Silné bouře, vichry a tornáda, krupobití, sucha, mrazy a sněhové kalamity? Kdepak, nejnebezpečnějším klimatickým extrémem jsou extrémní vedra. I naprosto zdravý sportovec náhle sejde při svém tréningu z cesty, někde upadne a umře na přehřátí. Někdy ho najdou až po mnoha dnech a týdnech. Zjistit přitom počet obětí extrémních teplot je podobný problém jako tomu bylo při covidu. I tento tichý zabiják má mnoho tváří.
Vedro zabíjí po celém světě
Vlny veder jsou čím dál častější a intenzivnější po celém světě. Nyní to zažíváme i u nás, třeba středa 14.8. byla u nás označována za nejteplejší den v roce, jeden z vůbec nejteplejších v hostorii. Média se předhánějí predikcemi, jeden se bojí, že udeří šílené bouře, jiný vidí střízlivějšíma očima, že se počasí v nejbližších dnech příliš nezmění. Vedro zabíjí po celém světě čím dál tím více lidí, úřady ale nejsou schopné o těchto úmrtích přesně informovat, alespoň to tvrdí agentura Bloomberg. Dále uvádí, že se vědci snaží zjistit přesnější číslo matematicky, čili počítáním nadbytečných úmrtí, tedy přesně tak, jak se to dělalo za pandemie covidu.
)
Americký příklad
Konkrétní příklad: V okresu Miami-Dade (Florida, USA) oficiálně zaznamenali v letech 2015 až 2019 pouhá 2 úmrtí spojená s vedrem. Ovšem již první zjištění geografa Christophera Ueija z floridské státní univerzity přineslo odhad 34 lidí ročně. A když analyzoval stejná data znova o rok později, kdy bral v potaz i nástup vln veder, uvedl 600 úmrtí spojených s vedrem za rok. Nakonec vědec usoudil, že skutečné číslo bude někde mezi 34 až 600 mrtvými ročně. Všeobecně se ale předpokládá, že uváděná oficiální čísla jsou jen drobným zlomkem opravdové smrtelné bilance veder. Většinou totiž uvádí pouze nejzjevnější případy, u kterých bylo soudními lékaři nalezeno jednoznačné pojítko mezi vedrem a úmrtím. Jenže ve většině případů hraje teplota nepřímou roli, neboje je její hlavní role na letmý pohled skryta. Dokonce i počítačový program firmy Esri, který je vědci a úřady používán k mapování dopadů veder, nazývá vedra TICHÝM ZABIJÁKEM. A vůbec ne náhodou.
)
Data o ve vedrech ve vztahu k úmrtím chybí
Mnohé odhady jdou ještě dál, ale smysluplnější čísla jsou nezjistitelná. Data o vedrech ve vztahu k úmrtím prostě chybí. Už jen proto, jak byla úmrtí zaznamenávána, kde byla (či nebyla) zaznamenávána a jak dlouhou dobu. Například urbanista Avikal Somvanší z indického Střediska pro vědu a životní prostředí uvádí: „Podle oficiálních údajů si lidé v zahraničí mohou myslet, že když v Indii, zemi s 1,4 miliardami obyvatel, zemře za rok na úpal pouhých 300 lidí, není to problém. Opak je ale pravdou, skutečná čísla však nejsou známa. Z vědeckého hlediska je tedy třeba tvrdit, že zemřelo na úpal jen 300 lidí.“ Navíc není vůbec snadné rozeznat přehřátí organismu. A pokud je mrtvola nalezena později, její tělesná teplota již klesla, často nenapoví ani pitva.
)
Vedra působí odlišně v různých částech světa
Je dost dobře možné, že vedra jsou jedním z největších zabijáků na světě, akorát si to vlastně neuvědomujeme. Navíc působí vedra odlišně v různých částech světa. Pokud v Česku teploty překročí třicítky a blíží se k pětatřiceti stupňům Celsia nad nulou, máme vážná zdravotní rizika. Jednoduše proto, že nejsme na tropické klima zvyklí a nemáme ani historicky fungující návyky. Inspirovat se proto musíme v zemích, kde se s vedry vyrovnávají tradičně. I když, i tam již mají za současných veder velký problém, jelikož teploměr ukazuje o dost více i u nich.
Vytápění? Kdepak, vedro! Hlavně přežít!
Obrovským paradoxem je, že se v Evropě hovoří především o snižování nákladů na vytápění v zimě a s tím spojeném zateplování budov, ovšem z hlediska lidského zdraví jsou prioritní opatření, která vedou k nepřehřívání lidského organismu právě za veder. A platí to i pro domácí mazlíčky. Až fanatická zelená argumentace vynálezců a sympatizantů Green Dealu řeší a svým marketingem vytrubuje něco úplně jiného, než je skutečný problém. Z hlediska lidského společenství a zdraví jsou skutečným rizikem vedra, nikoli zimní pobyt v méně vytápěných a dobře zateplených objektech. A bohužel s ochranou před vedrem je to složitější. Oproti tomu je zamezování tepelným únikům a snižování spotřeby energií na vytápění jen dětinskou hrou, často až prachobyčejnou úřední a politickou šikanou. Ostatně jak jinak si vysvětlit, že vlastně vůbec nevíme, čím a jak máme a budeme topit, do čeho zainvestovat. A přitom bychom měli spíše řešit, jak své životy chladit! Ony totiž se zvyšujícími se teplotami i náklady na vytápění jaksi klesají…, stoupají však náklady na přežití za veder. A věřte, že za to dá každý i poslední našetřenou korunu. Hlavně přežít! Vesele tak běží klimatizační jednotky a ventilátory, otevírají se mrazáky a lednice, chladí se všude a všechno. Balíky ledu jsou v obchodních domech vyprodány. Včera jsem zkoušel koupit, nesehnal… Máte mrazák? Vyrobte si sám, led došel!
