Velikonoce přicházejí se začátkem jara, jsou sice svátkem veskrze církevním, z čehož plynou i mnohé velikonoční tradice, ovšem začátek jara (resp. konec zimy) je též obdobím očištění, načerpávání sil po zimě, nadechnutí se do nového života. Však se právě i zvyky velikonoční prolínají se zvyky pohanskými a též velikonoční strava je velmi různorodá. A kopřivu v ní také najdeme – ve velikonoční nádivce či sekané. A místo piva si můžete dopřát kopřivový čaj, šťávu a nebo sirup. A pokud máte rádi něco ostřejšího, můžete si dát frťana kopřivové tinktury, pokud kopřivu naložíte třeba do 42 procentní vodky, jinak je ale lepší použít tinkturu na poraněná místa těla.
Jestli vám můžeme doporučit, nelikvidujte ve své zahradě kopřivy, nechte jim alespoň někde v koutu dost místa, ať si pro ně nemusíte chodit mnohem dále. A obzvláště ty jarní, čerstvé, mladé výhonky kopřiv, ještě fialové nebo nafialovělé, mají opravdovou sílu. Stačí si jen sáhnout holou rukou a uvidíte – tedy ucítíte.
Kopřiva je přitom neskutečně všestrannou a zároveň léčivou bylinou. Její účinky na lidské zdraví jsou neskutečně pozitivní, pomocí kopřiv provádíme očistné kůry prostřednictvím čajů, nálevů, tinktur, i koupelí, kopřivy můžeme přidat prakticky do jakéhokoli jídla, tepelně upravovaného, i do salátů a jiných studených pokrmů. Kopřivy však využijeme i pro lidskou krásu, ale i zdárné pěstování jiných rostlin a dokonce i čištění skleniček nebo začouzeného skla krbových dvířek.
Žahavé kopřivy
Kopřivy ve velikonoční stravě, ale i stravě celoroční
Ještě mladé, silou překypující výhonky kopřiv, přidáváme na Velikonoce do velikonoční sekané a nádivky. Záleží na místních zvycích, jak tento pokrm vypadá, jak a z čeho je připravován, ovšem kopřivy v něm nechybí snad nikde.
Kopřivy je však možné přidat také do knedlíčků určených do polévky (třeba játrových), do salátů, které jsou vhodné k masitým a vaječným pokrmům a do jiných studených jídel. Do polévek je můžeme dávat i pouze jako koření. Při využití kopřiv do studených jídel je dobré na jemno nasekané bylinky nejprve propláchnout a spařit vodou o teplotě cca 80 °C (odbouráme tak jejich palčivou chuť). Kopřivy jsou též vhodné jako ingredience přidávaná do špenátu apod.
Ovšem kromě čerstvých kopřiv můžeme celoročně využívat i kopřivy sušené, které již není třeba spařit, jelikož ztratily sušením svou schopnost žahat, resp. zmíněnou palčivou chuť. Sušené kopřivy obsahují 15-20 % bílkovin a 15 % vlákniny, dále železo, křemík, vápník, mangan, draslík, hořčík, měď, zinek, vitaminy, hodně chlorofylu, flavonoidy a éterické oleje, což z nich dělá opravdovou superpotravinu!
Jedna z mnoha podob velikonoční sekané s kopřivami
Kopřivy ve studeném pokrmu
Vaření s kopřivami
Kopřivová polévka
Využití kopřiv v domácí kosmetice
Kopřivy jsou obzvláště oblíbené v kosmetice vlasové, stejně jako například březové listy. K oplachování vlasů využíváme kopřivový nálev, tinkturu z kopřiv zase vtíráme do vlasové pokožky, čímž stimulujeme růst vlasů. Odvar z kopřiv se pro změnu osvědčil jako prostředek snižující maštění vlasů, pokud však máte vlasy naopak suché, nepoužívejte jej, byly by lámavější a křehčí.
Využití kopřiv v domácnosti
Čerstvými kopřivami se výborně čistí skleněné předměty! Je to dáno vysokým obsahem silic v čerstvých kopřivách, ovšem nezapomeňte na pevné gumové rukavice. Takové ty na jedno použití opravdu nedoporučujeme. Kopřivy též mohou pomoci odhánět mouchy, stačí na místo, které chceme chránit, zavěšovat čerstvé kytice kopřiv.
Využití kopřiv v zahradě
Pokud chcete hnojivo, které bude zcela zdarma a přitom vysoce účinné, připravte si kopřivovou jíchu. Prostě necháme kopřivy vykvasit ve vodě, přidat přitom můžeme i jiné bylinky. Kopřivová jícha pomůže i proti sviluškám a mšicím, nezapomeňte ji však před použitím pořádně zředit vodou (alespoň 1:10), jinak byste spálili rostliny.
