Jak zařídit a šetřit energie v domácnosti? Jak energiemi šetřit a co je v této oblasti nového? Jak je na tom energetický trh, jak funguje regulace? Jaké jsou výhledy do budoucna? Přečtěte si naše rady, tipy a návody!
Ve Vídni začali vyrábět v paroplynové elektrárně energii z vodíku, respektive začali experimentálně přimíchávat nejprve 5 a postupně až 15 % vodíku do zemního plynu. A cílem je 30%.
Většina dodavatelů fotovoltaiky se sice ohání obecnými frázemi o ročním snížení výkonu o cca 0,5 procenta (někteří jen 0,3 %) a pětadvacetileté záruce, realita je však jiná. Patnácti let se podle odhadů nedožije zhruba třetina panelů, i když by měly vydržet až 30 let a na trh se prý řítí panely s životností čtyřicetiletou. A záruky? Příliš nefungují, dodavatelé přenášejí záruku na výrobce, který však již nemusí existovat, případně si hraje odkudsi ze vzdálené Číny na “mrtvého brouka“. A že tuto nehezkou hru moc dobře známe i v podání některých českých firem. Číňané ji však povýšili na umění kartelu.
Nové studie ukazují, že jsme se mýlili. Neustále se poukazovalo na potřebu změny vytápění jako na nejdůležitější krok úspor energií i životního prostředí. Potvrzuje se však, že na vrcholu (a tedy nejdůležitější) je zateplování budov. To je ale oproti modernizacím topných systémů o dost dražší. A teď babo raď. A ty, strejci, dej radši svůj starý dům třeba svému vnukovi, ať to všechno zaplatí.
Tepelné čerpadlo se v našich podmínkách dlouhodobě zařadilo na seznam výrobníku tepla našich domácností, a to především jako symbol zdroje s nízkými náklady na energii.
Ceny energií a snaha o zvýšení energetické soběstačnosti – to jsou hlavní důvody, které motivují desítky tisíc českých domácností investovat do vlastní fotovoltaické elektrárny. Jak ale nenaletět při výběru dodavatele a rozpoznat varovné signály, že je něco v nepořádku nám v rozhovoru prozradil Pavel Fajx, specialista řízení produktů společnosti ČEZ.
Psal se rok 2021, když se celá planeta po pandemii koronaviru začala pomalu vracet do starých kolejí. Probouzející se ekonomiky však narazily na nový problém: ceny energií. Zatímco poptávka rostla, klíčový dodavatel plynu do Evropy se rozhodl nechat kohoutky utažené, což zapříčinilo vzrůst cen. A tak přišlo na řadu vypořádávání se s novou krizí, tentokrát energetickou.
Když dnes někde zavadíte o informace, jaké plány jsou momentálně v běhu pro snižování emisí, energetickou efektivitu a boj s klimatickými změnami, můžete jen konstatovat, že zrovna malé cíle si to neklademe. Jejich dosažení navíc ztěžuje jeden přehlížený fakt. Otázka našeho komfortu.
Uvažovat o výběru izolačního zasklení nových oken je ideální již ve fázi projektování. Jak u novostaveb, tak rekonstrukcí. Můžeme tak vlastnostmi oken významně ovlivnit nejen obytný komfort, ale také energetickou bilanci stavby. Projektant by přitom měl volit různé druhy zasklení ve vztahu ke světovým stranám a účelům konkrétních místností.
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč teplou vodu využijeme v domácnosti jenom jednou a pak bez dalšího využití odteče do kanalizace? Nepřijde vám to jako zbytečné plýtvání? V tomto článku se dočtete, jak teplou vodu využít dvakrát a zároveň se dozvíte, jaké benefity vám to přinese.
Na jedné straně se zvětšuje průměrná rozloha domácností i průměrná rozloha obytné plochy, přepočítaná v jednotlivých zemích na počet obyvatel. Zní to pozitivně. Aby ne, vždyť je to dokladem rostoucího blahobytu. Ale hezká čísla trochu kazí výhled do budoucnosti a obavy z narůstající spotřeby energie.
