Některé rezidenční projekty vzbuzují kontroverze už v době přípravy plánů, jiné jitří emoce během stavby. Další se dočkají nevraživosti až poté, co jsou dokončeny a stanou se trnem v oku sousedů. Nu, a některé takové objekty lidem nesedí už třeba jen proto, kdo je obývá. Dům na pražském Břevnově je zajímavý tím, že se pevně usadil ve všech těchto kategoriích. Ovšem ze zahraničí sklízí potlesk.
Pražský Břevnov nabízí řadu architektonických skvostů. V poslední letech se však více než třeba o nedaleké Villa Müller od Alfreda Loose píše a mluví o Villa Okamura. Pozornost k sobě přitahuje zaslouženě. V klasické rozvolněné rezidenční zástavbě totiž rozhodně vyniká. Svým velmi atypickým a odvážným pojetím. Ční z okolí a až magneticky vábí. A přirozeně také vyvolává otázky. Co to vlastně je?
)
Pohled do map je v tomto případě matoucí, sídlo je totiž často mylně uváděno jako Takešiho hrad. S bláznivou japonskou televizní soutěží nicméně nesouvisí. Je to rezidenční objekt, a jako takový bezpochyby přispívá k řešení bytové krize. V rámci svých možností, pochopitelně. S náklady na stavbu ve výši dvaceti milionů korun pak nabízí hned tři byty (Wikipedie uvádí jejich výměru 102 m2, 143 m2 a 72 m2) v celkovém rozpoložení 431 metrů čtverečních užitné plochy.
)
Patří k tomu i garáže pro pět aut. Obojí je v Praze jistě velmi potřebné. Stejně jako neotřelá řešení zahraničních architektů. Villa Okamura je totiž autorským projektem švýcarského architekta venezuelského původu, Christiana Kereze. Do něhož časově zaneprázdněný klient vložil veškerou důvěru a ponechal mu plnou volnost pro zpracování celého návrhu. Pro architekta to byl nesmírně silný tvůrčí impuls, možnost naprosto volné tvorby bez vnějších omezení mu jinde nabízena nebyla.
Tady se mohl plně realizovat.
)
Dílo, jaké svět neviděl
Řešený projekt tak nabyl podobu šestnácti nahloučených a porůznu propojených tubusů, přičemž každý ten válec nabývá odlišných výšek a objemů. Dílo zjevně oslavuje rozmanitost, inspirovalo se různými kulturami. Na domáckou zemitost ale nezapomíná a akcentuje ji režným cihlovým zdivem, tradičním materiálem dělnických kolonií. Zahraniční znalci architektury pak opakovaně upozorňují na to, že jde o „jasný příklad tradičního, téměř archaického způsobu výstavby cihlových ‚kruhů‘“.
Se zastavěnou plochou 371 metrů čtverečních Villa sice nepatří k nejmenším, ale zato s místem pracuje velmi kreativně. Interiér v sobě nese osmapadesát různých výškově oddělených prostor – některé se světlou výškou 2,35 a jiné až 4,9 metru – v nichž nabízí devětatřicet místností. Včetně tří hlavních ložnic, dvou pracoven, tří hal, pěti toalet, tří koupelen, tří jídelen a tří obývacích pokojů. Zajímavé je pojetí vnitřních prostor, které – kvůli kruhovému designu – nerespektuje hranice a vytváří velký objem místa pro vzájemné sdílení.
)
Výsledkem je dynamický obytný prostor, který působí rozlehlým dojmem, přesto zůstává omezený ve svých přísných geometrických hranicích. Řešení Christiana Kereze zdůrazňuje souhru mezi jednoduchostí a inovací. Spojením tradičních materiálů, jako je cihla, s nekonvenčním uspořádáním, dům dává dohromady praktičnost a kreativitu.
)
Pod domem se nachází garáž, do které je klidně možné zaparkovat elektromobily. A na střeše fungují terasy, které se jistě brzy stanou ozeleněnými, aby zdůraznily význam městské ekologie.
Projekt nejednou balancoval na hraně vyhlášek a stavebních předpisů. A potýkal se – jistě jen pro svou konstrukční komplikovanost - s odmítáním stavebních firem. Ale taky vzbuzoval rozruch v celé Evropské unii. Už v říjnu 2022 byl Dům Okamura prezentován na výstavě v německé Architektur Galerie Berlin, a jeho význam vyzvedl i španělský žurnál AV Monographs.
)
Nepředvídatelná; mnohoslibná; nadčasová; nerespektující své okolí; emoce vyvolávající a přitom vysoce autonomní; rebelská, ale stále odpovídající místním normám. Villa Okamura je domem, který dokonale odráží charakter svého majitele. Neúspěšný podnikatel a politik, který se ve světě poprvé proslavil v cestovkou pro zahraniční plyšáky, zkrátka zabodoval podruhé.
Zdroj: Wikipedia.org, living.iprima.cz, arquitecturaviva.com, designboom.com, blesk.cz
