Vypěstujte si v zahradě přírodní antibiotika

Stinné stránky synteticky vyráběných antibiotik versus antibiotika přírodní

Synteticky vyráběná antibiotika mají rychlý nástup, ale obvykle zabírají jen na bakterie, nikoli na viry a plísně. Navíc ničí i bakterie, které jsou tělu naopak prospěšné. A to může vést ke zdravotním komplikacím. Příliš časté užívání těchto antibiotik není vhodné, oslabuje imunitu a snižuje se jejich účinnost, dochází k takzvané antibiotické rezistenci, zatížení vnitřních orgánů, alergiím, přemnožení nežádoucích kvasinek a plísní v těle. Proto se doporučuje jako prevence přidávání přírodních antibiotik do stravy, příprava čajů, nálevů apod. Přírodní antibiotika zabírají proti bakteriím, virům, plísním a parazitům a navíc posilují imunitu těla, neničí střevní mikroflóru a jsou tělem zpracována beze zbytku. I u přírodních antibiotik je však třeba dát pozor na předávkování. Jde o byliny, jinak též řečeno drogy a každou drogu je třeba užívat s rozumem. Například šalvěj dovede při předávkovávání zlikvidovat střevní mikroflóru stejně jako antibiotika syntetická.

Osvědčená přírodní antibiotika

K osvědčeným přírodním antibiotikům patří česnek (paličkový i medvědí), cibule (kuchyňská i sibiřská), zázvor, křen, chilli papričky (jinak též kájenský pepř), kurkuma, lichořeřišnice, šalvěj, kalísie, třapatovka, skořice, tymián, oregáno, tea tree, manuka apod. Ze živočišných produktů můžeme do této kategorie zařadit včelí med.

1. Lichořeřišnice

Užívání lichořeřišnice zabírá na jakékoli bakteriální infekce, je vhodné k léčbě angín a zánětů močových cest. Užívat lze listy i květy, chutná jako ředkvička a pěstovat ji můžeme bez jakýchkoli specifických nároků na záhonu i v truhlíku. Obrůstá velmi bohatě a zasazena v kvalitní půdě vystačí po celý rok jedné rodině jediná rostlina. Má žluto oranžové až červené květy, jejichž poupata, ale i květy rozvité lze nakládat do oleje, soli či sladkokyselého nálevu. Květy i listy můžeme přidávat do studených salátů, z celé rostliny (celá je poživatelná a léčivá) připravíme tinkturu, na jemno nakrájenou posypeme na chleba místo pažitky, přidáme na vařené brambory, jako přílohu k masu apod.

2. Šalvěj

Šalvěj má antiseptické účinky, dezinfikuje a podporuje rychlé hojení ran. Čaj ze šalvěje je výborným kloktadlem, pomáhá při zánětech dutiny ústní, ale i bolestech zubů, dásní, krku a dokonce i při ztrátě hlasu. Šalvějové listy jsou též účinnou přísadou do koupele, působí protizánětlivě a pomáhají při čištění pleti. Užívají se zeleno-stříbřité, chlupaté listy šalvěje. Vysazená v zahradě šalvěj bez potíží přežije zimu a znovu obroste, lze ji ale pěstovat i v květníku za oknem, což platí obecně pro většinu bylinek.

3. Tymián

Tymián nádherně voní, ovšem jeho antibiotických vlastností si všimli již dávno Arabové a užívali jeho směs s olivovým olejem k čištění ran, což se praktikuje dodnes. Egypťané jej pro změnu využívali k mumifikaci. Tymián je považován za jedno z vůbec nejsilnějších přírodních antibiotik, působí výrazně dezinfekčně a antisepticky, ale i antivirově, likviduje plísně, bakterie a střevní parazity, dokonce dokazují výzkumy, že zabírá i na Helicobakter pylori (bakterie spirálovitého tvaru, která osidluje žaludek a může způsobit klinické potíže). Působí na organismus hřejivě, aktivizuje duševní činnost. Jako čaj se tato bylinka používá proti průjmům, k ošetření zánětu dutiny ústní a nosohltanu, ale i ke zmírnění kašle a bronchitidy. Čaj se používá i ke kloktání při zánětu horních cest dýchacích, na nečistou pleť a zanícené rány pomáhají obklady z tymiánu. V každém případě však pozor na předávkování!

