), může docházet k usazování, vysrážení, korozi a mineralizaci.

Červenohnědá a oranžová barva značí, že původce skvrny bude železo, železitá voda, rez. Rezavé, modrozelené skvrny jsou většinou způsobené nízkým pH vody, tím, že je kyselejší. Taková voda má zesílené korozivní účinky. Černé fleky jsou většinou způsobeny kombinací nejrůznějších faktorů, a svou podstatnou úlohu při nich hraje například síra. Žluté skvrny obvykle značí kritické nahromadění nejrůznějších mastnost, které pochází z „lidského zdroje“ a z užívané kosmetiky.

Obecně nejčastější problémy jsou se skvrnami oranžovými a žlutými. Oranžově - rezavá voda většinou napovídá, že vám rezaví bojler, nebo staré potrubí. Žlutá značí, že problém je v koupelně, a prostředcích, které na mytí nejčastěji používáte. Objevit se mohou i zcela netypické barvy – růžová, fialová, zelená. Za jejich vznikem ale obvykle nestojí mineralizace, jako spíš odkapávající barevná z oblečení, které někdy nad vanou sušíte. I ta se umí „zažrat“ do povrchu. A rovněž jde odstranit.

• K odstranění odolných červených nebo černých skvrn použijte rozjasňující sílu jedlé sody a peroxidu vodíku. Smíchejte dva díly jedlé sody a jeden díl peroxidu vodíku a vytvořte pastu. Nanášejte ve vrstvě, nechte 20-30 minut působit, pak kartáčkem vydrhněte. Ne, na akrylátové vany to nezkoušejte, poškodili byste jejich povrch.
• Oranžové skvrny účinně nahlodá bělidlo – Savo. Aplikujte, nechejte 10-15 minut působit, poté vlažnou vodou opláchněte a vydrhněte. Nic pro akrylátové vany.
• Na rezavé a modrozelené skvrny použijte abrazivní čisticí prostředek, prášek na drhnutí, v kombinaci s nějakou drsnější houbičkou (gumovou, melaninovou). Opět nic pro akrylátové vany.
• Žluté skvrny, mastnotu, likvidujte s pomocí slabé kyseliny, octa. Bílého octa. Přelijte si ocet zředěný 1:1 s vodou do rozprašovače, nastříkejte na povrch skvrny, nechejte chvilku působit, setřete. S octem můžete bez obav zasáhnout i na akrylátových vanách.
• Univerzální chemické čističe a bělidla – fungují perfektně na všechny typy skvrn, ale dobře se pročtěte jejich popisky. Ne všechny jsou šetrné k akrylátovým vanám.
• Záludné barevné skvrny z textilu - určitě nepoužívejte odbarvovač na látky, může narušit povrch vany, smaltu. Ocet, potažmo pasta vyrobená z jedlé sody a citronové šťávy, by na ně ale zabrat měla.

• Usazené a seschlé stopy mýdla a šamponů, které vytváří nevzhledné strupy? Vyzkoušejte na ně směs boraxu (hořké soli) a citronové šťávy. Aplikujte, nechejte 10 minut působit, vydrhněte hadříkem, omyjte a setřete do sucha.
• Vysrážený vodní kámen, který sice nedělá krápníky, ale nevzhledné krusty? Pomáhají průmyslové čističe na bázi kyselin. Nejprve mírně navlhčit skvrnu, aplikovat, setřít, opláchnout, vysušit. Nenechávejte působit déle než 1 minutu, nepoužívejte na plastové vany.
• Rez na kovových částech, v odtoku vany – je možné ji odstranit peroxidem vodíku a vydrhnutím pemzou nebo hrubým kartáčem.
• Černé a zelené plísně – pomáhá čištění bělidlem (Savo) nebo tekutým gelem na čištění toalet (Clorox). Do rohů a obtížně dostupných míst se vyplatí nanášet jako sprej nebo aerosol, na plochách je zase lepší postříkanou plochu překrýt papírovou utěrkou (zabraňuje stékání).

Skvrny z vany není problém odstranit, často s pomocí doma běžně dostupných prostředků, pokud víte, co je jejich původcem. Hodí se také zmínit, že akrylátové vany jsou přístupné svým designem a cenou, ale jsou mnohem náchylnější k nešetrným metodám čištění.

A samozřejmě – pravidelnou očistu vany byste rozhodně neměli vynechávat. Jen tou si totiž ušetříte spoustu zbytečné práce navíc. Vanu je vhodné po každém použití pečlivě opláchnout a smýt z ní zbytky mýdla, sprchového gelu, šamponu a nečistot. Důkladnější mytí vany by se mělo provádět jednou za týden. I při tom si ale počínejte s citem.

Příliš radikální metody čištění (jako různá doporučení, abyste vanu naplnili vodou a do ní vylili X litrů octa a nechali stát přes noc) se mohou negativně propsat do kvality povrchu vany. Nahlodaný by pak sice chvilku vypadal čistěji, ale špinil by se snáze a snížila by se jeho životnost.

Zdroj: Maids.com, Spotless.com, FamilyHandyman.com