Spojení slov solární a skleník je vlastně zcela zbytečné. Solární skleník je podobný nesmysl jako liberální demokracie či lidová demokracie. Ona existuje i neliberální a nelidová? Prostě demokracie. Tečka. A skleník. Skleníky využívají již jen z podstaty své existence sluníčko. Ostatně to i rostliny na běžných záhonech a v přírodě. Jenže nejsou kryté konstrukcí potaženou či vyplněnou průsvitným anebo průhledným materiálem, kterým proniká sluneční záření. Proč je však poslední dobou až takový humbuk okolo takzvaných solárních skleníků? Když jsou vlastně zařízením využívajícím sluneční záření skleníky všechny?
Vládní zastropování cen energií ztrácí smysl. Někteří dodavatelé představují nové ceníky elektřiny a plynu. A ceny mohou být hluboko pod vládou stanoveným stropem, ale i pod cenami některých konkurentů.
Cílem uživatele a investora při stavbě rodinného domu je postavit budovu s moderními technologiemi, které minimalizují provozní náklady a přitom vyžadují co nejmenší údržbu. Navíc je třeba splnit požadavky platné legislativy a vyhovět nastaveným ekologickým standardům.
Jen za první pololetí letošního roku přibylo téměř o čtvrtinu více malých fotovoltaických, nejčastěji střešních elektráren, jako za celý loňský rok. Celkem jich bylo zprovozněno 45197 o celkovém výkonu 487 megawattů, roste i průměrná velikost elektráren. Dnes je u nás v provozu více jak 130330 FVE o celkovém výkonu 2,97 gigawattů.
Letos byly opět vyhlášeny Kotlíkové dotace. Jejich smyslem je podpořit výměnu starých kotlů a tím pomoci zlepšit životní prostředí a ovzduší. Výzvu již vyhlásily všechny kraje v ČR. V současné době je připraveno 1,7 miliardy korun na výměnu starých kotlů. Tento objem prostředků vystačí na přibližně 15 tis. výměn.
Stavební veletrh FOR ARCH, který se koná ve dnech 19. až 23. září, nabídne návštěvníkům nejvíce tipů, produktů a odborníků na energetické úspory v domácnostech i alternativní zdroje energie.
Rodinný dům je radost i starost zároveň. Jaké náklady na vytápění a ohřev vody mám čekat, kolik mě bude stát provoz domu? Vyplatí se tepelné čerpadlo a jak se na nákladech projeví fotovoltaika? Jaké jsou rozdíly v nákladech u domů s různou izolací a štítky? Dobré otázky, na které je tak těžké najít relevantní odpovědi. A právě odpovědi na tyto otázky jsou dnešním tématem.
Je zřejmé, že stojíme na prahu transformace celého energetického sektoru. Aby bylo dosaženo cenově dostupné energie pro všechny subjekty sdílející společný evropský prostor, bude nutná udržitelná a digitální tranformace.
O Turecku se z mnoha důvodů v posledních letech zrovna pozitivně v Evropě nehovoří. Zdá se ale, že počínaje letošní zimou by se kontext Turecka mohl stát naopak doslova hřejivým. Vypadá to totiž, že si Evropané od turecké energetické společnosti Karadeniz vypůjčí více než jednu plovoucí elektrárnu.
Sprchování v létě je obzvláště za veder častější než po zbytek roku. Tělo přitom tak nějak intuitivně odmítá vroucí vodu a ruka otáčí baterií opatrněji. Ano, teď je to tak akorát vlažné. Sprchovat se v létě ze zvyku hodně teplou vodou je opravdu zbytečné. Tedy pokud jsme zrovna neprochladli na dešti. Kolik bychom ušetřili, kdybychom se v létě sprchovali pouze vlažnější vodou? Vypočítáno!