)
Noční procházka ulicemi rozžhaveného města
Paradoxně se však vědomě většina lidí bojí více bouřek, vichrů a krupobití, ale i jevů seismických (zemětřesení a tsunami) a geologických vulkanických. A co se týká energií, řeší hlavně zmíněné vytápění. Musí! Jenže ne náhodou jsou lidé právě za veder podráždění, agresivní, nebezpeční. Sami sobě i svému okolí. Projděte se v noci ulicemi rozžhaveného města… Těch hádek, rvaček a tragédií, samozřejmě v kombinaci vedra a alkoholu, případně i jiných drog. Vedro je totiž již dávno hlavním problémem civilizace a k němu se druží spřátelená armáda sucha.
Vedro jednoznačně vítězí. Zalézt do chládku a nevylézat!
Pokud bychom měli navrhnout pořadí nebezpečnosti extrémních klimatických jevů pro lidské zdraví a životy, zvítězí extrémní vedro. Na jeho následky totiž ročně zemře nejvíce lidí. Například v USA zabijí vedra každý rok více lidí než ostatní přírodní katastrofy dohromady. Koukám na zpravodajské informace a v koutku oka se mi mihne drobná zprávička a další, další. Všechny jsou o vedru, vysokých teplotách. Tak pozor! Zalézt do chládku a nevylézat!
Nejvyšší teploty jsou za veder obvykle měřené okolo 15. hodiny odpoledne. A dosud nejvyšší teplota byla u nás dle ČHMÚ naměřena 20. 8. 2012 v Dobřichovicích ve Středočeském kraji: 40,4 °C. S dlouho trvajícími vysokými teplotami a zároveň nedostatkem srážek se pak pojí i sucho, které kromě jiného zvyšuje rizika požárů. Naštěstí nežijeme v tropech, kde vedra doprovází i vysoká vlhkost vzduchu, což způsobuje pro lidský organismu ještě větší zátěž než jen samotné horko. Přesto je ale zátěž za současných veder opravdu vysoká. Jak se chránit?
)
Způsoby ochrany před vedrem
Pokud možno nevyvíjet žádnou větší fyzickou aktivitu, natož na přímém slunci, necestovat, zůstat někde v chládku, ochlazovat se a hodně pít, klidně i 3 a více litrů neslazené vody. Obzvláště pak v poledne a v odpoledních hodinách. Důležité venkovní aktivity je dobré rozložit na ráno a dopoledne a pak na podvečer a večer. Na slunci je třeba používat opalovací krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle a ochranu hlavy lehkou pokrývkou. Slaměné klobouky by měly být vyprodány. Klimatizaci nenastavujeme na příliš nízké teploty, vysoký rozdíl teplot způsobuje zdravotní potíže. Stejně tak neskáčeme rozehřátí do studené vody, pomalu se ochlazujeme. Mohly by nastat svalové křeče i srdeční kolaps. V automobilech, na venkovních okenních parapetech, terasách a jiných místech nenecháváme hořlavé a výbušné předměty, především zapalovače a spreje. Uškvařit se však může i mobilní telefon. A jelikož hrozí i nebezpečí požárů (ČHMÚ vydává výstrahy), vyvarujte se rozdělávání ohně kdekoli v přírodě, DOKONCE I DOMA NA ZAHRÁDCE. Na lukách, podél polí a v lesích je nebezpečné i kouření a odhazování nedopalků. Některé činnosti související s manipulací s ohněm mohou být dokonce v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru zakázány (vyhlašuje krajský hejtman).
)
Rozdíl mezi úpalem a úžehem
Nejčastějšími onemocněními jsou za veder úpal a úžeh, tedy přehřátí organismu. A to hrozí lidem i zvířatům. Ke svým domácím mazlíčkům se proto za veder chováme stejně jako sami k sobě. Úpal je selháním termoregulace organismu, jehož příznaky jsou vysoká horečka (u lidí až 40 °C), červená a suchá pokožka a poruchy vědomí. Bez prodlení je nutné přivolat k postiženému záchrannou lékařskou službu. Voláme na tísňovou linku, tedy číslo 155. Oproti úpalu je úžeh následkem působení slunečních paprsků na mozek a jeho obaly. Často se vyskytuje spolu s popáleninami od sluníčka. Příznaky jsou zvýšená teplota, bolesti hlavy a zvracení. Postiženého je třeba přepravit do chladného a stinného prostředí a podáváme chladné tekutiny s minerály, pokud je při vědomí. Vysokou horečku snižujeme aktivním chlazením, čili sprchováním chladnější vodou, ale ne ledovou, studenými obklady trupu a spuštěným ventilátorem, případně klimatizací, ale ne na příliš nízkou teplotu. Klimatizace fungující ve stylu 0 či severní pól (ve stylu extrémů) je vyloženě nevhodná. Určitě nepodávejte léky na snižování teploty (antipyretika). Na vysoké teploty je třeba si postupně zvyknout, jen tak přizpůsobíme termoregulační schopnosti svého těla. Člověk ale musí být zdravý, aby přivykl.
Zdroj: krizport.cz, mvcr.cz, wikipedia.org, zoom.iprima.cz, hn.cz, idnes.cz, svethospodarstvi.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
