Meteorologové varují před povodněmi, schází se krizové štáby, upouští se přehrady a jiná větší vodní díla. Co ale může dělat se svou zahrádkou běžný majitel domku s pozemkem a zahrádkář? Je vůbec možné něco předem zabezpečit a tedy zachránit? Třeba výpěstky?
Povodně o Vánocích? Když se podíváme na seznam povodní na našem území například na Wikipedii, od 12. století u nás nebyly povodně o Vánocích dosud nikdy. Mohli bychom vyhledat přesnější data a seznamy, ale i z tohoto zdroje je patrné, že povodně na přelomu roku nejsou nikoli typické, ale dokonce jsou více než výjimečné. A má to svou logiku i vzhledem k ročnímu období. Jenže na Boží hod bylo letos dopoledne napočítáno na našem území více jak 170 míst, kde vodní toky či plochy dosáhly některého ze stupňů povodňové aktivity. Nejvyšší, tedy třetí stupeň při kterém jsou v záplavovém území již ohroženy životy a majetek, byl hlášen dnes odpoledne na dvaceti místech.
V oblastech, kde se například s extrémními bouřemi, větry a tornády lidé setkávají pravidelně, jsou již notně vycvičení, přesto však dochází ke ztrátám na životech a úrazům, o majetku nemluvě. Tyto ztráty však nejsou vysoké právě proto, že lidé zde vědí, jak se chovat a jak se alespoň minimálně zabezpečit. Zato u nás to vždy přijde náhle, nečekaně, nárazově a hned je problém. Jak se za extrémních klimatických jevů chovat a kam si zavolat o pomoc?
Bez vláhy to nejde a déšť je na zahradě vítaným hostem. Pokud to tedy není déšť nečekaně náhlý a svou vydatností ničivý, přívalový. Během něj za krátkou dobu spadne obrovské množství srážek. Víc, než kolik pojme proschlá půda. Takový působí velké škody. Jak na něj být připraven?
Porucha na vodovodním řádu by měla být odstraněna co nejrychleji. Nejdříve ovšem musíme zjistit její příčinu.