Čeká vás pravidelné stříhání přerostlých stromů a keřů v zahradě? Zkuste vnést do své zahrady trochu kreativity a dynamiky. Ostřihejte je do neobvyklých tvarů a sousedi budou koukat.
Bez vláhy to nejde a déšť je na zahradě vítaným hostem. Pokud to tedy není déšť nečekaně náhlý a svou vydatností ničivý, přívalový. Během něj za krátkou dobu spadne obrovské množství srážek. Víc, než kolik pojme proschlá půda. Takový působí velké škody. Jak na něj být připraven?
Některé projekty vynikají provedením, jiné myšlenkou nebo příběhem, které za nimi stojí. Araucaria Greenhouse má obojí. I přes svou nepatrnou rozlohu zastavěné/užitné plochy – 33 metrů čtverečních - se tahle povedená realizace snadno dostane pod kůži.
Kdo chce šetřit, sáhne po klasickém modrém sudu od nějaké chemikálie, pořádně ho vymyje a pak používá dlouhé roky. Někdy to není zcela bezpečné (záleží na původním obsahu a důkladném vymytí), ale také takové řešení stačí. Na trhu je však bezpočet možností včetně výběru materiálů.
Sucho je skloňováno ve všech podobách, sucho nikdo nechce, všichni se ho bojí, na internetu vznikly interaktivní mapy sucha, ale také statistiky úhrnů srážek. O dešti, respektive dešťových srážkách, se ale, mám takový dojem, mluví méně než o suchu a přitom spolu tyto dva pojmy úzce souvisí. A jakmile zaprší trochu víc, média burcují na poplach, jsou bouře, škody, záplavy…
Naklepaná, nabroušená, ostrá. Se správně nastaveným kosištěm, s ostřím nemířícím ani příliš do země, ani moc nad ní. Seřízená tak, aby vám padla do ruky a nemuseli jste se u ní hrbit. To je to první. Pak záleží na situaci v místě: ideální je, když je tráva k posečení trochu vlhká. Ne vyloženě mokrá po dešti, to je těžká, ale spíš svlažená ranní rosou. A pak? Pak už jen sečete.
Potíte se jen z pohledu na čísla, která ukazuje teploměr? Nemyslíte po poledni už na nic jiného, než kam se pojedete zchladit a vykoupat? Naprosto vám rozumíme. Jen pozor, abyste přitom nevlezli do vody znečištěné, závadné či ke koupání nevhodné. A jak o kvalitě vody v rybníce, řece nebo potoce vypovídá to, co v ní plave?
První sklizeň se v prosluněných koutech Čech a Moravy obvykle stihne ještě před začátkem letních prázdnin. Ale co pak s prázdnými záhonky dál? Nemusíte se na ně jen smutně dívat, druhý výsev si uvolněné místo zaslouží. Sezóna prostě nekončí první sklizní, radost z úrody může přetrvat až do podzimu.
Vozit psa na zahraniční dovolenou není zrovna legrace. Musíte splnit řadu zákonných podmínek, stojí to nemalé peníze a výsledek je i tak pro stresované zvíře dost rozpačitý. Nikdo vám přitom negarantuje, že zvíře – které jste do ciziny odvezli zdravé – se stejně zdravé vrátí zpět. Rozumnější proto bývá nechat pejska či kočku po dobu vaší plánované rekonvalescence odložit u přátel a známých. Ti mu dopřejí dočasné zázemí a rozptýlí jeho samotu. Když ale nemůžete, nebo se nemáte na koho obrátit?
Ohledně nás Čechů a zahrádkaření panují mýty, které mají zřejmě kořeny v takzvané železné oponě. Navíc jsme malý národ, který se musí stále přesvědčovat, jak je v něčem výjimečný. Předně je ale třeba říci: „Díky Bohu, že u nás lidé zahrádkaří.“ Je to jedna z bohulibých činností, která utužuje tělo i ducha, uklidňuje mysl a je výbornou prevencí například před násilnými činy.
Ano, zálivka je v červenci v užitkové zahradě na prvním místě, a to nejen v případě na vodu náročné plodové zeleniny. Za sucha zaléváme co jen můžeme, tedy pokud je čím. Vedle toho nás ale kromě průběžných sklizní a ochutnávek plodů našeho snažení čeká mnoho další práce.
Vzít svého čtyřnohého mazlíčka na společnou dovolenou do zahraničí? Možné to je, ale úplně snadné to tedy není. Živé zvíře totiž není žádné zavazadlo, byť je na něj tak často pohlíženo. Splnit musíte celou řadu kritérií, abyste se v cizině nedostali do potíží.
Právě červenec je pro růže a jahody klíčovým měsícem v roce. Proč je tomu tak a co všechno je třeba těmto rostlinám v červenci poskytnout, aby nás těšily?
Červenec je v zahradách především o zalévání, protože v červenci chce v každé zahradě všechno pít. Stále a do nekonečna. Nejen na zálivku velmi náročná plodová zelenina. Určitě platí, že nejen lidé jsou v tomto měsíci žízniví, ale i většina rostlin.
Nemáte dům ani zahradu? Bydlíte v bytě, ale máte balkón, terasu nebo lodžii? Pak nemusíte zoufat, i vy si můžete vypěstovat na svém balkóně vlastní zeleninu nebo ovoce. I na tak malém prostoru můžete mít pařeniště, skleník nebo fóliovník, ve kterých si můžete pěstovat vše, co máte rádi.
Fenoménu městských zahrad věnují odborníci z celého světa nemalou pozornost. K jakým závěrům zatím dospěli? S trochou fantazie a pořádnou porcí technologie se dá v městských zahradách pěstovat prakticky všechno.
Pravidlo číslo 1 opravdu říká, že čím větší přírodní koupací jezírko je, tím lépe v něm dosáhneme rovnováhy. Zdaleka nejde jen o co nejpohodlnější prostor pro plavání, ale především o čistotu vody a právě přírodní rovnováhu. Na rozdíl od bazénů jsou přírodní koupací jezírka živá. A co víc, fungují na principu kořenových čističek odpadních vod.
Množí se snad ještě rychleji, než žravé kobylky. Jsou velmi nenáročné, odolné a všudypřítomné. Bojovat s mandelinkami se dá jen těžko, ale dá se to zvládnout. Když nepodceníte přípravu a nebudete se bát pustit se do nich vlastníma rukama.
Přistál nám v redakci e-mail, ve kterém se nás čtenář ptal, jak se zbavit třásněnek. Byl přesvědčen, že k nim domů každý rok nalétávají zvenčí, a že ale neútočí na jejich pokojové rostliny. Více méně jich denně vysají ze stěn, stropů a podlah stovky. Prý se jim do domu třásněnky dostávají zřejmě z louky či okolních polí díky větru.
Zahrada, bezpečné místo pro vás a vaše potomky, příbuzné, přátele, návštěvy? Kdepak a buďme ještě docela rádi za stávající legislativu. Kdysi jsem četl v jedné knížečce o cestách po USA, že například ve státě New York, když zloděj přeleze váš plot a nešťastnou náhodou se při cestě za lupem utopí ve vašem bazénu, jste zodpovědní vy. Měli jste si bazén dostatečně zabezpečit.