Bylinky mají tu výhodu, že i na malém záhonku jich může vedle sebe vyrůst více druhů. Bylinková zahrádka může být velká třeba i jen jeden čtvereční metr. A pokud žádnou zahradu nemáte, můžeme bylinky pěstovat i v bytě. Budete je pak mít v kuchyni doslova po ruce stále čerstvé. Lze je pěstovat za oknem i na balkóně. Ovšem pozor, nyní provádíme především výsev do mobilních nádob v bytě, přímý výsev na záhony přichází až na výjimky na řadu později, jelikož bylinky jsou většinou teplomilné.
Na záhon i za okno
Semena bylinek můžeme vysít do mobilních nádob umístěných v bytě prakticky kdykoli a na jaře pak můžeme rostliny přesadit na záhon (nejlépe po polovině května), ovšem můžeme je též v nádobách s klidným svědomím nechat. Při klíčení semen je dobré použít malé pařníčky, nebo nádoby zakrýt průhledným víkem či fólií, jelikož semena potřebují při klíčení dostatečnou vzdušnou vlhkost. Vzdušnou vlhkost kontrolujeme, přílišná způsobí plísně, která klíčícím semenům neprospějí. Proto jsou v pařníčcích odvětrávací otvory a právě to samé uděláme zákrytu jakékoli nádoby - stačí jej propíchat. Na volném záhonu se však zákrytem klíčících semen zabývat nemusíme. Postačí, když bude půda dostatečně vlhká. Po výsevu je ideální rosení povrchu půdy, která se tak spojí a „uvězní“ vysetá semínka. Půda nesmí být především nikdy suchá, proto ji stále vlhčíme. Semínka bylinek si koupíme doslova za „pár“ korun. Je však třeba zvolit vhodnou dobu pro venkovní výsev. Na většinu teplomilných bylinek je nyní ještě brzy. Ovšem třeba o petržel se již bát nemusíme.
Vhodný substrát
Pokud vyséváme semínka bylinek do mobilních nádob, je nejlepší koupit substrát určený k výsevu a množení obsahující urychlovač klíčivosti, ale chudší na živiny. Rostliny pak přepichujeme a přesazujeme naopak do substrátu bohatého na živiny. Více méně lze přímo i koupit substrát určený k pěstování bylinek, ovšem zcela si vystačíme s kvalitní, humózní zeminou ze zahrádky a nebo dobře uleželým kompostem. Nakonec záhony, na které bylinky vyséváme, pouze vylepšujeme kompostem. Bylo by naprosto neekonomické nakupovat drahé balení substrátu a jím záhony vylepšovat. To je už lepším řešením navštívit s přívěsným vozíkem nejbližší kompostárnu a koupit si kvalitní zahradní kompost. Za půl tuny dáme cca 200 korun včetně DPH (srovnejte si s cenami balených substrátů a budete žasnout).
Máta
Bazalka
Na jaké bylinky nezapomenout?
Nejčastěji pěstované bylinky odpovídají svému častému zastoupení v kuchyni. Pokud je přidáváme do pokrmů, zásadně zlepšíme chuť jídel, ale prospějeme i svému zdraví. Můžeme z nich též připravovat čaje, odvary, tinktury… A jaké bylinky patří do základu bylinkových zahrad? Bazalka pravá (Ocimum basilicum), Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum), Petržel listová (Petroselinum crispum), Meduňka lékařská (Melissa officinalis), Kopr vonný (Anethum graveolens), Šalvěj lékařská (Salvia officinalis), Tymián obecný (Thymus vulgaris), Pelyněk estragon (Artemisia dracunculus), Koriandr setý (Coriandrum sativum) a Majoránka zahradní (Origanum majorana).
Pěstovat v bytě či předpěstovat bylinky?
V bytě nám v každém případě vyklíčí semínka bylinek nejrychleji, obzvláště v mninipařníčku, pokud si jej pořídíme. Nejdéle trvá klíčení na venkovních záhonech, ale výsledku se samozřejmě dočkáme také. Venku jsou největším nepřítelem škůdci. Například slimáci (pardon – plzáci) zničí zcela vše, pokud jim ta či která bylina zachutná. Doba klíčení se liší podle druhu bylin. Třeba meduňka klíčí venku až měsíc, v bytě však za ideálních podmínek teploty a vlhkosti pouze týden, petržel klíčí venku až 6 týdnů, v bytě o málo déle než týden. U ostatních druhů bylinek však nejsou rozdíly tak velké. Vždy ale platí, že v interiéru potřebují ke klíčení cca polovinu času než venku. Pokud ale začnete výsev právě nyní (ať už doma či venku), dočkáte se do května kvalitních, silných sazenic. Příprava sazenic v bytě se však jeví jako ideální, do venkovního prostředí pak přemístíme silné sazenice právě v květnu, je však dobré nechat si nějaké i doma a mít je stále po ruce.
Meduňka
Kadeřavá petržel
Bylinky je třeba přepíchat (rozsadit), jakmile se začne porost semenáčků zahušťovat, ovšem s výjimkou bylin s kůlovým kořenem (kopr, petržel), které přesazování špatně snášejí a jsou zvyklé růst hustě. Je ale dobré udělat u nich řidší výsev a také pozdější. Například kopr můžeme vysít i na začátku léta a dočkáme se svěžích zelených rostlin určených ke sklizni, ale i semen na podzim.
Rostliny přemístíme ven postupně, pokud jsme je rychlili v bytě, otužujeme je. Větráme místnost, kde jsou umístěné, přes den je přenášíme ven, ale chráníme je před průvanem i před přímým sluncem. Způsobí na ještě neotužilých rostlinách velké škody. Určitě nepospícháme s venkovní výsadbou před polovinou května, jelikož bylinky jsou převážně teplomilné, proto se u nás pěstují hlavně jako jednoleté. Ovšem například máta je vyloženě invazivní a zaručeně víceletá rostlina (zimu přečká ve stále se rozrůstajících oddencích), stejně tak můžeme pěstovat jako víceletou šalvěj či meduňku. Záleží na druhu. Rostliny vyseté přímo ven na záhony jsou logicky mnohem otužilejší.
Různé druhy bylinek v době sklizně
Přímý venkovní výsev
Přímý výsev provádíme na dobře prokypřený záhon, který nesmí být hnojen statkovými hnojivy. Volíme slunné a závětrné stanoviště a vyséváme postupně podle délky klíčení. K prvním vysévaným patří petržel (venkovní výsev provádíme již v dubnu) a bazalka (ta venku vyklíčí již za týden). Ovšem právě bazalka, stejně jako třeba majoránka, lépe prospívá z předpěstované sadby. A oba druhy nelépe prospívají vyseté po více rostlinách u sebe. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
