Vybudujte si svépomocí malé jezírko s funkčním ekosystémem za minimum peněz

Zahradní jezírka, byť jen malá, jsou v našich zahradách velmi oblíbena. A kdo si jej vybuduje a nebo nechá na zakázku postavit, brzy přesune hlavní relaxační zónu zahrady právě sem. Náhle je tu lavička, stůl, židle, krb či alespoň přenosný gril, z dlouhé chvíle vás napadne malý vodotrysk. Co je však pro takové jezírko hlavní, to je osázení rostlinami a hospodaření s vodou. Jak si malé zahradní jezírko vybudovat?

Na prvním místě je chuť do práce. Pokud nechcete zbytečně navyšovat náklady za jezírko, vezměte lopatu, krumpáč, kolečko, síto na kátrování zeminy a můžete začít. Vedle toho si pořiďte dostatečnou plochu geotextilie (v řádech několika set korun), jezírkovou PVC fólii silnou alespoň 1 mm za cenu v řádech několika tisíc korun (obvykle nejdražší položka celkové investice), písek (okolo 350 korun za tunu), kameny (lze v přírodě či v řece volně nasbírat), štěrk (bohužel potřebujeme štěrk říční, ten je však až 10 krát dražší než štěrk obyčejný z drceného kamene - okolo 400 korun za tunu, zatímco říční valouny i přes tisíc korun za 250 kg), nějaké to nářadí a dřevěný konstrukční materiál. Pořízení vodních a bahenních rostlin, případně okrasných trvalek, které vysázíte okolo jezírka, nechte až na konec. Právě nyní v zimě je ideální čas na naplánování jezírka a již v předjaří můžeme začít. Pokud máte dost času, vybudované bude poměrně rychle, ale ekosystém se zde vytvoří až postupně, během několika let.

Obvykle se jezírko nebuduje v centru pozemku, ale vybírá se vhodný kout, který je ze všech stran dobře dostupný a není vyloženě ukryt. Navíc je třeba, aby byla cca třetina plochy stíněna a zbytek osluněn. Místo si však každý volí podle svých potřeb a není výjimkou ani jezírko v centru pozemku či přímo u domy či terasy. Chce to však přemýšlet, rozvažovat, plánovat. Nevzdat se krásné příbřežní zóny, zauvažovat o skalce poblíž jezírka apod.

Ještě před zahájením výkopu je třeba vytyčit plochu plánovaného jezírka. Zapomeňte přitom na čtverec či obdélník, i kruh nebo pravidelný ovál nepůsobí příliš dobře. Najděte takový tvar, který bude v zahradě působit co nejlépe a na dané místo zapadne i vzhledem k dalším plánům, které s ním máte. Obrysy jezírka si vyznačte sloupky (stačí i větší dřevěné třísky) a nejprve vyhlubte mělký výkop po obvodu, ať máte jasno. Plocha pro jezírko je samozřejmě ideální rovinatá. Pokud máte v zahradě dokonce vhodnou prohlubeň, která má dostatečnou plochu, máte pak vyhráno. Práce bude o to snadnější. Citlivé využití terénu je vůbec velmi důležité.

Po provedení mělkého výkopu obrysu jezírka hloubíme do hloubky. Ideálně nám v tomto případě pomůže hadicová vodováha, pomocí které si ohlídáme potřebné hloubky výkopu. Logicky by mělo být jezírko uprostřed nejhlubší a na okrajích nejmělčí. Hloubka jezírka je závislá na tom, jaké s ním vůbec máte plány.

O ploše jezírka logicky uvažujeme v m² a o objemu v m³ a právě objem je definován hloubkou. Všeobecně se doporučují jezírka spíše hlubší než mělčí, voda je pak stálejší, lépe odolává teplotním výkyvům, máme menší odpar a některé druhy rostlin včetně ryb zde pak můžeme i zazimovat. Ryby potřebují dostatečnou hloubku pro přezimování, která činí optimálně alespoň 1,5 metru. A lekníny vyžadují pro přezimování hloubku alespoň 1 metr. Samozřejmě opět hovoříme o centrální, tedy nejhlubší části jezírka.

K omítnutí stěn výkopu použijeme bláto bez ostrých kamínků. K tomu zde právě máme při výkopu kátro. Materiál překátrujeme, hlínu smísíme s vodou a stěny tímto materiálem omítneme po celé ploše výkopu. Jakmile bláto zatvrdne, tedy vyschne, natáhneme nejprve na plochu kvalitní igelit a poté položíme hrubší netkanou textilii. Takto připravenou plochu zasypeme rovnoměrně vrstvou písku tak, abychom zachovaly hloubky a tvar dna. Právě kvůli vrstvě bláta a písku je třeba vyhloubit jezírko o cca alespoň 20 cm hlubší, než ve finále bude.

Poté klademe vrchní fólii, využijeme slunečného dne a zároveň s její pokládkou a tvarováním napouštíme vodu. Pokud je však třeba fólii svařovat, voda bude logicky až na posledním místě poté, co sváry vytvrdnou. Předností bazénových PVC fólií je právě snadné svařování spolu s odolností sváru. Při samotném napouštění vody pak fólii postupně po celé ploše narovnáváme a vypouštíme vzduch, který se drží mezi fólií a pískem.

Zcela ideální je fólii beze zbytku zakrýt říčním štěrkem (kamínky jsou krásně oblé, nemají žádné ostré hrany, které by mohly fólii protrhnout). Celek pak doplníme kameny podél břehu, ale případně i v mělčích částech jezírka. Celek se nám nakonec musí opravdu líbit. Nezapomeňte, že je vhodné použít jako dominantní kameny takové, které pak využijeme například i na skalku. Je obzvláště důležité zakrytí okrajů celého jezírka kameny, vykukující fólie nevypadá vůbec pěkně.

Napuštěné jezírko necháme týden odstát a můžeme začít s výsadbou rostlin. Každé jaro pak seřízneme nevzhledné části rostlin a odstraníme rostliny uhnilé, při vhodné volbě rostlin se nám však již za několik let vytvoří funkční ekosystém, který stačí pouze moderovat.

Pokud budujeme jednoduché jezírko bez nákladnější filtrace (nejdražší je přivedení sítí), je třeba jednou za čas vypustit část vody a dopustit čerstvou. U malých jezírek zcela postačí, pokud prostě část vody použijeme jednorázově k důkladnější zálivce zahrady a ihned poté jezírko dopustíme vodou čerstvou. Nemusíme tedy při budování jezírka řešit výpusť. O ostatní čištění vody se postarají bakterie žijící na kořenech rostlin. Proto je hojné osázení takového jezírka rostlinami obzvláště důležité. Na podobné bázi fungují kořenové čistírny odpadních vod.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com