zobrazit 6 fotek Zjištěných poznatků z geologického průzkumu lze dále využít při návrhu samotné stavby, zejména pro dimenzování základových konstrukcí. Vlastnosti základové půdy a hornin obecně geolog zjišťuje polními a laboratorními zkouškami. Provádí i kontroly zemních prací, jako jsou přejímky základových spár, hutnění násypů a zásypů, které provádí buď jako zástupce dodavatelů nebo investorů.
Kontroly a provádění zemních prací při zakládání stavby
Patří sem kontroly míry zhutnění zemních násypů, silničních těles a zásypů pod podlahovými konstrukcemi. Taktéž výběr vhodných zemin pro stavby násypů. Kontroly provádí především pomocí statické zatěžovací zkoušky deskou s průměrně 300 a 450 mm.
Zjištěných poznatků lze dále využít při návrhu samotné stavby, zejména pro dimenzování základových konstrukcí. Vlastnosti základové půdy a hornin obecně zjišťujeme polními a laboratorními zkouškami.
Výběr vhodných zemin pro hutnění
Jde o výběr vhodných zemin do těles homogenních i nehomogenních hrází a zajišťování jejich zhutnitelnosti. Patří sem ale i míra zhutnění těles hrází především odběrem neporušených vzorků zhutněných zemin.
Zhutňování je proces vytvářející stabilitu zemních konstrukcí tak, aby se jednotlivé konstrukční vrstvy nedeformovaly (nesedaly) vlivem zatížení od provozu, nebo aby jejich sednutí nebylo na závadu účelu, kterému mají sloužit. Zhutňování zemin a hornin je základním technologickým procesem při zakládání staveb nebo při jejich přípravě. Zhutnění lze měřit buď metodou přímého měření, nebo metodou laboratorní. Měřítkem zhutnění zeminy je docílená změna její objemové hmotnosti, snížení výšky hutněné vrstvy a zvýšení únosnosti vrstvy.
Abychom zjistili mechanické vlastnosti zhutňované zeminy, je nutné provést na vzorcích této zeminy laboratorní zkoušky ke zjištění daného složení zeminy, její zrnitosti, vlhkosti, plasticity a její zhutnitelnosti. Metodu měření zhutnitelnosti stanovil v roce 1933 Proctor, který zjišťoval objemovou hmotnost dříve provedených konsolidovaných násypů, které vykazovaly dostatečnou stabilitu. Jsou sestaveny tabulky a grafy závislosti mezi objemovou hmotností různých zemin a procentem jejich vlhkosti za ideálních podmínek.
Tyto závislosti jsou známy jako standardní a modifikovaná Proctorova zkouška. Stupeň zhutnění dané zeminy je poměr objemových hmotností jednak vzorku sušiny zhutněného násypu na reálné stavbě a vzorku sušiny zhutněného za optimální vlhkosti zjištěné při standardní nebo modifikované Proctorově zkoušce. Vyjadřuje se v procentech a výši tohoto procenta obvykle předepisuje projekt stavby.
Na základě poznatků z terénních průzkumných prací, nejčastěji vrtů pak geolog poskytuje projektantovi, statikovi či investorovi podklady nezbytné pro založení staveb. Zajistí složení základové půdy, určí vlastnosti zemin a hornin v podloží a ověří výskyt podzemní vody. Díky výsledkům nakonec doporučí vhodný způsob rozložení celé stavby a stanoví podmínky. Geolog zhotoví geologický průzkum podloží nejen pro budovy, ale také pro zemní hráze vodních nádrží a tělesa pozemních komunikací. Pro stavbu zajistí a spolupracuje na výpočtu stability svahů násypů a zářezů v zeminách či skalních horninách.
Zhutňování představuje důležitou technologickou operaci nejen při vytváření zemních násypů a zásypů, případně stabilizovaných zemin, ale i při výstavbě dálnic a silnic při zhutňování živičných a jiných konečných povrchů. Je třeba si uvědomit, že zhutňování představuje technologii, která se vyskytuje na stavbě po celou dobu výstavby. Čili je třeba optimálně zhutnit všechny jednotlivé vrstvy příslušného stavebního díla. Proto je třeba provádět tyto práce co nejpřesněji a nejekonomičtěji, s co nejmenšími počty přejezdů hutnicích mechanismů.
Geolog zajistí nejen měření zhutnění, ale i sledování celého procesu z hlediska rovnoměrnosti zhutnění, čemuž slouží právě sledování pomocí GPS a ostatní moderní techniky. Vzhledem k začlenění České republiky do Evropské unie je žádoucí, aby i naše dopravní infrastruktura se dostala na úroveň s vyspělými evropskými státy, protože zaujímá strategickou polohu uprostřed Evropy a má předpoklady hrát významnou úlohu v evropském dopravním systému.