4. Kalísie vonná

Kalísii vonnou je dobré pěstovat na vnitřním okenním parapetu v truhlíku. Její účinné látky se shromažďují hlavně v horizontálních výhonech, největší účinek přitom mají výhony s cca osmi kolénky. V listech je účinných látek méně. Kalísie vonná léčí alergie, revma, kardiovaskulární, oční, infekční a jiné choroby, ale má i účinky tonizující, protizánětlivé a protisklerotické. Pro své antibiotické účinky se kalísie uplatní při zánětech močového měchýře, hojení ran a popálenin. Dovede též harmonizovat plíce a žaludek při jejich zánětech. Listy lze použít i do salátů, ale přiměřeně, nelze této rostliny konzumovat mnoho. Z výhonů se připravuje tinktura a čaje. 

5. Třapatka nachová

Třapatky pocházejí ze Severní Ameriky, kde rostou podobně jako sukulentní rostliny na suchých stráních. V našich zahradách roste obtížněji, ale lze to. Třapatka (Echinacea purpurea) zvyšuje vedle svých antibiotických účinků imunitu, odstraňuje lymfatické potíže a má i účinky protinádorové. Dokonce se k nám dostaly zprávy výzkumníků, že je účinná při boji s HIV. Její antibakteriální aktivitu dokazují účinky vůči bakterii Streptococcus pyogenes, proti legionářské nemoci Legionella pneumophila a kvasinkám rodu Candida. Extrakt (vývar) z kořene této rostliny je výbornou prevencí před nachlazením a posiluje imunitu. 

6. Česnek

Česnek pomohl v 18. století zastavit mor! Pro své antibiotické, antivirové a protiplísňové účinky je doslova legendární, pomáhá též imunitnímu systému, snižuje pravděpodobnost onemocnění srdce a také mozkové mrtvice. Obsahuje také značné množství vitamínů, hlavně vitamínu C a antioxidantů (zhruba 400 různých látek), které hubí bakterie a volné radikály v krvi. Užití česneku je doslova všestranné. Pomůže s bolestmi uší, záněty průdušek, chřipkou a nachlazením, plísněmi a též s rakovinou. Nejúčinnější je čerstvý, proto se například i do česnekových polévek přidává až poté, co začínají chladnout na talíři. A pozor, je tak silný, že budete nejen slzet, ale můžete si též popálit kůži. Velmi zdravý je jak česnek paličkový (paličák i nepaličák), tak bylinka zvaná česnek medvědí.

7. Cibule

Česnek je s cibulí příbuzný a právě i cibule obsahuje silnou antibiotickou látku alicin, ale i řadu minerálů a vitamínů (vitamín C, E, B, železo, hořčík, zinek, chróm a kyselinu listovou). Její sirné sloučeniny dezinfikují sliznice horních dýchacích cest při krájení, což doprovází známé pálení očí a pláč, který není vyvolán smutkem či bolestí. Pokládáním cibule na bolavá místa snižujeme otoky, mírníme bolest a snižujeme horečku. Konzumace cibule též působí příznivě na sliznice střev. Silné účinky má také například cibule sibiřská, v jejímž případě pojídáme lodyhovité listy.

8. Křen selský

Křen rozpouští hleny v těle a dokáže si výborně poradit s počínající infekcí. Nejčastěji jej konzumujeme v podobě nastrouhaných kořenů a je neodmyslitelnou součástí mnoha pochoutek. Nesmí chybět při zabijačce k ovaru, hodí se do guláše, k ohřívaným uzeninám (párky, klobásy, …). Obsahuje vitamíny, podporuje trávení i metabolismus, ale též uvolňuje nosní dutiny a horní cesty dýchací. Lze jej nastrouhat do salátů a pomazánek a v každém případě je nejlepší čerstvý. Tepelnou úpravou a sterilizací ztrácí své účinky. Zředěnou křenovou šťávu lze též použít jako kloktadlo. A pokud smícháte nastrouhaný česnek s citrónovou šťávou a sníte, jde o skutečný zázrak. V zahradách se často vyskytuje zcela svévolně, běžně jej najdeme ve volné přírodě. Z hlediska zahradníků jde o takzvaný plevel, z hlediska botaniků bylinu, z hlediska lékařství o léčivou rostlinu, je však právě i nepostradatelnou pochutinou. Často se k pokrmům přidává spolu s hořčicí.

Zdroj: CESKESTAVBY.cz, bylinky-exherbis.cz, wikipedia.org, shutterstock.com