Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Gaur je nejmohutnějším ze všech žijících turů na planetě, zaručeně byste se mu vyhnuli ohromným obloukem (výška v kohoutku 2 metry, hmotnost až 1000 kg, až 115 cm dlouhé mohutné rohy). Zato gaura je rodem vytrvalých prérijních rostlin, který je u našich zahrádkářů tak trochu pozapomenut.
Škvor obecný nepatří mezi zrovna populární hmyz. Lekaví lidé ho oblíbeností řadí někam mezi pavouky, komáry a vosy. Přesto vám může na zahradě nabídnout pomocnou ruku, chcete-li, klepítko. Zužitkovat to, co vám zdarma nabízí, na principech biologické kontroly, je snadné. Stačí k tomu zřídit malý škvorník.
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
Správně růže křídlatoostnitá je jednou z oblíbených velkých sadových růží, pochází z čínského Sečuánu a západního Himálaje, kde se vyskytuje v subalpínském pásmu, čili ve výškách od 3000 do 3600 metrů nad mořem.
Vysadit si v zahradním jezírku vodní hyacint je v mnoha oblastech světa dosti nebezpečné. Tato rostlinka tropických a subtropických vodních ploch je totiž označována za nejinvazivnější vodní rostlinu na světě. A můžete ji mít i vy na hladině své malé zahradní plochy, díky mrazům se však úniku do přírody bát nemusíte.
Přírodní kámen se hodí opravdu do každé zahrady, ať již pojaté tradičně venkovsky, zámecky velkopansky a nebo prostě moderně. Podob kamene a možností jeho využití je nekonečná řada. Koupit si můžeme ceněné materiály až z orientu, ovšem základním pravidlem je v zahradách respektovat především místní druhy kamene. Tedy hlavně v případě kamenů jako solitérů a nebo při budování skalky. Ovšem i u kamenných obkladů a dlažeb je toto pravidlo ceněné.
Halézie rostou na východě Asie (především v jihovýchodní Číně) a východě Severní Ameriky (jižní Florida, východní Texas, jižní Ontario, Kanada). Do Evropy byly tyto dřeviny dovezeny v roce 1756 a v Čechách se poprvé objevily v roce 1844 v pražské Královské oboře. Skvěle se tato okrasná dřevina vyjímá všude, kam ji postavíte. Ideální jsou halézie vedle rododendronů a azalek, tedy nižší druhy, nikoli halézie stromovitá.
Národní květiny, symbolika, která nemusí být nutně politická, ovšem často právě je. Věděli jste, že například každý stát v USA má svou státní květinu, kterou si lidé vybrali na začátku minulého století? A že například v Kanadě a Španělsku má taktéž rostlinný symbol každá provincie? Stejně jako v Anglii (svou rostlinu zde má každé hrabství)? Jaký má vůbec taková symbolika smysl a jak je to s rostlinnými symboly u nás?
Pod pojmeme ekologická zahrada byla velmi dlouho vnímána absence chemie. Jenomže čas se posunul, počasí se změnilo a dnes jde také a především o hospodaření s vodou. Navíc přibyl ještě jeden svým způsobem moderní výraz, zahrada přírodní. Už tedy hned z úvodu článku víme, proč slovo ekologie „plave na vodě“. Jaké jsou další rysy ekologických zahrad?
I slimáci, vlastně především plzák španělský, největší škůdce z tohoto rodu, mají své limity. Ne na každou rostlinu mají políčeno a některým se vyhnou velkým obloukem. Vnímavější to v zahradě postupně poznají sami. Proč je však dobré to vědět? Důvody jsou dva, za prvé mohou rostliny, které slimáky odpuzují do určité míry ochránit druhy ohrožené. Na mysli máme výsadbu vedle sebe. A za druhé je zbytečné sypat drahé granule proti slimákům tam, kde nejsou zapotřebí.