Sběr kopřiv
Mladé kopřivy, poznáme podle nafialovělé barvy
Léčivé kopřivy
Kopřivy mají vysoký obsah minerálních látek, jako jsou vápník, železo, fosfor a hořčík a také obsahují vitamin C, E a K. A nejvyšší podíl všech látek mají kopřivy právě na jaře, v podobě mladých výhonků. Pokud ale někde kopřivy rostou až příliš bujně, nesbírejte je zde, mohly by obsahovat až příliš mnoho dusičnanů, mají je rády a když se jim dusičnanů dostane, neopovrhnou jimi.
Kopřivovou očistnou kúru provádíme z kopřivové šťávy, sirupu a nebo čaje. Pokud si chcete připravit kopřivovou šťávu a uchovat ji co nejdéle, pomůže jedině mrazák, v ledničce vydrží poživatelná pouze 2 dny a čím déle ji necháte odležet, tím více se bude přibližovat jíše (rostlinnému hnojivu). Čaj si připravíme jednoduše jako běžný výluh, z čerstvých kopřiv i sušených. Pijeme jej zásadně čerstvý, druhý den si připravíme nový. Šťávu vyrobíme odšťavňovačem a pokud ji nebudeme tepelně zpracovávat, nezničíme cenné vitaminy K a E. Šťávu či čaj je třeba popíjet po dobu cca dvou týdnů. Šťávy užíváme 1 polévkovou lžíci 3 krát denně, přičemž ji ředíme vodou či čajem (nikoli kopřivovým), čaj též popíjíme 3 krát denně a množství vyluhovaných kopřiv nijak nepřeháníme.
Kopřivový čaj - výluh
Využití v lidovém léčitelství však najdou i kopřivy čerstvé a kopřivové tinktury. V čerstvých kopřivách se prostě můžete v přírodě volně proběhnout, čímž pomůžete svému zdraví podobně, jako když vás bodne včela, ovšem kopřivy vás mohou na rozdíl od včel vyloženě pobodat, aniž byste utrpěli újmu na zdraví. Čerstvé kopřivy také zastaví krvácení z nosu a otevřených ran, stejně jako kopřivová tinktura. Tinktura též pomůže na popáleniny a opařeniny.
Ne náhodou jsme se výše zmínili o využití kopřiv při vaření i přípravě studených jídel. Kopřivy povzbuzují trávení, pomáhají při průjmech, proti nadýmání, parazitům a vředům. Čaje z kopřiv mají zase močopudné účinky a pomáhají nám při vodnatosti těla.
Kopřivy podporují tvorbu červených krvinek, snižují hladinu cukru v krvi a pomáhají tělu vyplavovat toxické a odpadní látky.
Připravit si též můžeme kopřivový sirup. Budete potřebovat mladé, čerstvé výhonky kopřiv (alespoň 250 g), které svaříte s cca 1,5 litrem vody a jedním chemicky neošetřeným citronem. Nálev přecedíme, přidáme až cca 2,5 kg cukru (lze nahradit medem) a za stálého míchání uvaříme hustý sirup. Těsně před koncem vaření vmícháme šťávu z citrónů (cca tří). Ještě za horka stočíme sirup do lahví a užíváme 1 měsíc 4 polévkové lžíce denně.
Kopřivová šťáva
Pro výluh stačí i jen několik čerstvých lístků kopřivy
Jak sbírat a sušit kopřivy
Kopřivy sbíráme na bezprašných místech, která nejsou hnojena dusičnany, či na tato místa nejsou z polí dusičnany splavovány. Nejlépe co nejdále od silnic, hnojišť, pasoucích se stád dobytka apod. Sbíráme čerstvé, mladé výhonky a to už od března, jinak ale lze sbírat k sušení i listy statnějších kopřiv, čili sběr začíná v březnu a končí cca v září, kdy kopřivy přestanou kvést. Listy sušíme ve stínu, nikoli na přímém slunci. Šetrné sušení je principiálně důležité pro všechny bylinky. Kromě jiného si tak zachovají svou typickou barvu. Kdo chce místo listů využít nať, sbírat ji musí od dubna do května, kdy kopřivy ještě nekvetou.
Popálení kopřivami
Pokud se kopřivami popálíte, je to jako by vás poštípali mravenci (kyselina mravenčí). Použít lze například rozkrojenou bramboru, kterou na postižená místa přikládáme. Každý skaut či bývalý pionýr však ví, že proběhnout se polonahý kopřivami bez následné léčby - to ještě nikoho nezabilo.
