zobrazit 5 fotek
Většina českých domácností je vytápěna prostřednictvím klasických radiátorů. Přitom se vinou zdražování energií musí nad otázkou šetření zamýšlet většina z nás. Jak ale můžeme ušetřit? Jeden z efektivních kroků přináší používání termostatických hlavic a termostatických ventilů. Jak fungují a jak správně jejich funkce a možnosti využívat? A jak o ventily a hlavice správně pečovat, abychom úspor skutečně dosáhli?
Jeden termostatický ventil a hlavice pochopitelně žádné finanční problémy neřeší. Pokud se rozhodneme pro výměnu klasických a dnes už zastaralých radiátorových kohoutků (s polohami zavřeno a otevřeno) za modernější zařízení, musí dojít ke komplexní výměně všech zařízení a také musí proběhnout celkové vyladění topného systému. Konkrétní uspořené částky se tedy vážou i na systém vytápění a také zateplení budovy.
Jak zařízení funguje?
Princip funkce termostatických ventilů a hlavic je samozřejmě složitější, zjednodušeně jej lze však nastínit takto: požadovanou teplotu na stupnici termostatické hlavice nastavíme velice jednoduše otočením plastové hlavice. Dál už nic dělat nemusíme, protože systém termostatického ventilu obsahuje ČIDLO v podobě speciální látky. Čidlo udržuje přednastavenou teplotu a zároveň automaticky reaguje na změny teploty v interiéru.
Mezi nevýhody řadíme to, že nemáme možnost nastavovat teplotu v nepřítomnosti. Řešení nabízí zařízení na dálkové ovládání nebo řízení přes počítač. Většina domácností se s tímto faktem ovšem lehce vyrovná. S o něco chladnějším prostředím během několika desítek minut prohřátí radiátoru prostě počítáme.
Protizámrzová funkce představuje další výhodu termostatického ventilu. Klesne-li teplota pod -5oC, dojde automaticky k otevření ventilu, aby se zařízení nepoškodilo.
)
Mimo topnou sezónu, kdy hlavice i ventil stojí mimo provoz, může dojít například k zatuhnutí zařízení. S tímto problémem se u moderních zařízení setkáme pouze zřídka, u starších typů je však aktuální. Jako určitý druh prevence můžeme během léta protočit termostatickou hlavici, aby nezatuhla. Pohyb s hlavicí ovšem nemá vliv na pohyb termostatického ventilu. Ten se pohybuje výhradně v závislosti na teplotě. Během léta, kdy se odstavuje celý topný systém pak lze nechat soustavu v poloze otevřeno.
Termostatické ventily lze čistit mýdlovými čistícími prostředky, nikoli ředidly nebo rozpouštědly. Jednou za dva roky se doporučuje odborná kontrola a promazání zařízení.
Při správném užívání a péči nám bude termostatický ventil sloužit několik desítek let. Záleží ale na topném systému, kvalitě vody a na způsobu užívání zařízení. (Rozhodně bychom termostatickou hlavici neměli používat jako provizorní věšák!)
)
Abychom dosáhli maximálních úspor, musíme s termostatickými hlavicemi umět pracovat. Většina typů obsahuje stupnici od jedné do pěti, na modernějších hlavicích najdeme také symboly pro denní a noční provoz. Ve středové oblasti se často nachází zkratka EKO, nebo jiné značení. Právě tato střední část stupnice přináší ekonomický způsob vytápění.
Zavzdušněný radiátor?
Pokud je radiátor z části chladný, nemusíme se hned znepokojovat. Tento stav je zcela normální. Při nastavení hlavice na nižší teplotu opravdu může zůstat dolní část radiátoru chladná. Závada nastává v případě, že se radiátor neprohřeje celý a zůstává studený i při nastavení na vyšší teplotu.
Prevenci zavzdušnění přináší takzvaný automatický odvzdušňovací ventil. Zařízení obsahuje speciální látku, která specificky reaguje při styku s vodou i se vzduchem. Zjednodušeně řečeno: při styku s vodou se látka rozpíná a zamezí jakémukoli úniku vody – neproklouzne jediná kapka. Naopak se látka při zavzdušnění vysycháním smršťuje a pouští přebytečný vzduch ven.
)
