Výhřevnost paliva je chemicko-fyzikální veličinou, která udává, kolik palivo uvolní energie spálením jedné jednotky (nejčastěji 1 kg). Čili čím větší je výhřevnost, tím méně paliva potřebujeme k ohřevu otopné vody. Dále platí, že výhřevnost paliv se liší, byť jde o stejné palivo. V případě palivového dřeva záleží na jeho vlhkosti, čím je vyšší, tím menší je výhřevnost. Pokud použijete například stejná buková polena ze stejného stromu, ovšem nejprve ihned po pokácení stromu, rozřezání a naštípání polen a poté až po roce, čili po ročním sušení a po dvou letech, kdy je buk zcela vysušen, zjistíte zcela odlišné hodnoty výhřevnosti. U uhlí zase záleží na lokalitě, kde bylo vytěženo a také na tom, za jakých podmínek bylo skladováno.
Výhřevnost se dál porovnává s účinností kotle, cenou za jednotku paliva a cenou kotle (cena otopné soustavy nemá v tomto směru žádný vliv, považujme ji v podstatě za konstantní, pokud hovoříme o konvenční otopné soustavě). A právě tato 3 kritéria jsou klíčová pro volbu kotle a paliva. Pokud kupujete kvalitní palivo, měl by jeho výhřevnost garantovat přímo dodavatel, samozřejmě s výjimkou palivového dřeva – v jeho případě byste měli znát vlhkost paliva.
Výhřevnost paliva
Při vlhkosti 15% má jehličnaté dřevo výhřevnost 13000 až 16000 kJ/kg, zatímco při vlhkosti 40% pouze 10000 až 12000 kJ/kg. Listnaté dřevo má výhřevnost 12000 až 15000 kJ/kg při vlhkosti 15% a 10000 až 14000 kJ/kg při vlhkosti 40%. Samozřejmě záleží na konkrétní dřevině. Porovnávat výhřevnost jednotlivých měkkých a tvrdých dřevin v podstatě nemá smysl, je přibližně stejná.
Na rozdíl od dřeva záleží u uhlí především na lokalitě, kde bylo vytěženo. Hnědé uhlí dosahuje výhřevnosti 10000 až 19000 kJ/kg, černé uhlí 21000 – 31000 kJ/kg, koks 23000 až 30000 kJ/kg a brikety 19000 až 26000 kJ/kg. Více méně se dnes i přes vysokou výhřevnost od vytápění uhlím ustupuje a uhlí je nahrazováno například peletami. A to jsme již u biomasy.
Dřevěné pelety dosahují výhřevnosti 15000 až 18000 kJ/kg, slámové pelety 14000 až 17000 kJ/kg a slámové pelety z olejnin 18000 až 19000 kJ/kg, dřevěné brikety dosahují výhřevnosti 17000 až 19000 kJ/kg, slaměné brikety 12000 až 16000 kJ/kg a rašelinové brikety 19000 až 20000 kJ/kg. Záleží na vlhkosti paliva a na jeho složení, z jaké hmoty bylo vyrobeno.
Dřevní pelety
Uhlí
Vybíráme palivové dřevo
Vždy je třeba vytápět dřevem, které bylo rozštípáno a uloženo k sušení alespoň rok předtím, čili je dobře proschlé. Takové dřevo lépe hoří, saze nejsou mastné a nezanášejí komín, a dřevo má vyšší výhřevnost - energie spalování se nespotřebovává při přeměně vody ve dřevě na jiné skupenství.
Jako palivové dřevo lze využít dřevo prakticky jakéhokoli stromu, který u nás roste. Ovšem měkké dřevo je vhodné především k zatápění, zatímco k samotnému vytápění využijeme dřevo tvrdé. Vždy ale záleží na ceně konkrétního paliva a jeho dostupnosti. Proto je nejhojněji používaným palivovým dřevem dřevo smrkové, byť je měkké a hoří rychle. Prostě je lehké a snadno dostupné.
Mezi měkké dřeviny patří například smrk, borovice, modřín, topol, lípa a jiné. Mezi tvrdé dřeviny například dub, buk, bříza, habr, ořech a jiné. Smrkové dřevo je nejrozšířenějším palivovým dřevem, dobře se z něj štípají třísky, při hoření praská a má dobrou výhřevnost. Borovice je velmi sukovatá a křehká, má vysoký obsah mízy, sice dobře hoří, ale vzniká jeho pálením příliš mnoho mastných sazí. I modřín je silně sukovatý, ovšem na rozdíl od borovice se jeho spalováním tvoří mnohem méně sazí. Lípa a topol jsou velice měkké a příliš rychle hoří. Bříza je velmi žádaným palivem, nepraská při hoření v otevřených krbech a minimalizuje se tak riziko požáru, má vysokou výhřevnost, březová kůra dokonce hoří i mokrá, ovšem březové dřevo podléhá ve vlhku značné zkáze. Vedle břízy je nejžádanějším tvrdým palivovým dřevem buk a dub. Bukové dřevo není tolik tvrdé jako dubové, pomalu hoří a má vysokou výhřevnost. Je ideální pro vytápění krby a krbovými kamny, ovšem musí schnout alespoň 2 roky. Dubové dřevo musí schnout dokonce více jak 2 roky, stejně jako dub pomalu hoří a má vysokou výhřevnost. Habr a ořech dosahují sice ideální výhřevnosti, ovšem suší se velmi dlouho a je velice drahé, proto se k vytápění příliš nepoužívá.
