Ptačí zahrada: Jaké bobulové keře sázet, aby z nich měli prospěch všichni
Zahrada, která je krásná i užitečná. A nejen nám, ale také živým tvorů z okolí, zejména ptáčkům. Jaké stromy a keře jim nabídnou potravu a přilákají je právě na naši zahrádku?
Holubník není jen vzpomínka na staré časy, ale užitečný koníček
Chtěli byste chovat zvíře užitečné a prospěšné? Máte rádi, ať už srdcem nebo žaludkem, ptáky? Pak by holubářství mohlo být to pravé pro vás. Pořiďte si holubník.
Biologické postřiky na mšice jsou účinné a šetrné, ale pomůžou i dravci a parazitoidi
Mšice, tito nejrozšířenější škůdci v našich zahradách napadají v podstatě jakýkoli rostlinný druh včetně našich oblíbených pokojovek. A ani je nemusíme letnit, aby se k nim mšice mohly dostat. Jsou snad všudypřítomné a rozmnožují se doslova bleskově (za rok vytvoří 6 až 16 generací).
Co je zahradničení podle Měsíce, jeho lunárních fází, a jak pomůže lunární kalendář
Chce to určitý pozitivní vztah k poezii, hledání poetiky a také nahlížení do takzvaného lunárního kalendáře, čili inklinaci k astrologii. Fáze měsíce ovlivňují podle některých zahradníků růst rostlin, čemuž se můžeme přizpůsobit. Zjistíme tak, kdy je vhodné sázet, vysévat, sklízet, plít a podobně. Prostě si můžeme veškeré své zahrádkářské snahy přizpůsobit podle stříbřitého bratříčka planety Země.
Prověřené knihy o zahradě a zahradničení, které můžete dát jako dárek zahrádkářům
Kniha jako dárek pro zahrádkáře? Vychází jich spousta, ale jak vybrat tu správnou? Vybrali jsme několik titulů přímo na doporučení zahrádkářů a čtenářů. Starší knihy i novinky.
Krtky nikdo nemá rád, v mnohém nám však pomáhají a bylo by třeba je spíše chránit
Problém, který si zaslouží nemilosrdné řešení v podobě likvidace? Ne, do takové škatulky náš krtek skutečně nepatří. Jistě, je to tvor, který umí lidem vysazeným na krásu svých pěstěných trávníků pořádně hnout žlučí, ale v zásadě nikomu neškodí. Vlastně, s jeho přítomností na zahradě se pojí víc užitečnosti, než závadnosti. A vy z něj můžete mít prospěch.
Kam mizí motýli, proč se stávají vzácnými, vymírají a jak jim pomoci
V případě motýlů vědci vypozorovali, že spíše než k úbytku druhů dochází rychleji k úbytku počtu jedinců jednotlivých druhů motýlů v krajině. A tento jev je často velmi nenápadný. Na vině je především automobilová doprava, průmysl a zemědělství. Nejmarkantnější je pak tento jev v městských a průmyslových aglomeracích a v lokalitách s intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Všichni motýli jako celek tak vykazují markantní úbytek (za posledních 100 let cca 30%).
Květy rostlin, složité pohlavní stroje, které nevymyslíte
Představte si, že jste rostlinou, a že ke svým sexuálním hrátkám přizvete kdekoho z okolí bez ohledu na druh, rasu, náboženství, pohlaví, různé orientace, názory a vzhled. A nejen hominidy, vlastně ty nejméně. Představa devianta? A co víc, že je váš pohlavní život natolik bohatý, že poeticky přizvete i vítr. Komunistické vyhrožování „Kdo seje vítr, sklízí bouři“ v rostlinné říši neplatí, platí zde, že kdo seje vítr, příští rok zaseje. A některé rostliny dokonce nepotřebují vůbec nic, vystačí si tak nějak samovolně a přesto počnou. Ponořme se do nádhery i bizarnosti rostlinného kvetení, čili pohlavního rozmnošování v říši, která zde byla již dávno před lidmi.
S jakými ptáky se na jaře setkáte v zahradě nejčastěji
Kdy začíná jaro? Oficiálně prvním jarním dnem, který je určen astronomickým kalendářem. Každý rok to může být trochu jindy, zvláště svým osmnáctihodinovým rozdílem tu mohou v přesném stanovení zamávat roky přestupné. Ve výsledku se zima láme v jaro někdy 20., a jindy zase 21. března. Než se trápit touhle početní anomálií, je lepší soustředit se na neklamná a neměnná znamení. Příchod poslů jara, kteří si z rozmarů lidského kalendáře nic nedělají. Příletu prvních ptáků z teplých krajin.
Povězte jeho příběh ostatním. Nominace na Strom roku končí Dnem Země.
Nadace Partnerství již po dvacáté hledá Strom roku České republiky. Kdo naváže na úspěch poslední vítězky Jabloně u Lidmanů, může následující dva týdny ovlivnit každý, a to až úderu půlnoci Dne Země 22. dubna.
