Všechny bazalky mají v podstatě stejné účinné látky v odpovídajícím množství, ovšem liší se velikostí, tvarem a zbarvením listů, chutí i vůní. U nás nejčastěji narazíme na bazalku pravou, ale též v široké nabídce odrůd.
Bazalka (Ocimum) je letnička, proto ji musíme každý rok znova vysévat a nebo kupovat sazenice. Je to vlastně mezi bylinkami tak trochu výjimka, jelikož většina těch nejznámějších jsou byliny víceleté. Tuto letničku můžeme pěstovat v záhonech, kde odpuzuje škůdce, ve skleníku i na balkónech a okenních parapetech vnitřních i vnějších, nesnese mráz, dokonce ani teploty pod 10 oC, vítr a průvan. Jde prostě o rostlinu pocházející z teplých krajů, do Evropy se dostala z tropických částí Indie již v 16. století a rozšířila se jako oblíbená bylina prakticky po celém světě.
Bazalka je chutná i léčivá, nejčastěji je využívána jako přísada do studených i teplých pokrmů, lze z ní však připravit i léčivou šťávu či čaj a jiné nápoje. I ty studené. V pokrmech není bazalka jen aromatickým ochucovadlem, ale též zlepšuje stravitelnost jídel a předchází nadýmání. Zlepšuje produkci trávicích šťáv a žluči, vynikající účinky má i v podobě výluhů, kdy zalijeme sušené listy horkou vodou a po cca čtvrt hodině přecedíme. Bazalkový čaj bychom měli pít vlažný, před jídlem i po jídle. Neexistuje u bazalky jakákoli možnost předávkování.
Bazalka výborně funguje i proti rýmě a nachlazení a při angínách, zánětech dýchacích cest, nosohltanu, středního ucha a dásní. Bazalka patří mezi rostliny s přírodními antibiotickými schopnostmi. Výluh z bazalky můžeme i kloktat a vyplachovat si jím nos, tedy dutiny. Pomáhá také při bolestech hlavy, kdy je ztišuje a uklidňuje nás. Zvenčí lze listy bazalky pokládat na rány, zlepšují hojení stejně jako třeba jitrocel.
Bazalka (Ocimum) je rodem jednoletých (ale i víceletých rostlin) z čeledi hluchavkovitých. Bazalka zahrnuje cca 60 druhů, přičemž většinu z nich najdeme v Africe a Jižní Americe. Pro různé účely lidé využívají 7 druhů. Konkrétně O. americanum, O. basilicum, O. × citriodorum, O. gratissimum, O. kilimandscharicum, O. minimum a O. Tenuiflorum. Tyto druhy jsou využívány na olej, jako zelenina a velice aromatické koření v gastronomii, pro okrasné účely, ale i v náboženství.
Většina rostliny bazalky je porostlá jemnými chloupky. Většina druhů obsahuje ve svých listech 0,3 až 1,5 procent oleje (O. gratissimum a O. kilimandscharicum více jak 3 procenta). Získávaný a oblíbený bazalkový olej obsahuje především linalool, estragol a kafr. Pro olej lze též lisovat semena bazalky za studena.
Bazalky dorůstají výšky 20 až 60 cm podle druhu, přičemž druhy se zelenými listy bývají vyšší. Listy bazalek jsou vejčité či kopinaté, květy drobné, bílé.
Známé odrůdy bazalky pravé
- Odrůda bazalky pravé Compact tvoří kulatý keříček s drobnějšími lístky a po seříznutí vždy rychle obrůstá.
- Lettuce leaf má trochu zkadeřené listy a výrazné aroma, navíc má velmi pěkný vzhled, čili není jen léčivá a chutná, ale i okrasná.
- Lime pro změnu nabízí výraznou citronovou vůni, tak trochu podobnou meduňce. Ideální je do jídel s plody moře.
- Ciamonette má zelené listy, ale fialové stonky a slabě voní po skořici.
- Red rubin je dokonce tmavě červenofialová a její krásné květy jsou podobné květům levandule.
- Dark green s křehkými lístky, tak to je skutečně ta pravá bazalka, která je určena do tradičních italských jídel.
- Blue spice čili modré koření pro změnu nabízí aroma s nádechem vanilky, hřebíčku, skořice a citronu, proto se z ní připravuje vynikající čaj.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, abecedazahrady.cz, shutterstock.com, pixabay.com
