Stylový dřevěný nábytek z masivu okouzlí

Oborová terminologie přijala pojem „rustikální,“ kdo však chce být moderní, nemůže být „rustikál.“ V konečném důsledku vám pak prodejce řekne například: „Toto je bříza.“ Ona to ale žádná bříza není, jen nábytek s povrchem upraveným tak, aby březové dřevo připomínal. Je celkem logické, že kdyby chtěl mít doma každý mahagon či jiné exotické dřeviny, například z amazonských pralesů by už dnes byla jen poušť. Jenže máme k dispozici mnoho druhů tuzemských dřevin, které lze pěstovat kontrolovaně a s rozmyslem (původní, zásahem člověka netknuté lesy, už na našem území de facto neexistují) a jde navíc o obnovitelný přírodní zdroj.

Masivní dřevěný nábytek, dokonce vyrobený na zakázku, je však často i výrazně dražší, než sériově vyráběné kusy z náhražek. Pokud je ale zákazník ochoten si připlatit, získá kromě skutečného přírodního materiálu a příjemného vzhledu i skutečnou stabilitu. Znají to mnozí z nás, sestavíme například sektorovou postel, kterou nám dopraví v krabicích a s přiloženým návodem a ona se přes veškeré úsilí montéra hýbe, skřípe, vrže.

Masivní dřevěný nábytek je tím nejtradičnějším, co jsme kdy používali. Malované dubové skříně a truhlice dříve dokonce vypovídaly o majetnosti svého vlastníka. Historie masivního nábytku přitom sahá velmi hluboko, mnohdy se nábytek stane z historického hlediska i slavným, když je na něm podepsána důležitá dohoda, když na něm sedí či leží významná osobnost a podobně. Velká část expozic našich hradů a zámků je také z řad historického nábytku. Ale nejen jeho – například slavný dřevěný kočár vystavený v prostorách českokrumlovského zámku. 

Historický nábytek – to byly dříve především doslova „umělecké předměty,“ vytvářející dobovou atmosféru. Nábytek byl zdoben řezbami, vykládán dýhami z různých materiálů, perletí, slonovinou, ale i kovy či sklem (intarzie). Často byly na nábytek malovány i dobové obrazy, případně alespoň motivy.

Dnešní masivní dřevěný nábytek přitahuje spojením jeho majitele s přírodou, vizuálním i fyzickým. Pocitem tepla, útulnosti a tedy domova. Dřevěný masiv je dnes často kombinován s dalšími materiály –například ocelí a sklem. V interiéru pak masiv působí obzvláště dobře, pokud jej doplňuje kámen, dřevěná podlaha, ale třeba i přiznané cihly. Nakonec, dřevo krásně vynikne i vedle čisté, bíle natřené omítky.

Z původních 60% obsahu vody u surového dřeva je třeba poměr snížit před výrobou dřevěného nábytku na desetinu. Nejčastější surovinou k výrobě dřevěného nábytku jsou hranoly, ze kterých se nejčastěji lepením a klížením vyrábějí desky. A ty jdou na sklady truhlářských dílen. Povrch masivního dřeva je nejčastěji upravován přírodními oleji a vosky, dřevo si tak zachová původní vlastnosti, postupem času pak získá patinu (i tu však lze vytvořit úmyslnými zásahy do materiálu). Lak ani dýhu na masivním dřevě většinou nenajdeme. Je však nutné použít kvalitní surovinu bez vad a kazů. 

Masivní nábytek je příjemný na pohled svou výraznou texturou, ale i na dotek. Rozdíly ve struktuře dřeva a barevné změny jsou u masivu žádané, dokazují skutečný původ materiálu. Tohoto efektu se dnes snaží dosáhnout i výrobci umělých dřevodekorů.

Dřevěný nábytek je však také náchylný na poškození, vadí mu především nadměrná vlhkost, pokud není proti vlhkosti náležitě ošetřen. Na škodu může být už jen nadměrná vlhkost přilehlých stěn či podlahy. Nevratně pak na dřevěný masiv působí dlouhodobý styk s vodou.

Nejčastější surovinou je u nás smrk a borovice. Z ušlechtilejších dřevin pak třeba buk, dub, třešeň, olše a další. Použít je možné i exotické dřeviny, cena je však natolik vysoká, že je vhodnější využít dýhy z exotických dřevin, které se klíží na dřevotřískové desky. Konkrétně tuzemské smrkové dřevo bylo u nás nejdostupnějším materiálem pro výrobu lidového nábytku. Zkušenosti s výrobou smrkového dřeva se dědily po celé generace a vlastně je tomu tak dodnes.

Základem výroby dřevěného nábytku je řemeslná zručnost. A řemeslníci svou dovednost často podtrhují různým profilováním povrchu a vypracováním precizních detailů. Od hřebíky sbitých prken má kvalitní masivní dřevěný nábytek daleko jako den od noci.

Druhy dřevěného masivního nábytku

Typickými představiteli masivního dřevěného nábytku jsou různé skříně, skříňky, komody, postele, stoly, židle, police. Z masivního dřeva lze vytvořit kompletní nábytkové sestavy – kuchyně, ložnice, obývací a dětské pokoje, ale třeba i sestavy koupelnového nábytku. Vyrobit lze jak tradiční rustikální kusy nábytku, na zvláštní přání dokonce i včetně „malování tradičních vzorů,“ tak i moderní kousky a sestavy. Dřevo doprovází nábytkový design po celou dobu jeho existence a to až dodnes. Z minulosti vypíchněme například ohýbané dřevo, které se jako vynález dostalo svou originalitou i osobitým vzhledem dokonce do současných učebnic designu.

Mezi tradiční selský nábytek patří komody, truhly, stoly a lavice, skříně, židle a stoličky, kredence a příborníky, rámy zrcadel a další kousky.

Prohlédněte si katalog dřevěného nábytku.