Pro meruňky platí jedno jednoduché pravidlo, které by se zrovna lidem zajisté příliš nelíbilo. Řezat, řezat a řezat! Je známo, že především ovocné stromy potřebují k bohaté násadě plodů pravidelný řez, o to víc však toto pravidlo platí pro meruňky. Řez dokonce provádíme dvakrát ročně, čímž usměrňujeme růst meruněk a bez řezu meruňky navíc přestávají plodit.
Pokud prostě meruňky ponecháme samovolnému růstu, budou mít poměrně rychle ohromné množství větví, přičemž právě plodonosný obrost začne zasychat, ten se tvoří pouze po obvodu a stromy přestanou smysluplně plodit. Čili řezem meruněk uchováme správný tvar korun stromů a právě podpoříme růst plodonosného obrostu.
Jak jsme již zmínili, řez meruněk se má provádět dvakrát ročně, konkrétně první řez na jaře v době od začátku rašení do května, ale jen u nově vysazených stromků. Jde o řez výchovný (tvarujeme korunu, aby se do ní dostalo co nejvíce světla) a udržovací, kterým se odstraňují suché, nemocné a poškozené výhony, případně se zakládá koruna a nebo tvar stěny (palmety). Stromky navíc budou díky tomuto řezu v následujících letech v dobré kondici. Je důležité dosáhnout dobrého oslunění nasazených plodů i uvnitř koruny, stejně jako na spodních větvích. Meruňkám přitom nejlépe vyhovuje koruna takzvaně „kotlovitá.“ Zvolí se proto tři až čtyři výhony, které svým rozložením odpovídají budoucí korunce. Tyto výhony se zkrátí o cca 2/3, jen jediný výhon (vedoucí, terminální) je třeba nechat o cca 15 cm delší. Ostatní výhony se odřežou přímo na kmenu, nezbude z nich tedy nic.
Kvetoucí meruňka
Pokud v půlce června zjistíme, že jsou nové letorosty na zastřižených výhonech delší jak 30 cm, musíme je zkrátit na 5 až 6 pupenů, díky čemuž zesílí. V dalším roce je pak v nově založené koruně třeba zastřihnout výhony o cca polovinu a terminální výhon nechat o cca 20 cm delší (20 cm nad ostatními výhony). Zároveň se odstraňují nežádoucí výhony, které zahušťují korunu, čili kříží se, konkurují hlavním výhonům a rostou dovnitř.
Dalším řezem je řez letní, který se provádí od půlky června. Tento řez vyvolává růst nových přírůstků a oddaluje kvetení, čímž pozdní mrazíky přijdou dříve, než meruňky nasadí květy. Zároveň podporujeme tvorbu mladých letorostů delších jak 25 cm zkrácením o třetinu až polovinu. Díky tomu začnou tvořit očka na spodní části letorostu výhony a zvýší se tím plodnost meruněk. Meruňky totiž plodí na jednoletých výhonech na rozdíl například od jabloní, které plodí na dvouletých.
Plodící meruňka
Dalším možným způsobem tvarování meruněk je takzvané „štíhlé vřeteno,“ případně „superštíhlé vřeteno.“ V tomto případě necháváme stromku hodně větví, které ovšem krátíme. V praxi bylo prokázáno, že dosáhneme lepší úrody, pokud má každá větev jen několik plodů. Díky těmto tvarům se přitom slunce krásně dostane ke každému plodu.
Odlišný je v tomto případě i čas řezu, provádí se pouze řez letní, kterým zkrátíme o polovinu až třetinu všechny výhony, které udržujeme rovnoměrně rozmístěné po obvodu koruny. Pokud má strom větve silnější, než je polovina kmene, musíme je odstranit, stejně jako převislé výhony a dlouhé výhony, které směřují do meziřadí. Větve přitom vyvazujeme do vodorovné polohy.
Více se o řezu ovocných dřevin dozvíte například ZDE.
