Pampelišky lze jíst, například přidávat do salátů, vařit z nich čaje, vyrábět med, ale i barvivo. Ovšem již tradičně patřily také k tradičním dětským hrám. Znáte třeba dětské prstýnky z pampelišek? A nebo věnečky pro slečny?
Řeč je o smetánce či pampelišce lékařské (Taraxacum officinale), které se lidově říká také kačinec, lucerničky, hadí mlíč, kněžská koruna, pamprlice či lví zub. Pampelišky nádherně kvetou a přívlastek lékařská nemají ve svém názvu vůbec náhodou. Jsou posly jara a sluníčka, ovšem také prokletím zahrádkářů, jelikož jde o velmi vytrvalý plevel s kůlovým kořenem. Pokud neodstraníte kořen beze zbytku celý, jako byste ani nepleli. Pokud jej rýčem posekáte na kousky, pampelišky tak pouze množíte. Neuvěřitelný nezmar. Květy, listy i kořeny pampelišek navíc obsahují spousty vitamínů a dalších prospěšných látek. Léčivá je celá rostlina!
Konzumace pampelišek
Nejen doma chovaní papoušci, želvy, běžná domácí zvířata i zvířata, která doma každý nemá (např. skot domácí), pampelišky jsou dobré a zdravé i pro všežravého člověka. Pampelišky jsou k jídlu doslova skvělé!
Výborné jsou mladé listy pampelišek (ideálně před rozkvětem) smíšené s jinou listovou zeleninou a bylinkami. Stačí lehká zálivka a je hotovo. Listy lze přidávat i do omelet, velikonoční sekané spolu s kopřivami, masové sekané apod. Nejlepší jsou jarní mladé listy, protože později pro náš mlsný jazyk až příliš zhořknou. Lze je však konzumovat až do podzimu, akorát vždy vybíráme lístky malé, mladé.
Výborné jsou však jako doplněk různých pokrmů včetně salátů i pampeliškové květy. Právě ty květy, které jsou na jaře doslova obalené včelami, a které tvoří důležitou složku jarního květového medu. A zde jsme u dalšího úžasného způsobu využití pampelišek. Pampeliškového medu. Nikoli toho včelího, ale medu vyrobeného v našich kuchyních.
Pampeliškový med
Pojem med je v tomto případě až příliš honosný a zavádějící, ono jde spíše o sirup, jehož hustota odpovídá množství použitého cukru a době vaření. Ano, právě pampeliškový sirup může mít až medovou konzistenci a sice jinou, ale podobně lahodnou chuť. Tedy pokud se udělá správně. Zdokonalit můžeme tento med například meduňkou i pomerančovou šťávou. Zlepší to vůni i chuť medu. Tedy pardon – sirupu. Receptů na takový med je spousta, každý jej dělá trochu jinak, navíc lze vyrobit obdobný med třeba i z květů podbělu lékařského. Nebo lze květy podbělu smísit s květy pampelišek, ovšem bude to dosti obtížné, protože podběl vykvétá v krátké době ještě před pampeliškami. V tu dobu, kdy podběl kvete, najdeme mezi pampeliškami nejvýše první kvetoucí odvážlivce.
Jeden z mnoha receptů na pampeliškový med:
- 400 květů pampelišek + 2 litry vody + 2 citróny nakrájené na kolečka
- tato směs se povaří cca 15 minut a poté nechá vylouhova cca 24 hodin
- pak se šťáva přecedí a také z květů se tekutina vymačká přes plátno
- přidáme do šťávy 2 kg cukru a vaříme 2 až 3 hodiny
- horký sirup se poté nalije do sklenek, nechá se vychladnout a pak až sklenky zavřeme
- není potřeba zavařovat
Pampeliškové hry
Určitě si vzpomenete na dutý stonek pampelišky, který když na jednom konci smáčknete a fouknete do dutiny, ozve se poměrně protivný, ale pro děti žádoucí zvuk. Pampelišková frkačka! Ze stonků však lze také po jejich ponoření do vody, kdy se roztřepí, vyrábět různá výtvarná díla. Ze stonků s květy se pak vyrábí (vážou) tradiční věnečky, z jednoho kvítku a kusu stonku pak prstýnky. Ale třeba i náramkové hodinky. Květy pampelišek též lze palcem střílet po druhých, a že jsou stopy po zásazích ještě dlouho vidět. Dětské pampeliškové bitvy si mnozí z nás určitě také ještě pamatují. Rostliny totiž obsahují mnoho přírodního barviva, proto se s nimi dokonce dá i kreslit a to nejen po naší pokožce a k „velké radosti“ hospodyněk po oblečení. Vyprat to již příliš nejde.