Proč rostliny v zimě hynou a nebo na jaře objevíme jejich poškození
Zima skončila a my na jaře zjistíme, co napáchala na rostlinách, do kterých jsme investovali nemalé prostředky, ale i čas a námahu. Proč se po zimě stává, že některé rostliny uhynou u jiných najdeme vážné poškození?
Šantu kočičí ocení nejen kočky, jak ji pěstovat a využít
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která najde uplatnění v okrasných výsadbách pro své nádherné, drobné kvítky, kterými jsou kvetoucí rostliny obsypány. Jde přitom o rostlinu nenáročnou, která svým vzhledem připomíná levanduli a Yzop. A má dokonce i podobné nároky na péči. Stejně tak jde o rostlinu léčivou která zdaleka nechutná jen kočkám.
Jarní výpravy za medvědím česnekem, kde jej v naší přírodě zaručeně najdete
Sezóna medvědího česneku právě začíná a my si ji můžeme ozvláštnit dobrodružnou výpravou. Tedy zatím alespoň v rámci hranic okresu, kde bydlíme, ale snad toto omezení rychle skončí. Medvědí česnek totiž najdeme na velmi působivých místech naší přírody, především ve vlhčích a stinných místech lužních a listnatých lesů. Stačí fotoaparát či alespoň chytrý mobil a uděláme něco pro utužení svého zdraví tělesného i duševního. A sběrači pomohou sběrem čerstvých listů detoxikaci svého těla.
Boj se slimáky, především s invazivním plzákem španělským, musí začít již brzy na jaře
Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.
Jak připravit zahradní jezírko na sezónu a kdy začít krmit okrasné ryby
Předjaří a jaro nabízí dosti zrádné počasí, mrazíky se mohou objevit klidně ještě v květnu, i když zimy jsou poslední roky mírné a jaro přichází dříve. A větší podíl teplejších dní v roce způsobuje, že se nám v jezírkách vyskytuje více řas. Nadměrné množství řas na jaře je však důsledkem velkého množství živin v jezírku, které se přes zimu téměř vůbec neodbourávají.
Osvěžte svou zahradu bělostnými květy sněženek a bledulí
Rozkvetlé, spanile bělostné sněženky, jsou prvními z poslů jara a kvetou dosti dlouho. Bledule vykvétají o něco později a musíme si jejich květy užít mnohem rychleji. Každopádně patří oba unikátní rostlinné druhy do našich zahrádek, stejně jako do přírody. A jejich oblibu dokazují i mnohá česká synonyma. Například sněženkám se také říká sněhovka, lesní cibulka, bibonka, koukoříček, vyskočilka a kozí dříst. Bleduli se říká koukořík, koukořička a nebo blednivka. Pokud prostě něco zlidoví, je to jednoznačný důkaz obliby.
Na které rostliny přilákat do své zahrady hejna motýlů
Bývaly doby, kdy byli motýli všudypřítomní a především jejich larvy páchaly škody na našich výpěstcích. A proto na ně byly pořádány chemické a nebo mechanické (sběr housenek) hony. Co bychom za to však dnes dali. Přesto existuje způsob, jak docílit, aby se motýli na naše zahrady vraceli a rádi. A prostředkem není nic jiného než rostliny. I kdybychom uměli třeba až nebesky krásně hrát na harfu, nebude to nic platné, motýly nalákáme pouze na to, co jim voní a chutná. A začínáme již právě od housenek.
Cedry, obři mezi jehličnany pro velké zahrady a parky, ale i drobné stromky pro malé zahrádky
Cedry jsou úctyhodné, dlouhověké stromy ohromného vzrůstu, o nichž najdeme zmínky již v Bibli. Pyšní se navíc svou typickou vůní, odolností i kvalitou dřeva. Vlastně jde o jedny z nejzajímavějších jehličnanů, které můžeme pěstovat jako okrasné i v našich podmínkách. Ovšem právě v cedrech se ukrývá ještě jeden potenciál, mohou být jednou z dřevin, která v brzké době zachrání naše monokulturní lesy decimované kůrovcem, ale také suchem a horkem.
Vyvěšení ptačích budek přiláká ptáky do vaší zahrady, jsou ale vybíraví
Postavit správnou budku pro konkrétní ptačí druh je docela věda. Mnozí ptáci jsou totiž právě na místa pro své hnízdění dosti vybíraví. A jiní se vám do budky nenastěhují, i kdybyste se „na hlavu stavěli“, třeba vlaštovky a jiřičky. Prostě budou nadále okupovat místa, kde je zrovna nechcete. I v jejich případě však existuje řešení, dřevocementová hnízda, která zavěsíte tam, kde vám ptačí trus nebude tolik vadit.
Dělit zahradu na okrasnou a užitkovou a nebo toto členění zmírnit
Užitková část zahrady je tradičně od té okrasné a relaxační oddělována. Má to však v plném rozsahu opravdu smysl? Nelze některé užitkové rostliny posunout do zahrady okrasné a naopak? Musí být užitková zahrada dokonce i fyzicky oddělena třeba plotem? A jak ji uspořádat?