S ptáky je potíž, jsou tuze krásní, v zahradách nás baví, je příjemné je pozorovat, ale když se to začne v zahradě červenat a černat plody, náhle je po sympatiích a přátelství. Všechno byla jenom přetvářka. Jak ale ptákům zamezit v ničení naší úrody, aniž bychom jim uškodili a ze zahrady je trvale vyháněli?
Chrousti patřili mezi nebezpečné škůdce spíše v minulosti. V současnosti už nejsou jejich stavy tak početné. Naopak jejich výskyt se stává spíše vzácností. Proto obvykle nepřestavují pro vaši zahradu prakticky žádné větší nebezpečí. Přesto prozradíme, jak zničit chrousta, pokud budete mít to „štěstí“ a chroustovi se u vás zalíbí.
Zahradničení není jen hobby, ale také do praxe aplikovaná ukázka soběstačnosti, udržitelnosti. Můžeme jej také chápat i jako určitou osobní životní filozofii, definici osobního vztahu k přírodě. A regenerativní zahradničení to posouvá na vyšší úroveň.
Jste vy i vaše zahrada připraveni na horké léto? Krása. A mysleli jste přitom i na její zvířecí obyvatele? Péči o ně sice nemáte v popisu práce, ale nenachystat jim alespoň jedno skromné pítko by bylo sobecké. Pár deci vody pro ně jistě najdete, a můžete jim opravdu hodně pomoci.
Kromě letniček (rostlin, které u nás pěstujeme obvykle jako jednoleté) a trvalek (rostlin vytrvalých, někdy i dlouhověkých) zdobí naše zahrádky, balkóny, okenní parapety a terasy také dvouletky (jinak též bieny). Čím se od ostatních rostlin liší?
Pozemky u lesa bývají často velmi komplikované a nesou i svá rizika. Například pád stromů na zahradu za silného větru. Má to však i své kouzlo a vždy zásadně záleží na tom, zda v lese, tedy alespoň na jeho okraji, převažují listnáče a nebo jehličnany. Počítat je též třeba s orientací vůči světovým stranám, les prostě stíní a pokud váš pozemek s lesem opravdu vyloženě hraničí a sousedící les je směrem jižním, máme ještě jeden problém, se světlem a teplem v zimě.
Voda stékající ze střech, studny, vodní prvky v zahradě, voda vytékající z pozemku a pozemkem protékající. Je toho hodně, co je třeba o vodách na pozemcích vědět. Neznalost zákona neomlouvá. Voda prostě není jen základní předpoklad organického života, ale také fenomén a živel a dokonce i předmět vlastnictví. Voda jako prostředek dosažení zisku a moci. Nakonec právě kvůli vodě docházelo ke stěhování národů a zdaleka to nekončí. My však zůstaňme při zemi a řekněme si, jaká práva a povinnosti pro nás v souvislosti s vodou plynou jakožto pro vlastníky pozemků a jiných nemovitostí.
Všech 27 v Česku vyskytujících druhů netopýrů patří mezi ohrožené. Vypadá to s nimi bledě, a na rozdíl od jiných roztomilých zvířátek nikdo nepospíchá s tím, nějak jim pomoci. Můžete to změnit. Třeba úplnou maličkostí. Tím, že svou zahradu nebo nemovitost „otevřete“ i netopýrům.
V zahradách máme to štěstí, že si můžeme právě tento kousek přírody přizpůsobit svým představám a potřebám. Někdo chce ze zahrady arboretum náročné na údržbu, jiný trvá na bohaté úrodě zeleniny a ovoce a jsou také lidé, kteří prostě chtějí v zahradě především lenošit, odpočívat. A nebo raději sportovat, než se plahočit se zahradními nástroji a technikou. Ne každý má k půdě a pěstování rostlin vztah. I pro tyto lidi však máme dobré zprávy, jde to.
Jedni chtějí vydělat, druzí především chránit přírodu a naše původní rostlinné i živočišné druhy. Ekologové se s ekonomy prostě jen tak nedohodnou a do všeho ještě vstupuje politika. Řeč je o čmelácích, nezbytných opylovačích, kteří však mohou škodit svému vlastnímu rodu. Tedy sobě navzájem.