Meteorologové varují před povodněmi, schází se krizové štáby, upouští se přehrady a jiná větší vodní díla. Co ale může dělat se svou zahrádkou běžný majitel domku s pozemkem a zahrádkář? Je vůbec možné něco předem zabezpečit a tedy zachránit? Třeba výpěstky?
Předmětem sanace byly stěny a dno aktivační nádrže v ČOV v Plzni. Jednalo se o cca 3400 metrů čtverečních plochy, která byla poškozena provozními kapalinami, fyzikálním a chemickým působením. Vzhledem k povrchové degradaci stěn a odhalení jemného i hrubého kameniva bylo rozhodnuto, že konstrukce stěn budou celoplošně převrstveny opravnými maltami s krystalizační přísadou, Dno nádrže bylo opatřeno krystalizačním nátěrem. Dilatační spáry v podkladu byly přiznány a následně vytmeleny trvale pružným tmelem na bázi MS polymerů. Všechny konstrukce byly opatřeny hydrofobní impregnací pro omezení vnikání vody do konstrukcí. Některé z přilehlých konstrukcí byly opatřeny ochranným vodou ředitelným epoxidovým nátěrem.
Když se zeptáte třeba úředníků na Ministerstvu životního prostředí a Státním fondu životního prostředí, řeknou vám, že rozhodně rekonstruovat. Tedy pokud máte takovou možnost či vám nic jiného nezbývá. Upozorní na dotační program Oprav dům po babičce, který je určen obzvláště pro mladé rodiny s dětmi a nedostatkem prostředků na rekonstrukci, a vysvětlí vám, že tak přispívají ke zlepšení stavu našich obcí (ano, ruin je všude okolo nás pořád opravdu hodně), a že se tím také šetří úrodná půda, kterou by jinak zabrala novostavba stavěná takzvaně na zelené louce (greenfield). Nic proti tomu, záměr je to rozumný, jenže má i významná úskalí a mnohdy je opravdu lepší stavět znova, nové a na novém místě. Proč?
Vlhké zdivo je jednou z nejčastějších poruch, které se u objektů rodinné výstavby vyskytují. Řešení pro sanaci vlhkého zdiva je celá řada, ale základem je odhalení příčiny. Od toho se odvíjí právě volba způsobu opravy, místa opravy a celkového technologického postupu. Jednotlivé kroky sanace vlhkého zdiva jsme již popisovali, stejně jako příklady celkové sanace. V tomto textu se zaměříme na možné zdroje poruch a s tím spojené projevy vlhkosti.
Tepelně izolační deska pro ekologicky trvanlivou sanaci plísní Power Protect R 15 [eco] pomáhá vytvořit hygienickou tepelnou ochranu stavebních hmot. Zlepší přitom mikroklimatické podmínky v místnosti díky zvýšené teplotě na povrchu stěn.
Dřevostavby jsou ze své podstaty náchylné na vznik plísní a dřevokazných hub. Stačí dlouhodobá vlhkost nebo nenadálý úniky vody a problém je na světě. Jak však potvrzují zkušenosti firmy MoistureGuard, díky moderním monitorovacím technologiím je možné podobným situacím účinně předcházet. Stačí kvalitní senzory, pokročilá analýza dat a odborné řešení problému.
Čím lépe si akumulujeme v bytech teplo, tím více také zadržujeme vlhkost. Zkrátka řečeno, vlhkost, kterou v bytech vyrobíme, si tam také uložíme. Jaké jsou zdroje vlhkosti v bytech?
Problémy vlhkých, plesnivých stěn a padajícího obkladu v místnostech se zvýšenou vlhkostí trápí obyvatele starších budov i novostaveb. Důvod jejich vzniku je jednoduchý. Nedostatečná hydroizolační vrstva.
Začíná nenápadně, ale umí napáchat pořádné škody. Vlhkost ve zdivu, která se zpočátku projevuje plísněmi a mokrými fleky, může časem dokonce narušit statiku. Zastavte ji s pomocí sanace.
