Umíte využít dřevo ovocných stromů, které jste museli pokácet?

I vyschlé dřevo ovocných stromů lze samozřejmě spálit, nejlépe pak v udírně, využít jej však můžeme i jinak. Obzvláště v případě starých vysokokmenů úctyhodných rozměrů. Dřevo ovocných stromů je po vyschnutí vynikajícím materiálem, kterým neopovrhne žádný rozumný řemeslník. A tomu samozřejmě odpovídá i jeho hodnota, která je o to vyšší, čím déle dřevo prosychalo. Pálit takové dřevo by bylo opravdu více než škoda. A pokud nemáte o dřevo zájem vy sami, není nic jednoduššího, než je nabídnout k prodeji, zájem může mít truhlář, koncový uživatel, ale i dřevozpracující podnik.

Se smrky vás možná odmítnou, ale třeba takový ořech, hrušeň a nebo třešeň … To nemá nikdo v nabídce každý den, tak často se ovocné stromy nekácí. Nabízet 1 pokácený strom je obtížnější, ale i ten lze nabídnout, pokud jich však kácíte více naráz a obnovujete například starý sad, nebo připravujete pozemek na výstavbu domu a některé stromy prostě musí ustoupit, určitě se zájemce najde hodně rychle. Rychle též najdete zájemce především ze strany řemeslníků na internetu. Ovocné dřevo lze využít k výrobě nábytku, schodišť obkladů, teras, ale i drobných užitkových a ozdobných předmětů. Zájem též mohou mít různí výtvarníci, šperkaři apod.

Nadneseně až pateticky lze říci, že díky dalšímu zpracování bude žít „duše poraženého stromu“ minimálně mnoho dalších desetiletí. Životnost dřeva je přitom až v řádech stovek let.

Nejvhodnějším obdobím ke kácení ovocných stromů je zima, obecně ale platí období vegetačního klidu, které začíná 1.10. a končí 31.3. Respektujeme tak přirozený přírodní cyklus, kdy stromům opadá listí a začínají odpočívat. A právě tuto dobu je jejich pokácení nejšetrnější. I strom je součástí života na této planetě a stromy zde byly dle odborníků dříve než lidé. Pokud pak strom pokácíme v zimě, získáme cenný materiál vhodný například i k soustružení.

V případě jabloňového dřeva si dáme na stranu větve, které můžeme po vyschnutí využít v udírně. Kmen je však vhodné zbavit kůry, nařezat na fošny či prkna a pomalu sušit zahrabané v seně či hoblinách, jednotlivé vrstvy musí být samozřejmě proložené. Díky takovému uskladnění nám jabloňové dřevo při sušení nepopraská. Větve určené k uzení nemusí být ani dostatečně proschlé, jelikož od nich vyžadujeme především dým, nikoli kvalitní spalování. Mokřejší větve je pouze třeba přikládat po okraji rozhořelého dřeva. Jabloňové dřevo má nádherné tmavě hnědé jádro a dosahuje vysoké hustoty.

Stejně tak je naprosto nesmyslné pálit dřevo z hrušně, tedy opět krom větví. Hrušně mají velice kvalitní, narůžovělé dřevo, které necháme několik let prosychat shora přikryté na volném prostranství, tedy někde na zahradě. Doschnout toto dřevo necháme až po rozřezání, čili zde postupujeme opačně než u jabloně. Vynikající je pak toto dřevo například na dřevoryty, tedy k uměleckému využití, ale i k výrobě nábytku. Z hrušňového dřeva se dokonce vyrábí sklářské formy pro ruční foukání, modely historických lodí a drobné předměty denní potřeby (rukojeti nožů, tužky a pera, sošky, šperky, dózy, talíře a misky apod.). Ideální je toto dřevo pro alergiky a malé děti.

I dřevo peckovin rozplesá srdce mnoha umělců. Například dřevo švestkové se výborně leští, proto je ideální k vytváření uměleckých děl a různých dekorací.

Krásná barva a struktura švestkového dřeva, které se dobře leští, přímo vybízí k zhotovení dekoračních předmětů. Krásné šperky, svícny a dózy z něj vytvořené budí zaslouženou pozornost. Ostatní slivoně mají dřevo křehčí, proto se využívá k výrobě menších předmětů. Pokud využijete větve a jiné zbytky švestek a jiných slivoní k uzení, dodá dým z tohoto dřeva pochoutkám příjemnou vůni, ze které není cítit dým.

A dřevo třešňové? Jeho nádherná červená barva nenechá chladným žádného umělce a řemeslníka. Jako by se plody do dřeva probarvily. Například takové dýmky z třešňového dřeva jsou velmi ceněné. Vynikající jsou z třešně též rámy na obrazy a fotografie, jejich výrazná kresba umocní dojem z vystavovaného obrazu. Příroda je prostě v každém detailu originálním umělcem.

Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na ořešák královský, jeho velice kvalitní a ceněné dřevo je využíváno při výrobě opravdu luxusního nábytku a schodišť, případně i obkladových materiálů a podlah. Dřevo ořešáku je srovnáváno s exotickým mahagonem pro svou výrazně tmavou kresbu. Toto dřevo též rychle schne, i když čím déle uleželé, tím více nabývá na hodnotě. Je prostě vynikající investicí. Běžně se s nábytkem z ořešáku setkáte na zámcích, vyráběly se z něj například psací stoly, obklady stěn, ale i pažby zbraní, a samozřejmě různé jiné užitné i dekorativní předměty.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com