Topení biomasou je stále populárnější především pro její nízkou cenu a šetrnost vůči životnímu prostředí. V tomto směru vede palivové dřevo, jelikož například výroba pelet či dřevních briket je energeticky poměrně náročná. Důvodem, proč topit biomasou, mohou být stále se zvyšující ceny elektřiny a plynu, dobrá dostupnost tohoto paliva nebo šetrnost k životnímu prostředí. Účinné technologie spalování biomasy přitom přinášejí vysoké energetické zisky.
Co je biomasa
Biomasa je veškerá organická hmota – živá i mrtvá. Tedy rostliny, živočichové, houby, bakterie a sinice. Protože je původ energie biomasy ve slunečním záření a u rostlin také ve fotosyntéze, jedná se o obnovitelný zdroj energie. Nejznámější a k vytápění nejčastěji používanou biomasou je palivové dřevo.Palivové dřevo
Tradiční, nejlevnější a nejdostupnější biomasou je palivové dřevo. Je vhodným zdrojem tepla pro domy vybavené systémem ústředního vytápění a dřevozplynujícím kotlem, krby s krbovými vložkami či krbovými kamny.Důvody, proč topit dřevem:
- dřevo patří k nejlevnějším palivům
- má dobrou výhřevnost
- je ekologicky šetrné
- je to alternativní zdroj tepla – dřevo lze použít jako doplňkový způsob topení při vytápění elektřinou nebo plynem
- odpad při topení dřevem (popel) lze využít jako hnojivo
Jakým dřevem topit?
Do různých druhů topenišť jsou vhodné různé druhy dřeva. Do krbů a krbových vložek je vhodné zejména dřevo listnatých stromů – buk, dub, habr nebo bříza.Na rychlé roztopení je vhodné měkké dřevo – smrk, borovice, topol, lípa, modřín. Protože však rychleji hoří, musíme častěji přikládat, ale je levnější než tvrdé dřevo.
Tvrdé dřevo je vhodné pro dlouhodobé a rovnoměrné vytápění, protože hoří pomaleji a vydává dlouhodobý a stabilní žár. Například bříza, buk, dub, ořech, habr.
Vyšší tvrdost dřeva však neznamená vyšší výhřevnost – výhřevnost měkkého i tvrdého dřeva je srovnatelná. Ideální je topit směsí měkkého a tvrdého dřeva, protože různé druhy dřeva mají různý plamen. Dobré je pořizovat si štípané dřevo, které podléhá méně plísním a hnilobě, než celá polena, je ovšem dražší. Polena je před sušením třeba rozštípat.
Skladování dřeva
Palivové dřevo by mělo být skladováno minimálně jeden rok, pokud možno venku a chráněné před deštěm. Tak dřevo vyschne, respektive se sníží podíl vlhkosti v něm. Čerstvé dřevo mívá průměrně 50% vlhkosti, vyschlé v lese 25-30% a proschlé na vzduchu 10-20% vlhkosti. Čím je dřevo vlhčí, tím nižší má výhřevnost a tvoří se více dehtu a sazí. Proto je lépe se dřevem předzásobit.
Spotřeba dřeva za sezónu
Kolik dřeva za sezónu protopíme, záleží na tom, zda dřevem pouze přitápíme, záleží však i na kvalitě zateplení domu a stavu oken, způsobu větrání atd. Na přitápění obvykle stačí 5-10 PRM (prostorových metrů dřeva), při topení pouze dřevem je to 15-25 PRM a pokud dřevem budeme ohřívat i teplou užitkovou vodu, pak se spotřeba zvýší na 30 PRM.Nevýhody topení dřevem
- dlouhá doba skladování sušícího se dřeva – měkké dřevo minimálně 1 rok, tvrdé dřevo až 4 roky
- práce s přípravou dřeva – řezání, štípání, uskladňování
- každodenní zátop a přikládání (v topné sezóně)
- nutnost pravidelného čištění kotle (1x měsíčně)
Pelety
Pelety mají oproti dřevu vyšší účinnost při topení a jsou podstatně lépe skladovatelné, přičemž si klady dřeva zachovávají. Navíc patří k ekologickým palivům produkujícím nízké množství nebezpečných exhalací. Pelety se vyrábějí z odpadů dřevozpracujícího průmyslu. Kvalitnější jsou světlé dřevní pelety bez příměsí kůry. Prodávají se také pelety rostlinného původu, které jsou se světlými dřevními peletami kvalitativně srovnatelné.K rostoucí oblibě využívání pelet jako topiva přispívá široká nabídka kotlů na pelety, které se plně vyrovnají plynovým kotlům svou účinností i komfortem obsluhy (kotel na pelety je vybaven zásobníkem a šnekovým podavačem, zásobník lze podle jeho objemu naplnit i na několik dní vytápění dopředu). Pelety se naskladní do skladovacího prostoru jako hmota, nebo jsou na místo dopravené v pytlích.
Nevýhodou pelet je vysoká pořizovací cena kotle, elektronické regulace, skladu a dopravního systému pelet a nutnost pravidelného čištění kotle, jeho teplosměnné plochy a popelníku. I samotné pelety jsou poměrně drahé a musíme také uvažovat o jejich zdroji v dané lokalitě - doprava ze vzdálenějších míst opět zvyšuje náklady.
Lisované brikety
Briketami lze topit v kotlích na dřevo, v krbech, kotlích ústředního vytápění i kachlových kamnech. Jsou vyráběny lisováním do válečků, hranolů nebo šestistěnů a podle druhu materiálu mohou být ze dřeva, kůry, slámy, energetických plodin nebo ze směsí těchto materiálů. Vybrat si můžete brikety, které jsou vhodné pro rychlé vytopení chaty či chalupy nebo brikety určené k dlouhodobému vytápění, které obvykle dlouho hoří a udržují pomalý a rovnoměrný žár. Při hoření briket vzniká jen malé množství popele, který můžete použít jako minerální hnojivo pro váš trávník nebo zahrádku. Vhodný je též jako příměs v kompostu. Nevýhodou briket je jejich vyšší cena.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com