Co je malé, to je milé. Stačí jen vědět, kolik místa máte teď – a kolik ho bude zapotřebí za 10 let – jaké jsou v místě světelné podmínky a zda chcete pěstovat miniaturní jehličnany ve volné výsadbě, anebo v květináči. Nebo klidně v nočníku, protože místa tyhle drobotiny skutečně moc nepotřebují.
Tis červený (Taxus baccata ‘Standishii’) umí překvapit. Za novinku ve skladbě zahrad tisy nepovažujeme, ale kultivar Standishii překvapí hned nadvakrát. Jednak tím, že jej můžeme skvěle formovat do formy sloupů, a také svou lehce nažloutlou barvou. Za dekádu vyroste o 1 metr. Jen pozor na přímé sluníčko, to rád nemá.
)
)
)
)
Borovice kleč (Pinus mugo ‘Ophir’) je svým nízký vzrůstem jasným kandidátem na pěstění miniatur. Absence hlavního kmene, vzpřímené větve, jež se vyvíjejí v plochou kulatou rostlinu. I s nepatrnými 45 cm výšky umí být fantastickou ozdobou. Vynikne ve výškách – na skalkách i terasách mezi kamenem.
Smrk černý (Picea mariana ‘Nana’) je do objemu kompaktní, hustý. A hlavně pomalu rostoucí. Takže i po deseti letech máte pořád co dočinění s jeho 30 cm výšky. Jeho tvarování potřebuje trpělivost, ale výsledky podává fantastické. Je ideální pro skalky, vyvýšené záhony, kde vytváří oblý kopeček krátkých ostrých modrozelených jehlic.
)
)
Jalovce mají v okrasných zahradách také dlouhou historii, ale jalovec položený (Juniperus procumbens ‘Nana’) je unikátní v tom, jak krásně se drží při zemi. Roste poměrně divoce a rychle, ale nepřerůstá 30 cm. Ideální je na pokryv ploch, ve výsledku bude přibližně 5x širší, než vysoký. A jeho šedavě namodralé jehlice? Nádhera.
)
)
Zerav západní (Thuja occidentalis ‘Rheingold’) se popularitě v okrasných zahradách těší více než 100 let. Má lehce měděnou, zlatavou barvu s jasnějšími jantarovými odlesky, a překrásně „svítí“ v zimní zahradě. Po 10 letech nebude větší než 2 metry. To už není úplně drobeček, ale pořád je kapesní.
)
)
Cypřišovec (× Cuprocyparis leylandii ‘Gold Rider’) je křížencem Cupressus macrocarpa a Chamaecyparis nootkatensis, což něco napovídá o jeho vlastnostech. Hlavně o divokém růstu. Je třeba jej hlídat a sestříhávat, protože snadno převládne. Vyznačuje atraktivním jasně zlatým olistěním, které na podzim/zimu netmavne (nehnědne), jako jiné okrasné cypřišovité jehličnany. Dorůstá 50 cm – ale pokrývá velké plochy.
)
)
Kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica ‘Vilmoriniana’) je prostě elegantní kráskou, která s vámi zůstane celý život. Na jednom stanovišti vydrží růst i 100 let, aniž by se vymkla kontrole a výšce nad 50 cm. Vyznačuje se kulovitým tvarem, s výhony stáčejícími se dolů. V létě světle do zelena, na zimu jde do tmavě zelenohnědé.
)
)
Chcete vyniknout i mezi pěstiteli miniaturních jehličnanů a pořídit si něco, co jinde nemají? Vyzkoušejte pazerav sbíhavý (Calocedrus decurrens ‘Berrima Gold’). Ona to není vyloženě exotika, jen netradiční kompozice v neobvyklých barvách. Žlutozelená přes jaro/léto, sytě oranžová na podzim. A k tomu šedavo-rudá kůra. Jako eukalyptus. Po 10 letech je stále na 2 metrech výšky. Vyhovuje mu plné slunce.
)
)
Jedle korejská (Abies koreana) v seznamu ušlechtilých miniatur nepřekvapí. Ale její kultivar 'Silberlocke' už by mohl. Její sytě tmavě zelené jehlice se totiž ohýbají vzhůru, a odhalují zářivě stříbřitě bílou spodní stranu. K tomu pak přičtěte efekt až osmicentimetrových šištic, které mají nápadně fialovou barvu. S výškou po 10 letech růstu na 1 metru.
)
)
Zdrobnělý kultivar severoamerické jedle balzámové (Abies balsamea 'Nana') má zakulacený habitus a zhuštěné větve. Na rozdíl od jiných podobných odrůd má 'Nana' jehlice kolem každého stonku, což přispívá k plnějšímu vzhledu. Vypadá, jako by se právě vrátila od kadeřníka, kde si nechala udělat trvalou.
)
)
Cedr himalájský (Cedrus deodara), v Holandsku vyšlechtěný do kultivaru 'Feelin Blue', se vymyká běžnému popisu. Přirozeně má sklony k plazivosti a pokryvnosti, ale jeho estetiku dotvářející potenciál tkví v tom, že umí převislý růst. Což při 30-40 cm výšky není zrovna obvyklé. V krásně melancholické modro-šedé barvě.
)
)
Cypříšek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera 'Boulevard') doplní aranžmá jehličnaté mini-zahrady. Působí skoro dvoubarevným dojmem, modrostříbrně. Roste pomalu, nespěchá. A je plně mrazuvzdorný, takže s ním na zimu nemáte starosti. Záleží, jak jej budete vést a tvarovat, ale 1,5 metru nepřeroste.
)
)
Jalovec šupinatý (Juniperus squamata 'Holger') je nesmírně skromný obyvatel skalek a teras. Má neobvyklý tvar díky nepravidelným větvím vyrůstajícím do všech stran. 'Holger' vytvoří po rozrůstání zhuštěnou kupu pichlavých tyrkysově zelených listů s šedým nádechem. Charakteristický je pro svůj nízký růst a vyniká stálezeleností.
)
)
Hravost světlých barev u smrků? Neobvyklé. Ale kultivar smrku sivého (Picea glauca 'JW Daisy's White') o obvyklost neusiluje. Svou atraktivitu buduje tento zakrslý jehličnan jinakosti. Kompaktním pyramidálním tvarem, hustým habitem a barvou postavenou kamsi mezi zeleno-žlutou (u letorostů pak až bílou). Dorůstá mezi 40-60 cm.
)
)
Je libo nápadně kulovitý tvar? Pak je právě pro vás uchystán zerav západní (Thuja occidentalis 'Danica'). Půl metru výšky, a k tomu hustá zelená koule. Těsně stlačené, na zploštělých výhonech, smaragdově zelené barvy, s lesklým povrchem. V zimě získávají lehce podzimní bronzový nádech. Díky svému tvaru je tento kultivar oblíbený pro pěstování v nádobách, a také při zvýrazňování architektonických prvků.
)
)
Seznam kultivarů šlechtěných zakrslých jehličnanů, miniatur i trpasličích forem, nebere konce. Každý z nich přitom disponuje něčím, co vás může oslovit. Fascinující může být svým kmenem borovice bělokorá, kompaktností ohromí jalovec čínský, magií nevšednosti okouzlí stříbrošedý jedlovec kanadský, vzhledná borovice drobnokvětá nebo černá. Kulovité tvary se očekávají u echinorofomních (ježkovitých) forem smrků sivých, cypřišků hrachonosných a zakrslých jalovců (Juniperus saxatilis). Výběr je ohromný.
Zdroj: RHS.org
