Zahradní grily umožní rychlé a pohodlné venkovní vaření po celou sezónu – od jara až do podzimu, když to počasí zrovna dovolí. Pořídit si můžeme gril elektrický, plynový, nebo gril na dřevěné uhlí, ale i gril vodní, gril kontaktní, stolní a nebo lávový. A každému samozřejmě vyhovuje jiné řešení. Plynový a elektrický gril přitom lze bez potíží používat i na balkóně či lodžii, aniž by se nám do bytu hrnul nepříjemný dým.
Plynový gril
Plynové grily jsou vhodné pro každého, kdo chce grilování co nejčistší a nesnáší protivný dým v očích. Plynový gril lze přitom použít na rozdíl od elektrického i v přírodě, ovšem musíte s sebou vézt i plynovou bombu. Problém může nastat, když vám ukápne omastek – oheň se pak hůře omezuje - reguluje a hasit vodou plynový gril nesmíme.
Grilování na plynových grilech je ovšem poměrně zdravé, přitom nemusíme nejprve podpalovat ohniště podpalovači a čekat, než se rozžhaví dřevěné uhlí. Potřebujete pouze obyčejný zapalovač či sirky a u některých grilů ani to ne, prostě sami dělají jiskry.
Plynové grily jsou konstruované kolem svého srdce – hořáku. Zde vzniká teplo, které se stává hnacím motorem grilování. Nad hořáky jsou pak umístěné grilovací rošty, na které ukládáme grilované suroviny. Ty nejlevnější grily jsou vybavené jedním hořákem ve tvaru tyče či písmene H. Ovládané jsou jedním či dvěma knoflíky, kterými regulujeme plamen. Dejte si pozor, aby byl právě váš plynový gril vybaven odkapávacím systémem. Odkapávající mastnoty či voda se ihned odpařují a pozor – levnější grily bez odkapávání s sebou nesou riziko vznícení odkapávající mastnoty.
Plynový gril
Plynový gril
Samozřejmě je důležitá bytelná konstrukce grilu, jinak by mohl být velmi nebezpečný. Vsaďte na smaltovanou porcelánovou úpravu povrchu konstrukce a na pevné nohy. Pokud jsou vybavené kolečky, měla by se bez potíží otáčet.
Dejte si též pozor na montáž plynového grilu, je dost dobře možné, že vám z krabice vypadne „hromada“ součástek a vy si s nimi nebudete umět poradit. A pozor – plyn je přeci jen dosti nebezpečný. Kvalitní gril dáte dohromady velice rychle a intuitivně. Vybírejte též raději gril s alespoň dvěma hořáky, kdy se snáze kontroluje teplota pod grilovanými pochutinami. Knoflíky pro nastavení teploty se též musí lehce otáčet. Dobré je také znát životnost lávových kamenů, pokud je jimi gril vybaven a též vědět, co s nimi provede tuk. Obecně platí, že se špatně čistí a je lepší vyhnout se jim. Vhodnější je litinový rošt se smaltem na povrchu. Vnitřní části grilu by měly být z nekorodujících materiálů. Stabilitu grilu poznáme snadno – pevně stojí a nehýbe se. Určitě je vždy lepší vsadit na kvalitní značku s dlouhou tradicí.
Zatímco zahradní krb si musíme postavit či nechat postavit, přenosný gril na dřevěné uhlí prostě jen koupíme a dovezeme domů. Pořídit lze různé velikosti těchto grilů včetně těch nejmasivnějších, které mohou být kombinovány i s udírnou. Gril může být zcela otevřený, ovšem velmi praktická je poklice na gril, díky které se maso griluje rovnoměrně a nepřipaluje se. Kdo rád nejen griluje, ale i peče, určitě ocení alespoň slabší motorek a tedy možnost pravidelného otáčení napíchnutých pochutin, aniž bychom museli stále ručně točit klikou. Samozřejmě záleží na prioritách – na malý gril se sele určitě nevejde.
Elektrický gril
Elektrické grily mají dvě nevýhody – musíte mít po ruce elektrickou zásuvku a zcela se vzdáte romantiky u ohně. Čili ve volné přírodě je použití elektrického grilu iluzí a pokud se rádi díváte na řeřavé uhlíky, určitě po elektrickém grilu též nesáhnete. Jeho ohromnou výhodou je na druhou stranu možnost použití i v interiéru, takže se vám grilovací sezóna prodlouží například i díky zimní zahradě na 12 měsíců v roce. Elektrické grily si též lidé pochvalují proto, že se nepálí tuk na rozžhaveném uhlí. Ovšem na druhou stranu – klasika je klasika a vůně přepalujícího se tuku a nějaká ta slza v oku od dýmu ke grilování prostě patří.
Lehká klasika na dřevěné uhlí
Vodní grily
Vodní grily jsou dobré pro každého, kdo si z jakéhokoli zdravotního důvodu nemůže dovolit přepálený tuk. Dieta je prostě dieta. Fungují na principu vodní páry, tepla a dýmu, kdy nedochází při grilování ke spalování tuků, přepalování pochutin a jejich opékání plamenem.
Před prvním grilováním začněte úklidem
Dost často se stává, že gril zůstane po posledním grilování zaneřáděn a my až na jaře spatříme tu hrůzu. Prostě jsme zapomněli. K čištění grilu nepoužívejte čisticí prostředky určené pro pečící trouby a odmašťovadla obsahující kyseliny. Vnitřní komory grilů je třeba oškrabovat plastovou škrabkou a v žádném případě nepoužívejte houbičku na nádobí, natož drátěnku – samozřejmě ale záleží na materiálové skladbě grilu. Vůbec nejlepší je samozřejmě gril důkladně vyčistit po každém grilování. Dejte též pozor na prudké ochlazení grilovacích kamenů – nesnášejí to a mohou popraskat. Z topeniště grilu na dřevěné uhlí odstraňte připečený popel. A mastnota na grilovací mřížce se nejlépe umyje horkou vodou s jedlou sodou. Korozi odstraníme z roštu tak, že jej nahřejeme nad intenzivním ohněm, pevným drátěným kartáčem korozi očistíme a po vychladnutí rošt namažeme třeba běžným rostlinným olejem. Ke grilům vždy obdržíme návod na údržbu a čištění, je ale třeba jej dodržovat.