Vlhkost je příčinou téměř všech druhů poškození staveb. Použitelnost a životnost stavby závisí rozhodující měrou také na její izolaci. Platí to pro střechy, fasády, podezdívky a zvláště pro sklepní podlaží.
Voda a vlhkost jsou pro dům stejně destruktivní jako oheň, jen nepůsobí tak rychle. O to nebezpečnější můžou být, protože si jich nevšimneme včas. Pokud jste i vy objevili po zimě vlhké či rovnou mokré zdivo, na nic nečekejte. Poradíme vám, jak problém vyřešit.
Stávající ploché střechy a nástavby na střechách obvykle vykazují závažné tepelně technické nedostatky. Patří mezi ně nedostatečný součinitel prostupu tepla, nevhodná skladba a kondenzace vlhkosti. S tím pak souvisí nejčastější poruchy, na které je nutné reagovat, aby nedošlo k degradaci konstrukce střechy, střešního pláště, ale i poškození všech stavebních a interiérových prvků, které střecha chrání. Problémy však mohou být také statické a mnohé další, napříkald korozní. Přinášíme souhrn nejčastějších poruch plochých střech a jejich možné opravy.
Uchovávání potravin a styk s pitnou vodou vyžadují prostředí, které jednak není zdrojem kontaminace potravin, nebo pitné vody a současně v ideálním případě umožňuje čištění povrchu tak, aby celé prostředí bylo dostatečně čisté.
Životnost konstrukcí, která je plánována obvykle na 50 až 100 let, je spojena s odpovídající údržbou. Současně by tedy měla být vyžadována obdobná životnost i od všech dílčích použitých materiálů. To je však v mnoha případech nereálné, nebo se při realizaci konstrukce počítalo právě s odpovídající údržbou a případně obnovou dílčích součástí konstrukce resp. objektu. A právě to je částečně úkol pro obor sanací staveb.
Přívalový déšť obvykle nemusí představovat vážný problém. Tedy pokud jde jen o tu vodu, která spadne na plochu vaší zahrady a nebo steče z nejbližší okolní nekontaminované přírody. Ovšem povodeň s nánosy toxického bahna v zahradě je problémem vážným, navíc toho po ní v zahradě často mnoho nezůstane. Odnese s sebou či přímo na místě zničí, co si jen lze představit. Vlastně nelze.
Geniální dramatik William Shakespeare měl už v roce 1606 jasno. Zvolání: „Pryč, prokletá skvrno! Pryč, povídám!“ se sice týkalo nesmytelné skvrny krvavé, ale ani „obyčejná“ vlhká skvrna na zdi rozhodně nepotěší.
Své nezastupitelné funkce již sklepy pro běžné domácnosti ztrácejí. Ve starších domech, chalupách, ale i starších chatách však sklepy stále ještě jsou. A pokud zde jsou, lidé se je snaží využívat. A pokud je takový sklep opravdu vlhký, je dokonce důležité zabránit vlhkosti pronikat výš.
Vlhké zdivo je snad nejčastějším problémem starších staveb a nevyhýbá se dokonce ani současným novostavbám. Budovy s vlhkým zdivem postupně degradují a vnitřní prostředí je nezdravé. Je proto nutné odstranit příčiny této vlhkosti, abychom mohli budovy zachránit. Jak si poradit?
Sklepy dosud využíváme ke skladování ovoce a zeleniny, najdeme je na chalupách, ale i pod některými chatami a staršími rodinnými domy. V případě novostaveb se již sklepy většinou nebudují a těžko říci, zda jde o finanční náročnost a nebo spíše změnu životního stylu.
Ať již má vlhkost v domě jakýkoli původ, je třeba nejprve odhalit její příčinu a pak ji odstranit. Jakákoli jiná opatření ztrácejí jakýkoli smysl!
